se utopili, jinak by je hlad byl přihnal domů do setmění, ne-li ještě dříve. Skutečnost, že pátrání po tělech utonulých zůstalo marné, byla vysvětlována jedině tím, že zřejmé utonulí uprostřed řeky, ve splavném korytu, jinak by se hoši, dobří plavci, byli dostali na břeh. Teď byla středa večer. Zůstanou-li hoši nezvěstní do neděle, nebude už nikdo doufat v jejich návrat a v neděli dopoledne budou za ně slouženy zádušní služby boží. Tom se zachvěl. Paní Harperová dala vzlykavě „dobrou noc“ a popošla ke dveřím. Potom si však obě pozůstalé ženy jakoby stejným vnuknutím padly do náruče, poplakaly si, trochu si tím ulevily a pak se rozešly. „Dobrou noc“, kterou teta Polly dala Sidovi a Mary, vyzněla nad její obyčej něžně. Sid trochu popotahoval a Mary odešla, usedavě plačíc. Teta Polly poklekla a modlila se za Toma tak dojemně, tak úpěnlivě a s tak bezmeznou láskou ve slovech, pronášených starým třesoucím se hlasem, že Tom byl promáčen slzami dřív, než teta Polly modlitbu skončila. Ještě dlouho poté, co šla spát, musel být Tom zticha, neboť teta co chvíli srdceryvně zanaříkala, neklidně sebou házela a převracela se s boku na bok. Ale konečně ztichla a jenom ze spaní trochu sténala. Teď chlapec vylezl a pomalu vedle postele povstal, zastínil svíčku rukou a stál tu, dívaje se na ni. Jeho srdce bylo plné soucitu. Vytáhl svůj svitek platanové kůry a položil ho vedle svíce. Ale potom mu něco napadlo, otálel a přemýšlel. Jeho tvář se rozjasnila šťastným řešením, na které připadl; chvatně strčil svitek kůry zase do kapsy, pak se sehnul, políbil zvadlé rty a rovnou se vykradl ze světnice a zavřel za sebou dveře na petlici. Opatrně se doplížil k přívozu; nikdo se tam nepotuloval a chlapec bez okolků vstoupil na parník, neboť věděl, že na lodi nebývá nikdo kromě hlídače, který však vždycky někam zaleze a spí jako dřevo. Tom odvázal od zádi člun, sedl do něho a za chvilečku už opatrně vesloval proti proudu. Když se dostal asi půl druhého kilometru nad město, zamířil napříč proti proudu a opíral se do vesel, seč byl. K přístavišti přívozu na druhé straně se dostal velmi pěkně a přesně, neboť na tomto kusu vody byl doma. Měl sto chutí člun zabavit a říkal si, že člun je vlastně loď a tudíž dovolená kořist piráta, 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS202714