98
Anne Braganceová
Úspěch, který včera sklidila naše drahá Mata Hari, nejen splnil, ale dokonce předčil všechny mé naděje. Po pravdě řečeno to byl opravdový triumf, a to navzdory počasí, které se ukázalo jako velmi vrtkavé a donutilo nás změnit plány a slávu přemístit do velkého salonu. Tyto letní bouřky bez výstrahy jsou pohromou i pro tu nejopatrnější hostitelku. Odpoledne za vydatného deště museli sloužící rozebrat celé dílo, dokončené téhož rána na zahradě, což způsobilo nesmírný nepořádek a mnoho nervozity. Déšť nás zahnal do domu, a tak jsem musela vymyslet nové uspořádání a hodně improvizovat. Jelikož jsem věděla, že Mata Hari bude tančit bosa, nechala jsem na podlahu rozprostřít perské koberce a od stropu jsem nechala pověsit svoje orientální koberce z Isfahánu s květinovými vzory na jasně červeném podkladu. Abych vymezila prostor určený pro umělkyni a navodila perfektní iluzi exotického prostředí, moji lidé po stranách rozvěsili závěsy zdobené zlatem a stříbrem. Stěna, která měla sloužit jako zadní kulisa, byla potažená těžkým černým saténem. Tento nápad sice popíral můj původní záměr, že kolem tanečnice vytvořím něco jako harmonicky kontrastující výklenek, ale nevyčítím si ho, jelikož z velké části přispěl k úspěchu scénického efektu, v jaký jsem doufala. Po vystoupení a všech úvahách už nelituji, že se příroda postavila proti mému původnímu plánu, jelikož kdybychom zůstali v zahradě, nemohla bych si takto pohrávat se světlem a stíny. Hosté začali přicházet kolem osmé hodiny. Uvedli jsme je a postupně usadili v salonu osvětleném a giorno, zbytky přirozeného denního světla, a taky elektrickými lampami. Jejich vzrušení při pomyšlení, že konečně spatří Mata Hari tančit, bylo takové, že na židle vyrovnané proti „orientálnímu výklenku“, oddělenému květinovým aranžmá z gardénií a orchidejí, usedali za velkého hluku. Vůně kadidla, která se linula z misek, prosytila
MATA HARI_TISK.indd 98
25.11.2014 17:00:04 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS203858
MATA HARI
99
vzduch. Když byli všichni na místech – přišla jich dobrá šedesátka – dala jsem znamení těm, kteří měli za úkol obsluhovat světla. Zhasli. Okamžitě zavládla tma, která přítomné zaskočila a umlčela jejich šepot. Bylo ticho jako v katedrále. Všichni upírali zrak – oči zaslepené stíny – na konec sálu, kde se měla objevit Mata Hari. Ozval se první úder gongu, silný, s dlouhou ozvěnou, a cípy černé látky se uprostřed rozhrnuly. To božské zjevení se navzdory všem očekáváním vynořilo na opačném konci salonu, v perfektní shodě s první zažehnutou lampou. I mě zamrazilo v zádech, a což teprve hosty! Byli nadšení a vzrušení. Z tanečnice jsme zatím viděli jen málo, stěží jsme ji mohli zahlédnout. Vtom se rozhořela druhá svítilna, potom další… Nehybná silueta v přenádherných zlatavých závojích a ověšená šperky vynikala na temném saténu jako modla. Blízko mě jakýsi muž v úžasu vydechl: „To je Venuše na nebeské klenbě.“ Přesně vystihl, co pociťovali všichni kolem. Stála tam bez jediného gesta, nehybnější než kamenná bohyně, a čekala, až se jí zmocní hudba a rozpohybuje její líbezné tělo. První tón sitáru zazněl v momentě, kdy vytryskl plamen šesté svítilny; té, která byla nejblíže scéně, kam se upínaly všechny pohledy. Ach! Srdce se mi rozbušilo obavami, aby nedošlo k žádné chybě v načasování. Byla jsem jako ostříž, ale nezaznamenala jsem sebemenší nesoulad. Svoje lidi mám vycepované, tak se ze všech sil snažili. Pak už jsem se v naprostém klidu mohla radovat z každého divu, který se nám odvíjel před očima. Jakoby vysvobozená kouzelnými zvuky nástrojů se socha začala pohybovat, nejdříve se velmi pomalu kývala a vztahovala dlouhé paže ozdobené náramky. Zdálo se, že v dlaních s rozevřenými prsty vytváří vzdušný vír a jejím tělem pronikají neviditelné vlny. V polostínech třepotajících se plamínků svítilen a v dýmu s vůní kadidla se ženská postava zahalená jen závoji stala fascinujícím úkazem, který ve všech rozdmýchal dychtivý žár.
MATA HARI_TISK.indd 99
25.11.2014 17:00:04 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS203858
100
Anne Braganceová
Musím upřesnit, že stejně jako mí hosté, ani já jsem nevěděla, jaký kostým bude mít na sobě, takže jsem byla překvapená jako oni. Dosud jsem Mata Hari viděla pouze v městském oděvu a musím říci, že toalety nosí s grácií a elegancí. Taková, jaká se zjevila na scéně, obklopená svatozáří pavučinkových závojů, v nichž se odrážely záblesky světel, přímo zářila a krásou vyrážela dech. Neseděla jsem, protože jsem musela bez ustání kontrolovat světelná „aranžmá“. Abych ji lépe viděla, přiblížila jsem se k hudebníkům, kteří se drželi v jakémsi „opevnění“ v blízkosti scény. V neodbytném rytmu hudby, při němž se Mata Hari svíjela, vlnila i plazila, ze sebe nechávala sklouzávat jeden závoj za druhým. Byli jsme svědky zázračné proměny: vysvobozovala se z látek stejně, jako když had svléká kůži. Kromě několika kousků mlžných závojů, přidržovaných na bocích páskem z drahých kamenů, košíčků z prolamované mědi, které jí zakrývaly ňadra, a masivních indických šperků se nám Mata Hari představila ve své okázalé nahotě. Při posledních tanečních figurách jsem se obrátila k publiku, protože jsem byla zvědavá na jeho reakce. Všechny obličeje se mi zdály poznamenané podobným extatickým neklidem. Už jsem neviděla známé tváře a profily přátel, nýbrž sádrové masky, v nichž se zračila touha, bezbarvé masky tajených vášní. Ve vzduchu se chvělo necudné vibrování těl vydaných napospas mukám neukojené rozkoše. S posledním úderem gongu jsme rozsvítili elektrické lampy a toto nejasné bledé světlo se po předchozí temnotě zdálo oslepující. Nutilo všechny přizpůsobit zrak, rozrušilo je až do té míry, že mhouřili oči, mrkali a víčka se jim legračně třepotala. Zvolna, velmi zvolna vstávali a zamířili k občerstvení na stolech u boční stěny. Připadali mi jako družina náměsíčníků, kteří se snažili setřást zhoubnou otupělost a nutili se do úsměvů a smysluplné konverzace. Znovu jsme byli mezi lidmi na zemi.
MATA HARI_TISK.indd 100
25.11.2014 17:00:04 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS203858