Natalie Young
A neřeš, jestli ti to nedává smysl. Napiš si pár věcí, které máš ráda.
Lizzie dorazila domů, s nohama těžkýma únavou a s botami v igelitové tašce vyšla schody a jako první uviděla za dveřmi keramickou misku, kterou tam dal na drobné. A blok, který mu dala jeho matka na adresy a telefonní čísla. Neměl kamarády. Jednou jí vysvět loval, že vlastně ani neví proč. Pár kamarádů měl ve školce a znal několik kluků ze školy v Midlands. Prý tam byl samý sportovec. Zapálil si cigaretu a ona mu kolem očí viděla to známé vnitřní napětí. Měla pocit, že chápe, proč je sám. „A tys vždycky chtěl být umělec?“ zeptala se ho jed nou poté, co se jim povedlo mít sex a oba leželi vedle sebe a poslouchali dešťové kapky. To už u něj bydlela několik měsíců a on se za tu dobu nepokusil vytvořit jedinou sochu. Odlitek nohy měl udělaný, ale tři pytle hlíny pořád ležely netknuté v boudě na zahradě. Z lesa si přitáhl ohromnou větev a ona si z něj kvůli tomu dělala srandu. Dali ji do kuchyně za podlahu. Ona si ji vyfotila a cítila se jako malá vyjukaná holka v divných punčocháčích. Vlastně byla malá holka v divných pun čocháčích, ale zároveň ji to nabíjelo energií. Jacob byl v pohodě a vypadal mladě a klidně. Lizzie si ty pun
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS199262