II/2
II/2
POLONIUS That’s good; ‘mobbled queen’ is good. FIRST PLAYER ‘Run barefoot up and down, threat’ning the flames With bisson rheum; a clout upon that head 500 Where late the diadem stood, and for a robe, About her lank and all o’er-teemed loins, A blanket in th’ alarm of fear caught up – Who this had seen, with tongue in venom steeped, ’Gainst Fortune’s state would treason have pronounced. But if the gods themselves did see her then, When she saw Pyrrhus make malicious sport In mincing with his sword her husband’s limbs, The instant burst of clamour that she made – Unless things mortal move them not at all – 510 Would have made milch the burning eyes of heaven, And passion in the gods.’ POLONIUS Look whe’er he has not turned his colour, and has tears in ’s eyes. (To First Player) Prithee, no more. HAMLET (To First Player) ’Tis well. I’ll have thee speak out 515 the rest soon. (To Polonius) Good my lord, will you see the players well bestowed? Do ye hear? – let them be well used, for they are the abstracts and brief chronicles of the time. After your death you were better have a bad epitaph than their ill report while you live. 520 POLONIUS My lord, I will use them according to their desert. HAMLET God’s bodykin, man, much better. Use every man after his desert, and who should scape whipping? Use them after your own honour and dignity – the less they deserve, the more merit is in your 525 bounty. Take them in. POLONIUS (To players) Come, sirs.
POLONIUS To je dobré! „Zhrůznělá královna!“ PRVNÍ HEREC „...jak bosa vyběhla z těch plamenů, osleplá pláčem, s plenou na hlavě, 500 kde dřív se jí skvěl pyšně diadém, přes bedra vyhublá rozením dětí jen letmo přehozenou roušku. Kdo ji v tu chvíli spatřil, navždy proklel jazykem záštiplným krutý osud. 505 A kdyby sami bozi viděli ji, když Pyrrha zahlédla, jak s rozkoší jejímu muži osekává údy, a uslyšeli její strašný výkřik, nejsou-li zcela hluší k lidské bídě, 510 rozplakali by se a jejich pláč by zhasil všechny hvězdy na nebi.“ POLONIUS Podívejte na něj. Sám dočista zbledl a v očích má slzy. (K Prvnímu herci) Prosím vás, už toho nechte. HAMLET (K Prvnímu herci) Tak dobře. O zbytek tě poprosím 515 později. – Drahý pane kancléři, postarejte se o ty herce co nejlépe. Rozuměl jste mi? Ať mají všechno, co potřebujou, protože oni jsou ta pravá esence a kronika doby. Je lepší mít špatnou pověst po smrti než být zaživa špatně zapsán u herců. 520 POLONIUS Postarám se o ně, jak se patří. HAMLET Proboha, to ne! Mnohem líp. Kdyby každý dostal, co mu patří, kdo by ušel výprasku? Postarejte se o ně jako o sebe. Čím nepatřičnější vám to bude připadat, tím líp pro vás. Zaveďte je 525 dovnitř. POLONIUS (K hercům) Pánové, pojďme.
Exit.
Odejde.
HAMLET (To players) Follow him, friends. We’ll hear a play tomorrow. (To First Player) Dost thou hear me, old friend? Can you play ‘The Murder of Gonzago’? FIRST PLAYER Ay, my lord. HAMLET We’ll ha’t tomorrow night. You could for a need study a speech of some dozen or sixteen lines which I would set down and insert in’t, could ye not? FIRST PLAYER Ay, my lord.
96
530
535
HAMLET (K hercům) Jděte, přátelé. Zítra nám zahrajete. (K Prvnímu herci) Prosím tě, kamaráde, mám prosbu. Nemáte náhodou nastudovanou „Gonzagovu vraždu“? PRVNÍ HEREC Ano, máme. HAMLET Tak nám ji zítra večer předveďte. A rád bych, aby ses naučil krátký monolog, asi deset dvanáct řádků, které bych do toho dopsal. Je to možné? PRVNÍ HEREC Samozřejmě, Výsosti. 535
97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS197770