98
PROCESNÍ ŘÍZENÍ PRO MANAŽERY
v 70. letech minulého století geniální izraelský fyzik Eliahu Goldratt.10 Již v příkladu 3 jsme si ukázali, že zlepšovat proces má smysl pouze v tom mís tě, kde to bude znamenat zlepšení celého procesu. Goldratt tvrdil, že každý proces má vždy pouze jedno úzké místo, které omezuje průtok v procesu. Proces, stejně jako celou firmu, přirovnával k řetězu, který je tak pevný, jak pevný je jeho nejslabší článek. Na rozdíl od zavedeného klišé, že úzká místa je třeba odstraňovat, Goldratt navrhl, aby byl podle úzkého místa řízen celý proces. Logika této úvahy je jasná – úzké místo, tedy omezení procesu, de finuje jeho skutečnou kapacitu, ve všech ostatních částech procesu existuje určitá rezerva výkonu. Pokud tedy dojde k výpadku v úzkém místě procesu, bude to mít vždy dopad na výsledek celého procesu. Pokud dojde k výpadku v jiném místě, nemusí se to díky rezervě ve výkonu na konečném výsled ku procesu vůbec projevit. Goldratt navrhl metodu buben-zásobník-lano (DRUM-BUFFER-ROPE), která je založena na identifikaci úzkého místa, jeho ochránění před možnými výpadky na jiném místě procesu a podřízení celého procesu výkonu úzkého místa. Řízení procesu podle této metody je znázorněno na obrázku 3.18. Buben Lano
Lano
Zásobník
Obrázek 3.18 Metoda buben-zásobník-lano Úzké místo definuje průtok v procesu (proto udává takt celému procesu) a pů sobí jako buben (DRUM) pro všechny ostatní činnosti procesu. Lano (ROPE) je signalizační mechanismus, jenž zprostředkuje informaci o taktu, který úzké místo udává, do všech míst procesu. Tím mechanismem může být například informační systém, v mnoha případech ale postačí jednoduché nástroje „hard 10
Jako zdroje informací zde využívám zejména výukového programu od E. Goldratta „Theory of Constraints – a Self Learning Program“ .
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS198322