Základní pracovněprávní vztahy a rozdíly mezi nimi JUDIKÁT
(z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 7. 2014, sp. zn. 6 Ads 88/2014) Současná právní úprava sankcionuje na jedné straně umožnění výkonu nelegální práce a na straně druhé nedostatek písemné formy pracovní smlouvy, dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti. Z toho vyplývá logický závěr, že zákonodárce měl zájem tyto skutkové podstaty rozlišovat. S ohledem na to je třeba v každém jednotlivém případě pečlivě zkoumat, zda se jedná o nelegální práci, pod níž lze např. podřadit případy výkonu závislé práce na základě jiné občanskoprávní smlouvy, nebo případy bez jakéhokoliv, třebaže ústního, ujednání, či např. případy tzv. práce na zkoušku, nebo zda jde o situace, kdy je mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem ujednána pracovní smlouva, dohoda o pracovní činnosti či dohoda o provedení práce, avšak v ústní formě. Důkazní břemeno a odpovědnost za zjištění skutkového stavu leží na správním orgánu. Z toho vyplývá, že je úkolem kontrolního (správního) orgánu přinést důkazy o tom, že podstatné náležitosti dohody o provedení práce nebyly sjednány.
4. Rozdíly mezi pracovním poměrem a dohodami 4.1 Obecně Mezi pracovním poměrem a dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohodou o pracovní činnosti a dohodou o provedení práce) existují rozdíly. Zmíněné odlišnosti se týkají především: a) podmínek, za nichž lze pracovní poměr či dohody uzavřít, b) povinnosti přidělovat zaměstnanci práci, c) práv spojených s výkonem závislé práce, d) odměňování.
4.2 Podmínky Stávající zákoník práce obsahuje sice ustanovení, z něhož vyplývá, že zaměstnavatel má zajišťovat plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru (§ 74 odst. 1), ale vedle toho nestanoví žádné podmínky, jako tomu bylo např. v právní úpravě účinné do 31. 12. 2006. Pokud jsou proto splněny předpoklady, které s dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr spojuje zákoník práce 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS203737