7 KISS SE PROBOUZEJÍ K ŽIVOTU
30. LEDNA 1973 Nedá se zrovna říct, že když jsme v Queensu v nočním klubu Popcorn poprvé vylezli na pódium, byl by zájem o KISS vyšroubovaný až ke stropu. Ve skupině a mezi bedňáky se dalo najít pomalu víc lidí než v obecenstvu. Takové zážitky se obvykle snažíte vy tlačit z mysli, jenže to není vždycky snadné. Moje paměť vším tím chlastáním a fetováním mírně utrpěla, ale můj mozek má z nějakého důvodu ve zvyku do ní ukládat, co se mu zlíbí. Dobré věci zapomínám a ty nepříjemné si pamatuju. A že jich není málo. Vtipné můžou být samozřejmě i ošklivé vzpomínky a já jsem v té době viděl z vtipnější stránky v podstatě všechno. Ten večer jsme s Paulem a Genem stáli na pódiu, prali jsme se o volné místo a netušili jsme, kam se hnout nebo kam si stoupnout. Výsledkem tudíž bylo, že jsme se motali sem a tam, naráželi jsme do sebe a vypadali jsme jako nějaký mnohohlavý hardrockový had. Připadalo mi to strašně absurdní. Dokázal jsem se tomu zasmát i přesto, že když jsem se rozhlédl, nespatřil jsem v „davu“ ani jednu známou tvář. Bylo tam pár našich příbuzných a přítelkyň, a to bylo všechno. Horší kapelu by nezájem veřejnosti nejspíš natolik ztrapnil, že by hraní pověsili na hřebík, ale nás to ani v nejmenším neodradilo.
87
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS201436