Butcher 8 - zlom
100
16.4.1957 4:21
Stránka 100
Jim Butcher / Vinen
„To je dcera jednoho pfiítele,“ pfiik˘vl jsem. „Zaplatil jsem kauci.“ Rawlins zabruãel. „Kluk má pofiádnou ostudu. Postupoval jsem podle pfiíruãky, ale…“ Potfiásl hlavou. „Pfiíruãka nûkdy nestaãí.“ „Ta dívka si myslí, Ïe je nevinn˘,“ fiekl jsem. „Dívky si vÏdycky myslí, Ïe jsou tihle nevinní, Dresdene,“ opáãil Rawlins bez jakékoli zá‰ti. „PotíÏ je v tom, Ïe jsou slu‰né dÛkazy, Ïe to udûlal. To staãí, aby ‰el do vûzení, pokud chlapci z laborky uvnitfi nûco nenajdou nebo ho neoãistí ten dûda. TakÏe se vracíme k tomu, proã vás nepustím dovnitfi.“ Pfiik˘vl jsem. „Co kdyÏ vám fieknu, Ïe by to mohlo b˘t nûco tajemného?“ Pokrãil rameny. „Pro mû za mû.“ „MÛÏe to b˘t nûco, co poznám jenom já. Staãí, abych se jen podíval dovnitfi. MoÏná bych pak tomu klukovi dokázal pomoct.“ Mrkl na mû. „Myslíte, Ïe tu fiádí duchové?“ „Slíbil jsem jí, Ïe se podívám dovnitfi.“ Rawlins se zakabonil a zavrtûl hlavou. „NemÛÏu vás tam pustit.“ „Co jenom nakouknout? Jenom otevfiete dvefie, ani nepÛjdu dovnitfi. Jen se podívám. To pfiece nemÛÏe niãemu vadit, ne? A vy jste tam uÏ byl, byl tam i doktor a moÏná i detektiv. Nemám pravdu? NemÛÏu zniãit Ïádné stopy, kdyÏ se jen podívám ode dvefií.“ Rawlins si mû dlouze zmûfiil a povzdechl si. Zabruãel a pfiední nohy jeho Ïidle bouchly o podlahu. Vstal. „No dobfie. Ale ani krok dovnitfi.“ „Jste dobr˘ policista a dÏentlmen.“ Strãil jsem loktem do dvefií toalety. Pfií‰ernû skfiípaly. Naklonil jsem se dovnitfi, bradu tûsnû nad horní policejní páskou, a rozhlédl jsem se.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS198132