Úterý 7. září 1999 Čím dál více zjišťuji, že mi tyto zápisky, které k mému překvapení bez zdráhání vydávají v časopise pro výchovu dětí Máma, skoro až terapeuticky pomáhají. Když Max provede nějakou zvlášť výraznou hloupost (Kašpar ho už málem překonává, je-li to vůbec možné), jen smířený s osudem pohlédnu k nebi a ani se nerozčílím. Protože vím, že danou věc můžu použít v článku… Naposledy, když jsem oba své divochy vezl ke kadeřníkovi, došlo zrovna k jedné takové situaci. Jen vědomí toho, že všechno dohromady je jen materiál pro časopis Máma, mi pomohlo zachovat si pevné nervy. Tedy, s Monikou se snažíme Maxe a Kašpara už od narození navykat na určité situace a určité lidi, se kterými se na cestě svého dospívání bezpochyby někdy potkají. Snažíme se předejít šoku, který by se jinak nevyhnutelně dostavil. Svého zubaře Max poprvé navštívil brzy poté, co mu z dásniček vykoukly první zoubky. Zubař mu při první návštěvě půjčil roušku a prázdnou injekční 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS203451