pražskou pátrací stanici, neboť jak se říká, není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu. A četnictvo význam anonymních udání nikdy nepodceňovalo. A tak 25. listopadu 1937 dorazil k domu, v němž Hubačovi bydleli, automobil pražské pátračky plný četníků a ti začali s důkladnou domovní prohlídkou. První, co štábního strážmistra Františka Krakeše upoutalo, byla jedna přemalovaná stěna v ložnici, a to stěna za čelem manželské postele. Kamil Hubač dal k věci jasné vysvětlení. Sejmul před stěhováním ze zdi obrazy a přemaloval špinavou zeď pod nimi a zasádrované díry po skobách. Chtěl dát stěnu do pořádku pro nového nájemníka a z nedostatku peněz ji tedy přemaloval sám. Štábní strážmistr Jindřich Švejda se Hubače zeptal, na které straně manželské postele paní Anna spávala. Bylo mu totiž nápadné, že na pravé části vnitřní strany čela postele jsou čtyři drobné tmavé stříkance směřující k levé části postele. Poté, co Hubač odpověděl, že jeho manželka spávala v levé části postele, měl štábní strážmistr jasno. Vypadalo to totiž, jako by krevní kapky dopadly z levé stany postele. Na horní straně levé pelesti manželské postele objevil rovněž několik drobných tmavých kapének. K dotazu na původ skvrn Kamil Hubač uvedl, že se manželka nahodile zranila na ruce a že se jedná o její krev. Po rozestlání postele byla na obou matracích v místě jejich dotyku objevena kruhovitá žlutohnědá skvrna vypadající jako krevní skvrna čištěná vodou. Skvrna na matracích byla značného rozsahu a dosahovala průměru téměř 50 centimetrů. Na jedné z matrací prosákla skrz silný potah až do výplně matrace. Hubač na vysvětlenou uvedl, že se jedná o menstruační krev jeho manželky, která trpívala silným krvácením. Znečištěné matrace se zřejmě sama snažila čistit. Uniklo mu přitom, že skvrna byla zhruba v místě ramen a v případě otočení matrací v místě kolen. To byly dostatečné důkazy pro umístění Kamila Hubače do vyšetřovací vazby u krajského trestního soudu v Praze. Chemická zkouška skvrn prokázala, že se jedná o lidskou krev. Soudní lékaři podle umístění a tvaru krevních stříkanců uvedli, že takovéto stříkance nejčastěji vznikají po opakovaných úderech do hlavy.
97 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS200608