98
„Ale poslat ji, aby mě špehovala, bylo v pořádku?“ „Ona nešpehovala. Poznávala vás.“ „Aniž bych o tom věděla?“ „Ze začátku ano.“ Napadlo mě, jestli nejsem obětí kanadského žertíku. Po kud ano, Julia byla skvělá herečka. „Proč mi dala knihu Ve reny Baptistové?“ „To byla čistě její osobní iniciativa. Hodně si vás oblíbila a chtěla vám to dát najevo. Byla přesvědčená, že poselství té knihy oceníte.“ „Vy Verenu Baptistovou znáte?“ Zadrnčel zvonek. Julia se lekla a prudce vstala. Stolička za jejími zády narazila do police a rtěnky se sesypaly na zem. „Do prdele,“ zaklela. „Pojďte se mnou.“ Poklusem se rozběh la ke dveřím, jak jen jí vysoké podpatky dovolovaly. Kdosi bušil na dveře. „Tady Tamryn Suarezová-O’Brienová,“ křičel ženský hlas. „Julie, jsi tam? Otevři.“ „Producentka pořadu Dámské prádlo živě,“ zašeptala Julia. Tamryn Suarezová-O’Brienová vevrávorala dovnitř v bo tách z purpurové hadí kůže na vysokánských podpatcích. Prsty si bubnovala na obrovské těhotenské břicho. „Proč ti to tak dlouho trvalo? Víš, že nevydržím dlouho stát,“ obořila se na Julii, ale dívala se přitom na mě. „Kdo jste?“ přejela mě pohledem. „Pracuje pro Kitty,“ vysvětlila Julia. „Zaskočila si sem pro nějakou rtěnku.“ „Jo tak, aha. Ne že bych se chtěla ohánět svojí funkcí, ale nutně potřebuju nějaký parfém a spěchá to. Celé ráno mi něco příšerně smrdí pod nos. Tělesný odér, vždyť víš. Říkám si, kdo to tak páchne, a pak mi došlo, že jsem to já.“
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS200315