svrchu, protože si vytvořil zásady, které jiní nedodržují. Takto subjektivní představa o mravnosti je rychlý způsob, jak si zvětšit ego a odříznout se od spojení s ostatními lidmi. Mravnost v buddhistickém smyslu je naopak meditativní schopnost bojovníka dotknout se vlastního srdce. Protože umí rozlišovat, případ od případu posuzuje, čemu se chce otevírat a od čeho se naopak bude lepší vzdalovat. Jakmile toto vědomé rozlišování uplatňujete v běžném životě, můžete vyrazit cestou sněžného lva – zapojíte kázeň, která vám umožní své záměry naplňovat. Zjistíte například, že vás totálně ničí společnost vašeho přítele či přítelkyně, je však pro vás těžké vztah ukončit. A přestože to bude pro oba vysvobození, vyžaduje spousty kázně svůj záměr naplnit a pustit se do rozhovoru, který každému rozchodu předchází. CVIČENÍ MRAVNÉ KÁZNĚ Uplatňovat neustále kázeň vycházející z mravnosti není nic lehkého. Každému se občas přihodí, že se ocitne obklopen lidmi, kteří prosazují svá přání bez ohledu na to, jestli někomu ubližují. Podstatné je pro ně jediné: získat, co chtějí. Dobře si to uvědomoval i Ngulčhu Thogme, mistr meditace ze čtrnáctého století, který bódhisattvům nabídl třicet sedm cvičení pro život s otevřeným srdcem. Mnohá z nich stojí na uplatňování mravnosti i v těch nejtvrdších situacích. Například: Když ti někdo uřízne hlavu, přestože jsi vůbec nic špatného neudělal, silou soucitu vezmeš jeho zločin na sebe, protože taková je cesta bódhisattvy.1 | 111 |
1400434-Synergia-Buddha vchazi do baru-blok-BC.indd 111
4.12.14 16:15
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS201567