Česká republika a Evropská unie
tl celkový český vývoz o 25 % a schodek zahraničního obchodu byl nejnižší za posledních jedenáct let. V následujících letech růst českého vývozu i nadále pokračoval, kdy v období mezi rokem 2005 a koncem roku 2007 ročně rostl v průměru o 14 %; v roce 2008 však vlivem světové ekonomické krize klesl na pouhých 6 % (BusinessInfo 2008a; ČSÚ 2009a). V roce 2005 dosáhla Česká republika poprvé ve své historii přebytku v obchodu s Evropskou unií, přičemž v roce 2007 tento přebytek dosáhl téměř osmdesáti osmi miliard korun (ČSÚ 2008a, s. 3). I po vstupu zůstala Evropská unie pro českou ekonomiku nejvýznamnějším obchodním partnerem, zodpovídajícím za 76 % českého zahraničního obchodu v roce 2008 (ČSÚ 2008b). Země SVE navýšily vzájemný obchod mezi sebou dokonce více než s EU-15; Česká republika patřila k jedné z pěti zemí (spolu s Maďarskem, Polskem, Slovenskem a Slovinskem), které zaznamenaly vyšší nárůst objemu vzájemného obchodu než s EU-15. Během jednoho roku po vstupu vzrostl v České republice celkový vývoz do nových zemí o 33 % ve srovnání s 21 % do EU-15, přičemž nové členské země se na českém exportu do EU-25 podílely 21 % (EIU 2005, s. 7). Pět let po květnu 2004 se již obchod se zeměmi SVE podílel 18 % na celkovém českém obchodě (ČSÚ 2009b). Vstup do Evropské unie také pozitivně ovlivnil strukturu obchodu, kdy se v České republice zvýšil podíl kvalitních, technicky vyspělých produktů na českém vývozu. Stalo se tak v důsledku růstu mezifiremního obchodu, zejména ve strojním odvětví, neboť mezinárodní společnosti přesouvaly zdroje a výrobu do střední Evropy (EIU 2005, s. 3). Česká republika po vstupu také zaznamenala pokračující růst přímých zahraničních investic. Ke konci roku 2007 se PZI kumulativně více než zdvojnásobily na sedmdesát šest miliard eur, kdy téměř 90 % představovaly investice pocházející ze zemí Evropské unie (zejména německé, holandské a rakouské) (ČNB 2007). Některé nadnárodní společnosti se tak přesunuly ze západní Evropy do České republiky a země se stala atraktivní zvláště pro investory v high-tech zpracovatelském průmyslu a ve službách s vysokou přidanou hodnotou (Zahradník 2005, s. 3). Například německý koncern Volkswagen investoval do české společnosti Škoda tři a půl miliard eur, čímž z ní učinil jednu z největších českých společností s více než 27 000 zaměstnanci. Česká republika se stala – po Španělsku a Číně – třetí největší zahraniční lokalitou pro německé výrobce automobilů. Dále si Českou republiku zvolily coby místo pro zpracování svých výrobků Siemens a Lufthansa, stejně jako skupiny japonských a korejských výrobců elektroniky (Baryschová 2006, s. 15). Tyto investice podpořily růst v průmyslové výrobě a stavebnictví, který se od roku 2000 kontinuálně zvyšoval, a napomohly tak vyvrátit obavy z propadu těchto sektorů po vstupu do Evropské unie (Malý 2005, s. 100). Ekonomický růst Vstup do Evropské unie má pozitivní vliv na výkonnost české ekonomiky a její postupnou konvergenci s EU-15 v klíčových ukazatelích, jako je příjem na obyvatele, životní úroveň a změny ve struktuře spotřeby. Reálný HDP v České republice roste kontinuálně od roku 2000 rychleji než HDP v EU-15 i díky vyšším vývozům do Evropské unie 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS199913