Environmentální sociologie
lečností a že nerozlišuje mezi symbolickou a skutečnou environmentální reformou. Za druhé TEM bývá vytýkáno, že se nedostatečně oprostila od kontextu svých případových studií (velká část případových studií podporujících tuto teorii pochází z Nizozemska a Německa), resp. že poznatky získané v těchto zemích rozšiřuje na všechny hospodářsky rozvinuté společnosti. Za třetí často bývá také zmiňován fakt, že TEM se zaměřuje pouze na růst environmentální efektivity (podíl ekonomické hodnoty jednotky produktu a environmentální zátěže na jednotku produktu) a zanedbává celkovou environmentální zátěž; to je však problematické, protože celkový objem výroby může růst tak rychle, že zvyšující se environmentální efektivita pouze zpomalí, avšak nezastaví zvyšování celkových negativních dopadů výroby (resp. spotřeby) na životní prostředí. Za určitých okolností může zvyšující se environmentální efektivita dokonce přímo napomáhat zvyšování objemu výroby, resp. spotřeby. Taková situace nastane například tehdy, když stoupne poptávka po dopravě, protože se zvýší energetická účinnost motorů aut a tedy poklesne jednotková cena dopravy na 1 km (efekt známý jako Jevonsův paradox a zobecněný jako indukce spotřeby či rebound effect). Konečně řada kritiků poukazuje také na to, že empirické studie, které zkoumají vztah mezi hospodářským rozvojem, resp. modernizací a environmentální zátěží (např. v ekonomii se tato diskuse objevuje jako diskuse o tzv. environmentální Kuznetsově křivce, EKC), zjišťují, že tento vztah není obecně platný, protože zvyšování environmentální efektivity zpravidla snižuje, avšak zdaleka nezastavuje růst spotřeby energií, materiálů a zátěže životního prostředí v hospodářsky rozvinutých zemích. Teorie světového systému Teorii světového systému (TSS) není zřejmě třeba většině čtenářů představovat. Na tomto místě bychom se chtěli věnovat využití TSS při zkoumání otázek souvisejících s životním prostředím. Budeme přitom předpokládat, že čtenáři mají základní znalost TSS a znají její základní pojmy, jako je jádro, semiperiferie, periferie apod. Aplikace TSS na otázky související s životním prostředím je v současnosti jednou z významných a rychle se rozvíjejících oblastí TSS [viz Babones & Chase-Dunn 2012] a současně je to i významná oblast v rámci environmentální sociologie [viz Dunlap 2010]. Výzkum, který probíhá na pomezí TSS a environmentální sociologie, je jedním z příkladů pronikání environmentálních témat do ostatních subdisciplín sociologie a stíráním /98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS201612