Zanedlouho se měl konat soud, ve kterém byl otčím obžalovaným a já hlavním svědkem. V nemocnici jsem se psychicky připravovala. Měla jsem obrovskou trému a strach. Drobnou úlevou se pro mě stala starost o malá romská dvojčátka. Byly to šestileté holčičky, tak zaostalé a zanedbané, že mi jich bylo upřímně líto. Bály se vody a křičely, když se měly sprchovat. Hodně jsem se jim věnovala. Naučila jsem je básničku a snažila jsem se je trochu popostrčit ve školním učivu. Na procházce se mnou chodily za ruku, a jedna z holčiček mi dokonce řekla „mami“. Když si pak pro ně přišla maminka, jedna z dívenek nechtěla vůbec jít a držela se mě jako klíště, že by chtěla radši zůstat se mnou. Samozřejmě to nešlo, a tak jsem jí to musela nějak vysvětlit. Říkala jsem si, jak je hrozné, že se takové děti, když se konečně zotaví a udělají nějaký pokrok, vracejí do starého prostředí a všechno začíná nanovo. Ani jsem se nedivila, že se holčičky po čase opět objevily na psychiatrii. Veškerá práce s takovými dětmi se zdá zbytečná, pokud znovu odcházejí tam, odkud přišly. Při vzpomínce na strach dvojčat z koupání jsem se musela usmát. Sama jsem totiž měla průšvih, že jsem se nechtěla sprchovat. Trapné… ale sprchujte se, když tam stojí sestra a kouká na vás… Nesnášela jsem se před někým obnažovat, styděla jsem se za svoje tělo. Vždycky, když jsem se musela svléknout, popadl mě ten divný pocit, že jsem nahá a k dispozici. Zkrátka se mi vracely vzpomínky.
104 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS200061
KAPITOLA ČTVRTÁ
Když se odehrával soud, bylo mi šestnáct let. Vzpomínám na to jako na hodně bolestné a stresující období. Ještě než jsem tam odjela, přišel mi dopis. Sestřička mě odvedla do sesterny, kde čekala paní psycholožka. Chtěly, abych si dopis přečetla před nimi. Stálo v něm: „Dne 20. 3. 2001 vedoucí oddělení sociálně-právní ochrany dětí sdělila vyšetřovateli, že byla navštívena matkou a babičkou nezletilé poškozené, kdy jí obě jmenované sdělily, že si nezletilá vše vymyslela, a pokud došlo k nějakému násilí na ní, že si vše udělala sama. Za této situace je odůvodněná obava, zda matka nezletilé poškozené, jako zákonný zástupce, může v tomto trestním řízení plně hájit oprávněné zájmy poškozené. Proto bylo rozhodnuto o ustanovení kolizního opatrovníka, který v tomto trestním řízení bude hájit oprávněné zájmy nezletilé poškozené namísto zákonných zástupců.“ Dost mě to šokovalo. Bylo mi to moc líto a na pokoji jsem plakala.
Zpráva policie a soudu Odůvodnění – výpis (…) Veškeré problémy pak vyplynuly v březnu 2001, kdy bylo prostřednictvím pedagogů zjištěno, že dne 18. 3. 2001 měla být Zuzana v prostoru u hřbitova v … přinucena svým nevl. otcem, tedy obviněným, k nasednutí do osobního vozidla. V tomto voze ji obviněný odvezl na nezjištěné místo v okrese … a proti její vůli na ní v autě vykonal soulož, když ji předtím osahával na přirození a prsou. Jmenovaná se snažila jednání obviněného bránit, avšak bezvýsledně, a při tom utrpěla drobná poranění, a to modřiny na
105 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS200061
stehně, škrábance na hrudníku a čele. Jednáním obviněného byla poznamenána především psychicky, takže byla nutná její hospitalizace, nejprve na dětském odd., odkud byla předána na psychiatrii. Dalším šetřením pak bylo zjištěno, že obdobným způsobem se obviněný k Zuzaně zachoval i v přesně nezjištěný den v období od léta roku 1999 do konce roku 2000, kdy v místě trvalého bydliště přinutil Zuzanu k souloži, a to pod pohrůžkou násilí, když předtím se s ní dostal do slovní rozepře ohledně její zájmové činnosti a dal jí facku, až upadla na zem. Této situace využil a vykonal na ní proti její vůli soulož. Poté jí vyhrožoval zabitím, pokud znásilnění oznámí matce či policii. I při tomto jednání utrpěla drobné poranění, se kterým však nevyhledala ošetření. Dále bylo zjištěno, že v místě trvalého bydliště obviněný opakovaně Zuzanu S., nevl. dceru, osahával na prsou a přirození, ač věděl, že je mladší 18 let, přičemž takto se choval vždy, když byli spolu v bydlišti osamoceni. Obviněný kategoricky popírá, že by se jednání, které je mu dáváno za vinu, vůči nevl. dceři Zuzaně S. dopustil. S ohledem na charakter trestné činnosti obviněného, závažnost této trestné činnosti a důkazní situaci v dané vyšetřovací věci vznikly pochybnosti jednak o duševním stavu obviněného, jednak o věrohodnosti výpovědi poškozené. Proto byl vyžádán jednak znal. posudek psychiatrů a psychologa k posouzení duševního stavu a trestní odpovědnosti obviněného, jednak znal. posudek psychologa a psychiatra k posouzení výpovědi poškozené Zuzany.
Samotný proces probíhal takto: Přijela jsem rovnou z dětské psychiatrie, kde mi předtím dali nějaké, asi uklidňující léky. Pamatuji si, že jsem seděla před soudní síní na lavici a strašně jsem se bála.Vůbec jsem nevěděla, jak to tam vypadá, jak a s kým tam půjdu, co mám vlastně dělat a jak se mám chovat. Jen jsem se modlila, abych nepotkala otčíma. 106 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS200061