LUCY DAWSON
že neplatí jenom na děti, ale i na svou bývalou ženu a jejího nového manžela. Sympaťák.“ „Kde jsi potkal Helen?“ Ohlédne se na mě přes rameno. „Na večírku.“ Samozřejmě. Kde jinde? Podívám se před sebe na nezřetelné linie golfového hřiště a do tváře mi zavane chladný vítr. V kapse saka ucítím vr nění, ale nejdřív si nejsem jistá, co znamená. „Myslím, že ti zvoní telefon.“ „Aha, díky.“ Narovná se a odcvrnkne špačka přes zábra dlí. Sáhnu do kapsy, ale v opilosti jsem neohrabaná, a když chci mobil podat Leovi, vyklouzne mi a s rachotem spadne na zem. „Sakra!“ vyjeknu a zděšeně si zakrývám pusu, načež se rychle předkláním, abych ho zvedla. „Omlouvám se!“ Dis plej ukazuje jméno Amanda. Kdo je to? prolétne mi hlavou. „To nevadí,“ uklidňuje mě a sám se po něm natáhne. „Haló? Ahoj – jo, jsem to já… Cože?“ ohlédne se na mě. „Ne. Vůbec ne.“ Chvíli pozorně naslouchá, načež se ke mně otočí zády, takže mu nevidím do obličeje. „A co ty, stalo se něco?“ Během hovoru pomalu odchází na opačný konec terasy. „Asi jo,“ slyším, jak tlumeně říká to telefonu. „Hmm – to je rozumné. Nerad bych tě vzbudil. Já taky.“ Zavírají se mi oči. Jsem k smrti unavená. Najednou mi dochází, že bych sama byla radši v posteli. Když skončí a vrací se ke mně, vítám ho dlouhým zívnu tím. „Nechceš jít spát?“ Usměje se. „Stejně bych měl už jet.“ Ukáže mi telefon. „To byla má drahá polovička.“ 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS203453