z literatury 90. let, současně však obsahuje i pozitivně laděné vitalistické prvky (jejich kvintesencí je postava Axela), které tíživou náladu vyvažují a zároveň předjímají Jensenovu tvorbu po Gótské renesanci. Povídková sbírka Lidé z Himmerlandu (Himmerlandsfolk, 1898) zahájila trojdílný cyklus na náměty ze spisovatelova rodného kraje Himmerlandu v severním Jutsku – sérii se podle názvu následujících dvou svazků souhrnně říká Příběhy z Himmerlandu (Himmerlandshistorier, 1904 a 1910). Jensen v ní vytvořil originální příspěvek k soudobé regionální literatuře o Jutsku. Jde vesměs o realistické povídky, v nichž autor s láskou, nostalgií, humorem i satirickou ironií líčí svérázné obyvatelstvo rodného kraje, přičemž využívá i místních historek a pověstí. Vyznění prvního svazku a dalších dvou, vydaných až po Gótské renesanci, je poněkud odlišné; zatímco v rané sbírce převládá atmosféra pomíjivosti a zmaru, další dvě jsou laděné optimističtěji. V cyklu staví spisovatel pomník tělesně i duševně silným, houževnatým a drsným jedincům, ať už jim jejich nepoddajnost a vzdor jsou ku prospěchu či zkáze. Poněkud tendenční detektivní romány Madame D’Ora (1904, č. 1921) a Kolo (Hjulet, 1905, č. 1920), které Jensen vydal po svém druhém pobytu v Americe (1902–1903), jsou bezprostředním výrazem snahy umělecky ztvárnit myšlenky prezentované v Gótské renesanci. Hrdiny obou příběhů, odehrávajících se v USA, jsou postavy ztělesňující principy a hodnoty vědecké a sekularizované moderní doby. V autorem zinscenovaném ideovém boji vítězí tito jedinci nad zápornými postavami nietzschovských lidí resentimentu, představujících úpadkový svět metafyzické spekulace. V roce 1906 vydal Jensen sbírku Básně (Digte, 1906), jež za jeho života vyšla ještě čtyřikrát, pokaždé v rozšířené podobě. První vydání vneslo do dánské lyriky zcela nové, svěží impulzy jak z hlediska použitých námětů a motivů ze světa moderního velkoměsta, tak z hlediska formy a stylu – sbírka zahrnuje řadu básní v próze a ve volném verši (Jensenovými vzory byli Goethe, Heine a Whitman) a jazyk obsahuje řadu hovorových a slangových výrazů. Básně tak představují počátek modernismu v dánské poezii. Tematicky vyjadřují zejména radost z konečnosti pozemského života. V následujících vydáních sbírky lze pozorovat, že autorova pozdější lyrika je tradičnější a formálně konzervativnější. V některých básních autor uplatňuje staroseverskou aliterační tradici. Oslava ženy, dítěte a dánské přírody vytvářejí ústřední tematickou linii jeho pozdní tvorby. Jensenovo básnické dílo zásadně ovlivnilo dánskou poezii 20. století. 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS203046