Laura Joh Rowlandová
12
Šógun stál ve své komnatě jen v bederní roušce a prošívaných hnědých spodních kalhotách přivázaných k pasu stahovacími šňůrami. Paže držel u boků, zatímco dvojčata jej oblékala do dalších vrstev prošívaného spodního prádla. „Myslím, že si dnes vezmu, ahh, zelené brokátové kimono.“ Masahiro sledoval, jak další šógunova pážata hledají na stojanech, které se prohýbaly pod váhou pověšeného šatstva, zelené kimono. Oděvy odhozené na podlaze téměř zakrývaly tatami. Ze skříní a zásuvek byly vysypané toaletní potřeby a jiné osobní předměty. Z přihrádek vytažené boty se válely na hromadách a spodní prádlo bylo nahodile nacpané do polic. Již měsíc trvající nedostatek sloužících vyústil v nepořádek, který se každým dnem zhoršoval. Když pážata konečně kimono objevila a dvojčata se pokoušela ho šógunovi navléci, nakrčil nos. „Smrdí! Proč není vyprané? Přineste mi ten můj tmavočervený saténový oděv.“ Pážata našla na podlaze oblečení, jež si poručil. Šógun se zamračil a mnul jeho záhyby, zatímco mu do něj dvojčata pomáhala. „K tomu bude dobře vypadat má černá šerpa se zlatými draky.“
98 HRA S VONNYM DYMEM_DEF.indd 98
4.11.2014 0:41:32 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS202131