z literatury 90. let, současně však obsahuje i pozitivně laděné vitalistické prvky (jejich kvintesencí je postava Axela), které tíživou náladu vyvažují a zároveň předjímají Jensenovu tvorbu po Gótské renesanci. Povídková sbírka Lidé z Himmerlandu (Himmerlandsfolk, 1898) zahájila trojdílný cyklus na náměty ze spisovatelova rodného kraje Himmerlandu v severním Jutsku – sérii se podle názvu následujících dvou svazků souhrnně říká Příběhy z Himmerlandu (Himmerlandshistorier, 1904 a 1910). Jensen v ní vytvořil originální příspěvek k soudobé regionální literatuře o Jutsku. Jde vesměs o realistické povídky, v nichž autor s láskou, nostalgií, humorem i satirickou ironií líčí svérázné obyvatelstvo rodného kraje, přičemž využívá i místních historek a pověstí. Vyznění prvního svazku a dalších dvou, vydaných až po Gótské renesanci, je poněkud odlišné; zatímco v rané sbírce převládá atmosféra pomíjivosti a zmaru, další dvě jsou laděné optimističtěji. V cyklu staví spisovatel pomník tělesně i duševně silným, houževnatým a drsným jedincům, ať už jim jejich nepoddajnost a vzdor jsou ku prospěchu či zkáze. Poněkud tendenční detektivní romány Madame D’Ora (1904, č. 1921) a Kolo (Hjulet, 1905, č. 1920), které Jensen vydal po svém druhém pobytu v Americe (1902–1903), jsou bezprostředním výrazem snahy umělecky ztvárnit myšlenky prezentované v Gótské renesanci. Hrdiny obou příběhů, odehrávajících se v USA, jsou postavy ztělesňující principy a hodnoty vědecké a sekularizované moderní doby. V autorem zinscenovaném ideovém boji vítězí tito jedinci nad zápornými postavami nietzschovských lidí resentimentu, představujících úpadkový svět metafyzické spekulace. V roce 1906 vydal Jensen sbírku Básně (Digte, 1906), jež za jeho života vyšla ještě čtyřikrát, pokaždé v rozšířené podobě. První vydání vneslo do dánské lyriky zcela nové, svěží impulzy jak z hlediska použitých námětů a motivů ze světa moderního velkoměsta, tak z hlediska formy a stylu – sbírka zahrnuje řadu básní v próze a ve volném verši (Jensenovými vzory byli Goethe, Heine a Whitman) a jazyk obsahuje řadu hovorových a slangových výrazů. Básně tak představují počátek modernismu v dánské poezii. Tematicky vyjadřují zejména radost z konečnosti pozemského života. V následujících vydáních sbírky lze pozorovat, že autorova pozdější lyrika je tradičnější a formálně konzervativnější. V některých básních autor uplatňuje staroseverskou aliterační tradici. Oslava ženy, dítěte a dánské přírody vytvářejí ústřední tematickou linii jeho pozdní tvorby. Jensenovo básnické dílo zásadně ovlivnilo dánskou poezii 20. století. 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS203046
V letech 1900–20 autor vydává řadu povídkových knih. Vedle již zmíněných dvou svazků Příběhů z Himmerlandu píše kiplingovské Exotické povídky (Eksotiske Noveller, souhrnně 1916, č. vyšly první dva svazky pod názvem Exotické novelly, 1914), jež vyšly ve třech sbírkách s jednotlivými názvy Singapurské povídky (Singaporenoveller, 1907), Malý Ahasver (Lille Ahasverus, 1909) a Olivia Marianne (1915, č. 1919). Do povídkového žánru patří i velká část Mýtů (Myter), krátkých prozaických textů vydaných v jedenácti svazcích v letech 1907–44. Jensen sice tvrdil, že v nich vytvořil svébytný žánr, ale ve skutečnosti se jedná o útvary obsahově i formálně natolik různorodé, že se snaze literárních badatelů o jednoznačnou žánrovou definici vzpírají (je příznačné, že i Jensenovy vlastní definice jsou nekonsekventní a zčásti se vzájemně popírají). Mezi zhruba 160 texty zahrnutými v Mýtech nalezneme realistické i fantastické povídky, anekdoty, cestopisné črty, eseje, lyrické i novinářské popisy, autobiografické črty a osobní vzpomínky. Pokud má vůbec smysl přejímat Jensenův velmi volně používaný termín „mýtus“ pro diskusi o Mýtech jako celku, pak spíše než jako nástroj žánrové klasifikace je užitečnější chápat jej jako označení určitého estetického přístupu ke zpracování látky, přístupu, který implikuje snahu objevovat univerzální dimenze skutečnosti pod povrchem různých konkrétních projevů života (podstatná část cyklu líčí přírodu a zvířata), a to i těch nejvšednějších a