98
strach budí fundamentalistický islám. Pokud by se naopak podařilo zasít myšlenku, že svět je schopen transcendovat a že tato jeho dimenze je stejně důležitá jako rovina dificientních (nedostatkových) potřeb,81 dojde k „bodu obratu“. Podobný zápas mezi kooperací a uzavřením se do rigidity prožívá i sama sekularizovaná část společnosti. Jedná se o různá pojetí liberalismu. Rozhodující zápas se totiž odehrává nejen ve vztahu „postmoderna – spiritualita“, ale odehrává se i uvnitř postmoderní společnosti mezi dvěma liberálními projekty, jak je jasně pojmenovává současný politolog John N. Gray (*1947): l Pluralistický model (chce vytvořit kooperací prostor vzájemného respektu a svobody pro všechny, včetně náboženské spirituality, tak jak byl popsán výše.) l Univerzalistický model (liberalismus postmoderny jakožto závazná ideologie, provázená agresivními projevy netolerantního sekularismu a ateismu.) Vzájemný boj těchto dvou modelů82 se citelně dotýká i oblasti kooperace s náboženskou spiritualitou. Tam, kde je majoritní společnost konformní s prvním modelem, je život náboženské spirituality možný a plodný. Ovšem tam, kde se stane majorita konformní s druhým modelem, zažívá spiritualita nezřídka i pronásledování.
Duchovní dědictví jakožto nabídka Kultura není totéž, co náboženská idea, neboť idea (pramenící ze spirituality nebo její náhražky ve formě ideologie) „obdělává“83 (kultivuje) společnost a tím teprve vytváří to, co nazýváme kulturou. Je tedy zřejmé, že jedině prostřednictvím ideje může vznikat kultura. A naopak tam, kde ideje stagnují, stagnuje i kultura, což Západ bolestně pociťuje, jak bylo ukázáno výše. Postmoderna však nestojí na úplném ideovém vakuu, protože stále významně čerpá z křesťanského i staršího židovského a antického ideového dědictví. Stejně tak i ve středověku vznikající křesťanská Evropa čerpala ze staršího ideového dědictví antiky (filosofického i náboženského). Tehdy ovšem christianizace do prostoru Evropy 81 S touto terminologií základních potřeb, na kterých jsou pak postaveny i vyšší potřeby člověka, přišel humanistický psycholog ABRAHAM MASLOW. Poprvé ji prezentoval v díle A Theory of Human Motivation (poprvé publikováno v Psychological Review 1943, s. 370–396). 82 GRAY, J., Dvě tváře liberalismu. Praha: Mladá fronta 2004, s. 213. 83 Proto již od dávnověku latinské sloveso colo – obdělávat, slouží jako synonymum kultury.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS204694