Kapitola čtvrtá
Byla sobota a to se ví, že jsem se vzbudila s tou nejhoršejší náladou. Nemohla jsem uvěřit, že i taťka se postavil na Donaldovu stranu. S tím útěkem jsem si to nerozmyslela. Už jsem si sbalila a tak. Když jsem sešla dolů, slyšela jsem, jak si mamka zpívá u puštěného rádia, což mě těšilo a štvalo zároveň. Těšilo mě to proto, že mamka si zpívá, když má dobrou náladu, a štvalo, protože jak vůbec může zapomenout na to, co se včera večer stalo, jako kdyby si vyškrtla schůzku z diáře, zatímco já se pořád cítím pod psa? Měla jsem na zádech batoh a Lambětku jsem měla uvázanou na vodítku, se kterým ji chodíme venčit do parku. Když jsem scházela dolů, pořádně nahlas jsem dupala. Já vím, že když lidi utíkají doopravdy, snaží se chovat, co nej-
100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS198503