nejobyčejnějších. Na formální rovině Mýtů se tato otevřenost vůči zážitku mytické provázanosti jednotlivého s univerzálním – nabízí se zde srovnání s Joyceovým pojetím epifanie – projevuje zejména v autorově práci s časem, pro kterou je příznačná dialektická souhra přítomnosti a minulosti. Tato souhra je nejen častou součástí vypravěčské strategie, ale má být podle všeho chápána i jako přirozený projev mytické cykličnosti života. Nicméně ani takovéto pojetí termínu „mýtus“ není s to plně postihnout proteovský charakter Jensenových Mýtů jako celku. Tyto krátké prózy každopádně patří k autorovým nejpozoruhodnějším textům a řada z nich má zřetelně modernistický charakter. Jensenovo pojetí mýtu jako určitého způsobu vyjevení spojitosti mezi přítomností a minulostí je určující i pro koncepci šestidílného románového cyklu Dlouhá cesta (Den lange Rejse, 1908–22), za který dostal Nobelovu cenu (1944). Pořadí, v němž jednotlivé díly původně vyšly, neodpovídá dějové posloupnosti cyklu. Podle vnitřní časové návaznosti je řazení následující: Ztracená země (Det tabte Land, 1919, č. 1922), Ledovec (Bræen, 1908, č. 1929), Norne–Gæst (1919, č. 1930), Tažení Cimbrů (Cimbrernes Tog, 1922, č. 1931), Loď (Skibet, 1912, č. 1930) a Kryštof Kolumbus (Christofer Columbus, 1921, I. Literatury v dánštině, norštině a švédštině
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS203046
č. 1931). Dlouhá cesta jsou v podstatě dějiny lidstva ve formě mýtu. Jde nicméně o záměrně nemetafyzický, nenáboženský, „vědecký“ mýtus, volně inspirovaný Darwinovou evoluční teorií. Jednotlivé svazky popisují vybraná vývojová stadia historie lidského rodu, od časů před dobou ledovou až po Kolumbovo objevení Ameriky. V centru autorovy pozornosti je již zmíněná „gótská rasa“, jejímž výchozím teritoriem je v rámci mytického světa Dlouhé cesty Skandinávie, respektive Jensenův rodný Himmerland. Pokrok lidstva je motivován zápasem s těžkými přírodními podmínkami Severu. Skandinávské obyvatelstvo, zocelené životem v drsném klimatu a nucené vzdorovat zimě vynalézavostí, má tudíž v cyklu roli nositele civilizace. Současně je pro Seveřana typická i touha po slunci a teple, která funguje jako stimulační faktor objevitelských cest; tuto touhu koncipuje spisovatel i jako hledání ztraceného ráje a přisuzuje lidskému směřování transcendentální dimenzi. Dlouhá cesta vrcholí objevením Ameriky „Gótem“ Kryštofem Kolumbem. V mikrokosmu Jensenova mýtu vytváří objevení Nového světa namísto zamýšlené Indie paradoxní metaforickou pointu: vytouženým rájem není metafyzický, nýbrž zcela pozemský svět, jehož je Amerika jako země pragmatického materialismu výsostným symbolem. Ztracený ráj není nalezen, nýbrž spíše vytvořen vyspělou lidskou civilizací. Z historického a antropologického hlediska jsou mnohé z dějinných odkazů Dlouhé cesty pouhá fikce. Jensen se však nesnažil vytvořit vědecké, historické dílo. Šlo mu o uměleckou oslavu ducha lidského pokroku a touhy přisvojit si svět. Jako taková je Dlouhá cesta v prvé řadě dílo symbolické a metaforické. Ani její skandocentrismus nemusí být na překážku chápání cyklu jako uměleckého ztvárnění otázek týkajících se celého lidstva. Přesto se autorova „nordická“ definice nositelů pokroku může pochopitelně jevit jako jeden z problematických aspektů díla, protože nebezpečně připomíná nacistické teorie. Přímá spojitost mezi Dlouhou cestou a ideologií fašistického Německa však neexistuje, neboť Jensen byl vždy výrazně orientován na USA. S postupujícími léty se Jensen věnoval stále méně krásné literatuře a psal spíše eseje a novinové články, v nichž se věnoval zvláště přírodovědným, archeologickým a antropologickým tématům. Mnohé z těchto prací jsou vědecky podobně diletantské jako některé teorie použité v Dlouhé cestě, to však nic nemění na skutečnosti, že Jensen je dodnes pokládán za jednoho z největších novátorů a nejvlivnějších inspirátorů v dánské literatuře. Jeho literární talent byl všestranný; s výjimkou dramatu zanechal významná díla prakticky ve všech žánrech (včetně žurnalistických). Byl skvělý stylista s neuvěřitelně bohatou 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS203046