Některé kruhy ji tehdy podezíraly, že chce zrušit dohody, z nichž plyne prospěch i jejímu politickému rivalovi Rinatu Achmetovovi. Stát vlastní veškerou zemědělskou půdu, byť jednotlivé plochy může pronajímat k farmaření. Stát také drží majoritní balíky akcií v případě železnic, radiokomunikací, elektráren, chemických závodů, těžkého strojírenství a civilního letectví (prostřednictvím Ukrajinských mezinárodních aerolinií). Vláda, která naléhavě potřebuje finanční prostředky, slibovala, že vše zprivatizuje, nicméně zákulisní politické boje tento proces opakovaně brzdily mnohdy i proto, že podnikatelé profitující z daného stavu využívají svých politických konexí a brání tržní liberalizaci, jejímž důsledkem by mohla být silnější domácí i zahraniční konkurence. Tito podnikatelé mají velmi silný vliv na hospodářskou politiku státu. Achmetovovo jméno se často objevuje v souvislosti s diskusemi o ukrajinské domácí politice, protože tento člověk je bezesporu nejvlivnějším ze skupiny nápadně bohatých byznysmenů, kteří díky těsným osobním i obchodním vazbám na některé z nejmocnějších politických předáků kontrolují největší podniky v důležitých odvětvích ekonomiky země. Achmetov má pod kontrolou ocelárny, elektrárny i doly. Na Ukrajině, zejména pak v její rusky mluvící východní části, je vlivnou a populární osobností a byl i hlavním podporovatelem protireformní ukrajinské Strany regionů. Je také jedním z několika ukrajinských oligarchů, kteří využili svého finančního vlivu a zajistili si místo v parlamentu. Tymošenková, která před vstupem do politiky úspěšně podnikala v plynárenství, se stala premiérkou zčásti díky slibům, že úzké vazby mezi politickými a podnikatelskými elitami zpřetrhá. To se nestalo a někteří z jejích kritiků ji obviňovali, že na podporu klíčových oligarchů naopak spoléhá. Privilegované postavení těchto lidí nejde ruku v ruce se závazkem sloužit zájmům státu, jejž Vladimir Putin donutil přijmout ruské oligarchy. Je tomu tak především proto, že žádný ukrajinský politik nemá sílu provádět intervence na trzích v takovém měřítku, v jakém je provádí Putin. Gravitační pole Ruska ovšem stále působí a představuje silný protipól modelu řízení ukrajinského hospodářství. V zemi stále ještě žijí vlivní komunisté a další levicově orientovaní politici, kteří prosazují rozsáhlejší zásahy státu do ekonomiky včetně přímého znárodnění některých titulů. Nedávná ruská zkušenost ukazuje, jak může vzestup silného vůdce v kulisách slabého politického systému posunout zemi od volně pro-tržního modelu k systému, v němž dochází k masivním státním zásahům. S TÁT N Í K A P I TA L I S M U S V E S V Ě T Ě
| 101 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS201348