Ministerstvo dopravy (do jehož agendy po zrušení MPT patřil i rozhlas) proto „se stanoviska koncesionářů“ reklamu nedoporučovalo. Proti zavedení reklamy byl i zástupce RJ Miloš Kareš, který argumentoval tím, že už v prvních letech se její vysílání neosvědčilo, například proto, že chudší podnikatelé si reklamu nemohli dovolit a protestovali, že se cítí poškozeni. Tak by to podle Kareše bylo i dnes, ostatně i cizina reklamu v rozhlase omezuje. Co se USA týče, tam se za rozhlas neplatí, takže nikdo nemá právo pozastavovat se nad tím, že se v rozhlase vysílá něco, co mu „nehoví“. U nás má posluchač „morální nárok“ na to, co je určeno pro jeho poučení a pobavení. Koníček ve svých pamětech256 také vzpomíná na potíže počáteční reklamy. Jednou nepříjemností při tom bylo, že některé hlasy prý v této souvislosti tvrdily, že RJ na tom musí být „finančně moc špatně, když musí zadávat reklamy do svého vysílání“. Jiní se báli ochuzování pořadů ve prospěch reklamy (přesto, že by se reklama vysílala až po skončení vysílací doby, tj. po ukončení večerního programu). Největší problémem ale byla řevnivost inzerujících firem. Vraťme se však k roku 1938. Ministerstvo dopravy soudilo, že koneckonců nárůst počtu posluchačů dostatečně kompenzuje výpadek financí po o dstoupení pohraničí a situace není tak katastrofální. Reklama by se dala t olerovat jen tehdy, pokud by o ni byl ze strany podnikatelů zájem, byla-li by odůvodněna vyššími státními zájmy a národními hledisky a zároveň by bylo vyhověno požadavku rozhlasovosti a neobtěžování posluchačů nezáživnými a jednostrannými sděleními. Výsledkem porady bylo rozhodnutí provést m ezi firmami anketu, kdo by měl o rozhlasovou reklamu zájem. Ministerstvo obchodu bylo pověřeno anketu v podnikatelských kruzích realizovat. Zdá se však, že celá věc nebyla rozhodnuta do jara 1939, kdy veškeré tyto debaty ztratily vzhledem k politickému vývoji smysl. Rozhodně jsou však zajímavou ukázkou odlišného uvažování o reklamě, než s jakým se můžeme setkat dnes.
2.7 Rozhlasový program Tato kapitola se bude stručně zabývat samotným předmětem činnosti rozhlasové společnosti – vysílaným programem.257 Ve stručném přehledu se vedle základní charakteristiky nejdůležitějších žánrů zaměříme především na celkovou koncepci programu a rozvoj struktury programu. 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS200915