vali v cestě a přitom Měsíc strhl svou nití ze stromu plástev medu. Všechen med snědl a měl potom hroznou žízeň. Slunce zarazilo hůl do země, z díry začala prýštit voda, a tak Slunce pilo. ¶ Žíznivý Měsíc poprosil o trochu vody, ale Slunce svolilo pouze za podmínky, že si vymění hadí oči. Měsíc měl takovou žízeň, že svolil. Tak tedy Slunce dostalo zářivější oko, a proto také Slunce září víc než Měsíc. ¶ Potom vyšli na vrchol hory a Slunce velkou silou vyhodilo do vzduchu přadeno, které tak dolétlo na nebe. Konec nitě však zůstal Slunci v rukou. ¶ Měsíc chtěl šplhat první, ale Slunce říkalo, že první bude šplhat ten, kdo má zářivější oko, aby tomu druhému svítil na cestu. I když se to Měsíci nelíbilo, souhlasil. Takovým způsobem se tedy Slunce a Měsíc dostali na oblohu. Slunce před Měsícem. A trvá to dodnes. Tak cestují po obloze a svítí na hrob své matky.
‹ 97 ›
Mnozí lidé říkají, že viděli chodit po San Miguel ženu s oslí hlavou. Že prý nedojde klidu, neboť kdysi hodila své dítě do řeky. Pláče a pláče.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS200125