Miroslav Sehnal / Břetislav Uhlář ............................ Hodinu v pekle
sice zůstal na skobě, takže rám už nebylo za co pověsit, ale to byla drobnost, která nijak nekalila mé uspokojení. Otřel jsem Husáka vlhkou houbičkou, pečlivě jsem z něho smyl všechnu špínu. Vypadal jako znovuzrozený, mohl by zas úspěšně kandidovat ve volbách. Zabalil jsem ho do ručníku a schoval do skříňky pod výčep, nikomu na očích, ale pro každého snadno k nalezení. Nevím, proč jsem to udělal, nemám pro to žádné vysvětlení. Bylo to stejné, jako kdyby mi zakručelo v břiše, a musel bych se rychle najíst. Na stěně zůstal po Husákovi světlý obdélník, trčela nad ním skoba, která teď vypadala děsivě, připomínala prázdný hák v řeznictví z dob socialistické perestrojky. Přitahovala oči, vytvářela stín. Klikyhák, podobný otazníku, zapíchnutému do zdi jako Damoklův meč. Každý si všimne a všichni se budou ptát. Přelétl jsem pohledem vycpané opeřence a vzpomněl si na Andulu. Zůstala celou noc v autě, neměla vodu ani zob. Krmítko se jí vysypalo, když jsem prudce zabrzdil, abych si před kráskou v nesnázích zahrál na gentlemana. Půst určitě přežila, toho jsem 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS197055