3 „Dlouhý Američan“
jeho ,kontakty‘ zorganizují jeho přesun do Německa.“ Velvyslanec pokračoval ve vysvětlování, že Hanákovi mají přesné informace ohledně spojení, hesel, cesty, etc. Vše, co jsem měl poskytnout, byla doprava.100 Michael Hanák byl blízkým přítelem rodiny Laurence Steinhardta a pochopitelně silně prozápadně orientovaný.101 To ohrožovalo nejen jeho diplomatickou kariéru, ale mohlo to skutečně být důvodem pro zatčení. Sám Walter Birge v pamětech potvrzuje, že v očích StB byla linie oddělující špionáž od blízkého spojení s americkým velvyslanectvím velmi tenká.102 Atraktivní pár se sblížil se Steinhardovými již během druhé světové války v Turecku, kde Hanák jako československý vyslanec reprezentoval exilovou vládu. Tam se také seznámil s Walterem Birgem. Převod rodiny Hanákových byl domluven na následující den. Walter Birge měl v té době nově pořízený vůz Alfa Romeo. Ze zkušenosti se však rozhodl půjčit si jiný vůz, který by nevypadal v pohraničí tak nápadně. Do malého odřeného Fordu naložil Birge Hanákovy na předem dojednaném místě na Malé Straně. Měli s sebou pouze nepromokavé pláště – nic jiného, jelikož zavazadla a pár drahocenných věcí si nechali u Steinhardtových. Naše trasa vedla na Plzeň, potom jižně na Klatovy, poté na jih a na západ menší cestou do Nýrska a následně přímo směrem na západ ještě menší cestou do velmi malé obce asi tak dva až tři kilometry od hranice.103 Během cesty vysvětloval Hanák svému příteli, jaké další kroky musí ve vesničce podniknout. Měl jít do řeznictví, kde měl říci předem domluvené heslo. Teprve poté mu měl řezník vydat další instrukce. Po příjezdu do vesničky se domluvili, že Walter Birge počká se svým autem alespoň půl hodiny na smluveném místě, kdyby došlo k nějaké nepředvídané události. Přeci jen neměli pasy a prostředí to bylo naprosto neznámé a nebezpečné. Cesta z Prahy trvala již něco okolo dvou a půl hodiny, když auto dorazilo k řeznictví s nápisem Ivan Plesko […]. Hanákovi vystoupili z auta, rychle se rozloučili a vešli do malého obchodu. Já jsem pokračoval v cestě nahoru, zajel jsem ke kraji vozovky naproti velkému stromu a čekal jsem. Měl jsem s sebou české noviny, a tak když třikrát kolem mě někdo prošel, předstíral jsem, že čtu. Kdyby někdo z těchto obyvatel vesničky mi položil jen jednu nevinnou otázku, mohlo by to být velmi nepříjemné nejen pro mě, ale i pro Hanákovy. Čtyřicet minut poté, co jsem zaparkoval vedle toho stromu, jsem si pro sebe řekl, že počkám ještě alespoň pět minut. Pak se najednou z ničeho nic objevili Hanákovi. Miloš rychle otevřel dveře auta; Karla si sedla dozadu a Miloš si vlezl ke mně. Na100 101 102 103
Tamtéž, s. 335. Michael Hanák (1891–1969), československý diplomat, bývalý vyslanec v Turecku. Walter BIRGE: They Broke the Mold. The Mémoirs of Walter Birge, s. 335. Tamtéž, s. 335–336.
97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS200842