„Tomu nevěřím,“ opáčil jsem. „Vím, co je láska, ma mi. Měl jsem lásku, která pronikala každou součástí mého bytí, která ze mě dělala lepšího člověka a dodávala mi sílu každý okamžik dne. Kdybys měla něco takového, upínala by ses k tomu vší silou.“ „To si myslíš jen proto, že jsi mladý a moc o tom nevíš.“ Byla tak strašně klidná, že mě to rozčilovalo. „Myslíš, že láska je divoký vztah s dhampýrkou, protože je to vzrušující. Nebo mluvíš o té dívce, o které ses mi zmínil v letadle? Kde je? Pokud je tvoje láska tak silná a zvítězí nade vším, tak proč nejste spolu?“ Dobrá otázka, poznamenala teta Taťána. „Protože… to není tak jednoduchý,“ procedil jsem skrz zuby. „Není to tak jednoduché, protože to není skutečné,“ namítla. „Mladí lidé zaměňují pobláznění za ,pravou lásku‘, když nic takového neexistuje. Láska mezi matkou a dítětem? Ano, ta je skutečná. Ale nějaké milostné obluzení, které všechno překoná? Nic si nenalhávej. Tvoji přátelé, kteří prožívají takové velkolepé romance, nakonec stejně uvidí pravdu. Ať už je ta tvoje dívka kdekoli, stejně se nevrátí. Přestaň se honit za snem a zaměř se na hledání ženy, s níž můžeš vytvořit stabilní svazek pro život. To jsme s tvým otcem udělali. To jsme dělali odjakživa… A můžu říct, že se nám to vyplatilo.“ „Odjakživa?“ vypravil jsem ze sebe přiškrceně. „Odjakživa jsi žila v téhle lži?“ „No,“ uznala, „některá období našeho manželství byla přívětivější než jiná. Ale vždycky jsem to brala pragmaticky.“ „Brala jsi to chladně a povrchně,“ řekl jsem. „Řekla jsi mi, že když ses vrátila z vězení, pochopilas, jaký věci jsou opravdu důležitý. Ale zjevně to tak není, když dobrovol-
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS201197