MALÉ ROZDÍLY A ZLOMOVÉ OKAMŽIKY: TÍHA DĚJIN a většinu tohoto regionu odsuzují k chudobě. Argentině a Chile se nicméně dařilo lépe než většině ostatních tamních zemí. Tyto dvě země měly málo domorodého obyvatelstva či nerostných zdrojů a byly „opomíjeny“; Španělé se zaměřili na země obývané civilizacemi Aztéků, Mayů a Inků. Ne náhodou je nejchudší oblastí Argentiny její severozápad, jediná část země začleněná do španělské koloniální ekonomiky. Její trvalá chudoba, odkaz extraktivních institucí, je podobná té, kterou způsobila mita v bolivijském Potosí a v Peru (str. 20–22). Částí světa s institucemi nejméně schopnými využít příležitostí, které nabídla průmyslová revoluce, byla Afrika. Pokud šlo o technologii, politický rozvoj a prosperitu, tak přinejmenším posledních tisíc let, až na malé oblasti a omezená časová období, zaostávala za zbytkem světa. Na tomto kontinentě vznikaly země s centralizovaným státním aparátem velmi pozdě a velmi zřídka. Ty, které skutečně vznikly, byly nejspíš vysoce absolutistické jako Kongo, měly krátké trvání, a obvykle se zhroutily. Tento vývoj bez centralizace má Afrika společný se zeměmi jako Afghánistán, Haiti a Nepál, kterým se také nepodařilo nastolit na svém území řád a vytvořit něco, co by se podobalo stabilitě, aby dosáhly alespoň špetky hospodářského pokroku. Ačkoli se Afghánistán, Haiti a Nepál nacházejí v úplně jiných částech světa, ohledně institucí mají mnoho společného s většinou zemí subsaharské Afriky, a patří proto mezi nejchudší země dnešního světa. Vývoj afrických institucí do dnešní extraktivní podoby je opět dokladem institucionálního posunu přerušovaného zlomovými okamžiky, tentokrát však často s velmi nepříznivými výsledky, zvláště v dobách rozmachu transatlantického obchodu s otroky. S příchodem evropských obchodníků se konžskému království nabídly nové ekonomické příležitosti. Dálkový obchod, který změnil Evropu, změnil i království Kongo, ale důležitou roli opět hrály počáteční institucionální rozdíly. Konžský absolutismus se jako kouzelným proutkem proměnil ze společnosti plně ovládané extraktivními ekonomickými institucemi, které se pouze zmocňovaly veškeré zemědělské produkce svých občanů, ve společnost, která ve velkém zotročovala lidi a prodávala je Portugalcům výměnou za zbraně a luxusní zboží pro konžskou elitu. Výchozí rozdíly mezi Anglií a Kongem znamenaly, že zatímco v Anglii příležitosti nového dálkového obchodu vytvořily zlomový okamžik vedoucí k pluralistickým politickým institucím, v Kongu zmařily veškeré naděje na porážku absolutismu. Ve většině Afriky vedly značné zisky plynoucí z obchodu s otroky nejen ke zvyšování jeho intenzity a ještě větší nejistotě ohledně vlastnických práv, ale také k intenzivním bojům a destrukci mnoha stávajících institucí; během několika staletí nabral každý proces centralizace státního aparátu zcela opačný
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS204868