všechno jenom má znamenat? Stal se tak neoblomným12 jen kvůli mé nevěrnosti? Budu moci doufat v milosrdenství a v to, že on bude nakonec naslouchat mému volání, anebo se musím odříci i této naděje? Můj Bože, kéž bys konečně zdolal mou ohyzdnou zatvrzelost. Mé Dobro! Kéž bych tě již miloval tou láskou, kterou si zasluhuješ a kterou vyžaduješ. Kéž tě na konci tohoto namáhavého a trýznivého hledání naleznu.13 Můj otče, můj duch je zcela nahý a mrtvolně bílý. Vysušené a vyprahlé je mé srdce kvůli svému Bohu. Jako kdyby se tento duch a toto srdce ani nehýbaly, když se jedná o toho Boha, který je jejich stvořitelem. Skoro již nemám víru.14 Nejsem schopen pozvednout křídla šťastné naděje, jež je ctností nezbytnou pro to, aby se člověk odevzdal Bohu. K tomu dochází, když zuřivá bouře dosahuje vrcholu a když mne k zemi tlačí strašlivá míra mé ubohosti. Nemám lásku. Ach!15 Vždyť milovat svého Boha je důsledkem toho, co se nazývá jeho plné poznání díky činné víře, v jejíž přísliby se naše duše ponořuje, tak je obnovována a vydává se Bohu a sladce odpočívá
je ale dnes zcela opuštěno – pozn. překl. 12 Druhá verze tohoto listu na tomto místě uvádí slovo „tvrdým“. 13 Druhá verze listu přináší následující znění: „Kéž tě již miluji tou láskou, kterou si zasluhuješ a kterou vyžaduješ, a na konci této námahy a trýzně tě naleznu.“ 14 Druhá verze listu neobsahuje „skoro“. 15 Druhá verze listu neobsahuje „Ach!“
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS204762