98/
„Možná si říkáte, že náš program nejde dost do podrobností. A máte pravdu,“ pokračoval Pons a prohrábl si již tak dost rozcuchanou kštici. „Ale to, co jste slyšeli, je jenom seznam závazných principů. Opakuji, závazných! Jsou to naše morální a politické základy, na nichž budeme stavět, a tyto principy budou ovlivňovat všechna rozhodnutí, která na radnici přijmeme. Dnes večer vám ještě nemůžu říct, které problémy budeme muset řešit. Nevíme, jaké přijdou z Paříže nebo Bruselu nové předpisy o kanalizaci nebo zásobování vodou. Nikdo neví, co nám nařídí krajský úřad ve věci obecních bytů nebo stavebních předpisů. Ale co už teď slíbit můžeme, je, že se nikdy nezpronevěříme principům, které jsem vám právě přečetl. Vaše pracovní místa jsou nám svatá a svatý je i vzduch, který naše děti dýchají.“ „Tak proč jste zavřeli pilu a já přišel o práci?“ zavolal někdo z publika. Bruno se otočil – byl to Marcel, mistr z pily. „My ji nezavřeli,“ odpověděl Pons. „Zavřely ji předpisy. Dělali jsme jeden kompromis za druhým, aby pila mohla zůstat v provozu a nepřišli jste o práci. Nabídli jsme, že odkoupíme kus země, takže provoz pily nebude porušovat zákon. A všichni víme, kdo to odmítl. My všichni v St Denis jsme udělali, co se dalo, vy všichni, každý plátce daní udělal, co bylo v jeho silách, abyste o práci nepřišli. S pomocí peněz vybraných z vašich daní jsme zaplatili poslední odlučovací zařízení, které na pile instalovali. A bylo to správné rozhodnutí, protože ochrana prostředí a ochrana pracovních míst musejí jít ruku v ruce.“ Další potlesk. Chytře řečeno, pomyslel si Bruno. Smířlivě a vyhýbavě. Ale to už Pons změnil téma a začal mluvit o tom, jak místo po prázdné pile změní v průmyslovou zónu pro ekologické provozy, které nebudou platit daně. Bruno netušil, kde se Pons naučil tak obratně mluvit na veřejnosti, ale musel uznat, že mu to šlo výborně. Pamela měla pravdu. Začal si vybavovat onen večer v Ponsově restauraci, kde Pons něco o svém podnikání v Asii povídal. Nevykládal, že byl prodavačem... šampaňského? Nebo to byl koňak? A taky učil. Takže při tom se musel naučit mluvit před lidmi. A taky byl krupiérem v kasinu, i když je těžko říct, co se mohl naučit tam... Začal v duchu probírat všechny triky, které Pons používal: žertování, doširoka rozevřenou náruč, omluvný úsměv, náhle smrtelně
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS198868