pražskou pátrací stanici, neboť jak se říká, není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu. A četnictvo význam anonymních udání nikdy nepodceňovalo. A tak 25. listopadu 1937 dorazil k domu, v němž Hubačovi bydleli, automobil pražské pátračky plný četníků a ti začali s důkladnou domovní prohlídkou. První, co štábního strážmistra Františka Krakeše upoutalo, byla jedna přemalovaná stěna v ložnici, a to stěna za čelem manželské postele. Kamil Hubač dal k věci jasné vysvětlení. Sejmul před stěhováním ze zdi obrazy a přemaloval špinavou zeď pod nimi a zasádrované díry po skobách. Chtěl dát stěnu do pořádku pro nového nájemníka a z nedostatku peněz ji tedy přemaloval sám. Štábní strážmistr Jindřich Švejda se Hubače zeptal, na které straně manželské postele paní Anna spávala. Bylo mu totiž nápadné, že na pravé části vnitřní strany čela postele jsou čtyři drobné tmavé stříkance směřující k levé části postele. Poté, co Hubač odpověděl, že jeho manželka spávala v levé části postele, měl štábní strážmistr jasno. Vypadalo to totiž, jako by krevní kapky dopadly z levé stany postele. Na horní straně levé pelesti manželské postele objevil rovněž několik drobných tmavých kapének. K dotazu na původ skvrn Kamil Hubač uvedl, že se manželka nahodile zranila na ruce a že se jedná o její krev. Po rozestlání postele byla na obou matracích v místě jejich dotyku objevena kruhovitá žlutohnědá skvrna vypadající jako krevní skvrna čištěná vodou. Skvrna na matracích byla značného rozsahu a dosahovala průměru téměř 50 centimetrů. Na jedné z matrací prosákla skrz silný potah až do výplně matrace. Hubač na vysvětlenou uvedl, že se jedná o menstruační krev jeho manželky, která trpívala silným krvácením. Znečištěné matrace se zřejmě sama snažila čistit. Uniklo mu přitom, že skvrna byla zhruba v místě ramen a v případě otočení matrací v místě kolen. To byly dostatečné důkazy pro umístění Kamila Hubače do vyšetřovací vazby u krajského trestního soudu v Praze. Chemická zkouška skvrn prokázala, že se jedná o lidskou krev. Soudní lékaři podle umístění a tvaru krevních stříkanců uvedli, že takovéto stříkance nejčastěji vznikají po opakovaných úderech do hlavy.
97 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS200608
Při opakovaném výslechu po seznámení se závěry lékařského dobrozdání Hubač doznal, že svojí ženu, když spala v posteli, usmrtil opakovanými údery kladivem do hlavy. Její tělo odnesl do koupelny, kde jej rozřezal na malé části a ty postupně spálil v kamnech. Nejprve oddělil nožem končetiny a poté pilkou na železo a nožem rozřezal trup na malé kousky a ty zabalené v novinovém papíře pálil ve všech třech kamnech svého bytu. Potřeboval k tomu 18 hodin a přitom spálil 30 kg koksu. Popel z kamen rozlamoval a roztloukal kladivem a poté ho vynášel do klozetu. Při prohlídce kamen byly nalezeny pouze tři úlomky velkých kostí. Všechny krevní stopy v levé části postele vyčistil. Malých skvrn, které byly pracovníky pátračky nalezeny na pravé části čela a na pelesti, si nevšiml vzhledem k žlutohnědé barvě postele. Krevní stříkance ze zdi za postelí seškrábal nožem a poškrábanou stěnu přemaloval.
Až před vyšetřujícím soudcem sdělil důvody spáchání činu. Se svojí ženou se seznámil počátkem roku 1936. Několik dnů po seznámení spolu začali intimně žít. Annu velmi miloval a nepřipouštěl si varování svých přátel, že udržuje styky s několika dalšími muži. Po několika mě-
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS200608
sících od ní byl nakažen kapavkou, ale i přesto s ní uzavřel sňatek. Při jejich pohlavním životě vyžadovala stále větší výstřednosti a vulgarity, které se mu doslova protivily. Narůstal v něm, odpor k praktikám jeho ženy. V té době začal uvažovat o usmrcení své ženy. Když mu přiznala poměr s jiným mužem, počkal až usne a uskutečnil svůj plán… Nejprve byly součástí jeho plánu myšlenky na spáchání sebevraždy, později ho však změnil a tvrdil, že jeho manželka odešla z domova a spáchala sebevraždu utopením ve Vltavě. Výsledkem ale bylo odsouzení Kamila Hubače pro zločin úkladné vraždy ve smyslu § 135 trestního zákona.
LIDSKÉ BESTIE (Slovensko)
Krátce po půlnoci na 1. října 1937 byla četnická pátrací stanice v Nitře telefonicky vyrozuměna o případu požáru domku polního hlídače Vöröse v nedalekém Zuboru. Na udané místo se ihned vydalo služební vozidlo pátračky s jejím velitelem vrchním strážmistrem Jindřichem Svobodou a štábními strážmistry Františkem Píclem, Rudolfem Votrubou a Janem Hanicem. Dům stojící o samotě byl zachvácen požárem a před ním ležela v bezvědomí hlídačova manželka s kojencem v náručí. Žena i dítě byly popáleny a žena kromě toho měla na hlavě velkou silně krvácející ránu. Vedle nich se na zemi v bolestech svíjely a žalostně naříkaly další dvě značně popálené děti. Všichni zranění byli okamžitě odvezeni automobilem do nitranské nemocnice. Štábní strážmistr Pícl pořizoval fotografie a jeho kolegové hledali stopy. Jelikož domek stál o samotě, nebyli k dispozici žádní svědci události. Štábní strážmistr Votruba nalezl na dvorku domu zakrvácenou sekeru, kterou bylo zřejmě způsobeno zranění hlídačovy manželky. Bylo jasné, že zde došlo ke spáchání zločinu. Štábní strážmistr Hanic objevil v ohořelých troskách domu mrtvolky dvou dětí, které uhořely na svém lůžku. Po vyhodnocení situace vrchní strážmistr Svoboda spolu se štábním strážmistrem Votrubou odejeli vyrozumět o tragické události polního
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS200608