Leonard Rosen
Její otevřenost mě znepokojovala. Věděla, co tam dělám. Já jsem věděl, že tu má práci. Bezpochyby potřebovala peníze. Jenomže pro mě vůbec nebylo lehké jen tak tam sedět a nechat se obskakovat. Nakonec zmizela, aby vytřela podlahu v ku chyni a umyla kredenc. Usazený v křesle jsem otevřel biografii Lieselina otce, která byla nápadně položená na konferenčním stolku. Ocel a služba: Život Otty von Krause byl masivní svazek se spoustou fotogra fií. Na některých objektiv zachytil i Liesel a Anselma jako děti. Prohlížel jsem si ji asi půl hodiny, když se otevřely dveře lož nice a na prahu stála zívající Liesel. Na sobě měla hedvábný župan s Krausovým logem na prsou, volně stažený v pase. Pokynula na knihu. „Co si o tom myslíš?“ Aniž nahlédla do kuchyně, zavolala: „Doro, kávu prosím. A grepovou šťávu. Ne z láhve, čerstvě vymačkanou, kdybys byla tak hodná.“ Ve skutečnosti jsem si předběžný názor na životopis její ho otce utvořil po přečtení prvních padesáti stran. Autor se až příliš okatě snažil, aby Otto von Kraus působil jako hrdina. Historky čerpající z důvěrných informací dělají ze zakladatelů rodu svaté nebo génie. Krausův příběh ve mně přesto vzbuzo val zvědavost. I když jsem odmyslel přehánění a zarovnávání ostrých hran, Krausovy ocelárny hrály důležitou roli při zá chraně Evropy před poválečnou sovětskou dominancí. Bez de sítek tisíc jeho nosníků, traverz a výztužných prutů za dobré ceny by se nepodařilo vybudovat západní Evropu. Bez odol ných budov a mostů by se poválečné ekonomice nepodařilo zaměstnat lidi. A bez práce a alespoň snu o obnově by žádná idea nebyla natolik silná, aby odolala komunistické vizi vše obecného blahobytu pro masy proletariátu. Stalin by zvítězil. Takže navzdory autorovu nadměrnému používání slov jako vizionářský a odvážný měla Krausova biografie co říct o ná ladě v oněch letech a o rekonstrukci zdevastovaného konti nentu. Ale jak jsem tak knihou listoval, nikde jsem nenašel 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS199512