Třináct měsíců a krku mě bodaly drobné šipky vody. Zatímco jsem spal, počasí se zkazilo. Malverny zmizely za křídly deště, která máchala jen pár polí odsud. Vrány vyplachtily vzhůru a rozplynuly se. Muggar nebyl ani ve stodole. Očividně usoudil, že se o titulní stránku Malvernskébo týdeníku dělit nechce. Zrádce! Ale jestli si přeje zopakovat závod Roberta Scotta s Norem Amundsenem, klidně. Muggar mě jaktěživo v ničem neporazil. Stodola páchla podpažím, senem a močí. Déšť přešel do bleskového útoku, bombardoval střechu a kropil střelami louže kolem stodoly. (Dobře dezertérovi Muggarovi tak, jestli se zmáchá a chytí zápal plic.) Déšť vymazal dvacáté století. Déšť proměnil celý svět v šedobílé šmouhy.
Nad spícím obrem Malvernské vrchoviny spojila dvojitá duha Worcestershire Beacon, nejvyšší vrchol Malvern, s vrcholkem British Camp na druhé straně. Tam Římani zmasakrovali dávné britské kmeny. Z melounového slunce odkapával jas zmatnělý párou. Vyrazil jsem svižnou indiánskou chůzí – padesát kroků jsem běžel, padesát šel. Umínil jsem si, že jestli cestou narazím na Muggara, ani na něj nepromluvím. Prostě toho zrádce zasklím. Mokré drny mi čvachtaly pod nohama. Přelezl jsem rozviklanou branku a přešel přes jízdárnu, kde byly rozmístěné překážky z dopravních kuželů a červenobíle pruhovaných tyčí. Za jízdárnou stála farma. Dvě silážní věže vzadu se leskly jako viktoriánská verze kosmické lodi Apollo. Po pergolách se plazily rostliny s květy jako trombony a na oprýskané ceduli stálo koňský hnůj na prodej. Kohout si vykračoval kolem a pyšně si měřil svoje slepice. Na prádelní šňůře visela prostěradla a bílé povlečení zmáčené deštěm. Taky krajkové kalhotky a podprsenky. Přes návrší se do dálky klikatila cestička porostlá mechem, vedoucí k hlavní silnici do Malvernu. Když jsem procházel kolem stáje, nakoukl jsem do horké temnoty. Uvnitř to páchlo hnojem. Rozeznal jsem tři koně. Jeden pohodil hlavou, jeden si odfrknul a jeden se na mě tiše díval. Spěchal jsem dál. Pokud koňská stezka vede přes farmu, nemůže být soukromá, ale farmy rozhodně nepůsobí jako veřejně přístupná místa. Tohle je soukromej pozemek! Zavolám poldy 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS200803