98
Marcos Aguinis
mě po tvářích hřbetem ruky, jako bych byla dítě. Znovu mě začal líbat. Uměl to skvěle. Nepřiblížil ke mně rty, dokud neucítil, že po něm toužím. V županu jsem šla jeho služebnou požádat, aby nám přinesla snídani na terasu. Společně jsme se osprchovali. Dělalo mi radost, že mě převyšuje o hlavu. Když jsme se oblékli, začal mě znovu hladit po šíji, vlasech a hrdle. Posadili jsme se naproti sobě, obklopeni květinami. Nikdy předtím jsem neviděla nic tak krásného, snad jen ve filmech a časopisech. Pili jsme pomerančový džus a kávu s mlékem. Na stole stála ošatka s ovocem, podnos plný toastů, kostka másla, tři druhy sýrů a sklenice se čtyřmi druhy marmelád. Požádala jsem ho, aby mě vzal s sebou do kanceláří časopisu Sintonía. Nechtěla jsem, aby se dozvěděl, kde bydlím. A kromě toho – jak jsem mu na rovinu pověděla – jsem potřebovala, aby mi dal nějakou dobrou divadelní roli. „Zasloužím si to,“ oznámila jsem mu (nejistě). „Dej mi trochu času, uvidíš.“ „Tak mě zavez na ulici Santa Fe. Musím si zkusit nějaké šaty,“ lhala jsem. „Uvidíme se zase večer?“ „Ještě tě to neunavuje?“ zeptala jsem se v žertu. „Vyzvednu tě v devět.“ „Ne, radši si dáme znovu sraz v Emilianě.“ Následoval další skvělý večer. Pak jsme šli opět k němu do bytu. Znovu dokázal, že v sexu je nepřekonatelný. Několikrát jsme tančili tango, jednou milongu a dvakrát valčík. Pili jsme šampaňské. Jeho rty se přibližovaly k mým jako rozpustilá zvířátka. Nejdříve se jen lehce dotkly, jako by zazněl jediný tón na housle. Potom další dotek. Tak to pokračovalo, dokud jsem se i já nezačala přibližovat a nedala najevo, jak moc po něm toužím. Tehdy se jeho rty přivinuly k mým a jemně mi tiskly nejprve horní ret, potom dolní, oba dva, znovu horní, pak zase dolní. Vysvlékal mě. Byla v tom směsice spěchu
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS202126