a postupně minimalizovala společné akce. Čtyřkoalice začala upadat. Po dalších dvou letech jsme vytvořili Klub otevřené demokracie, jehož jsem se stal prvním předsedou. Tato práce byla zajímavá: kluby většinou mají ve stranách, které reprezentují, donucovací páky, jimiž mohou své členy přesvědčovat. V KODu jsem nic takového neměl, a přesto jsme dosáhli dosti spolehlivé konzistence při hlasováních. Docházeli jsme k nim dobrou přípravou na Klubu samotném a chvíli se dařilo. Poslední dva roky jsem byl místopředsedou Senátu PČR, což bylo na chvilku také zajímavé, byť je zřejmé, že to byla ze všech mých funkcí ta, v níž jsem měl největší prestiž a zároveň nejméně pravomocí a odpovědnosti. Po šesti letech bylo načase odejít, už jsem tedy nekandidoval znovu. Pro státního úředníka, jímž jsem se celý život cítil, byla taková zkušenost zajímavá, ale není to prostředí, v němž bych byl chtěl strávit delší čas. Doufám, že jsem své voliče nezklamal, a po šesti letech jsem to rád přenechal jiným. Obvod po mně vyhrál místní kandidát ODS, slušný člověk. Četl jsem vaše brilantní vystoupení v Senátu PČR. Byla provázena velkým potleskem, přesto se v praxi podařilo prosadit pouze část vašich myšlenek. V čem byl podle vás tehdy hlavní problém? Zdálo se, že jste dokázal přesvědčit většinu senátorů o nutnosti nezávislé státní správy. Mým „plamenným“ projevům třeba tleskali; co si mysleli, přesně nevím, ale stejně hlasovali podle stranických linií. Hlavní důvod, pro který se u nás nepodařilo dosud reformovat státní službu, je podle mého soudu kombinace několika faktorů. Především u nás nebyla zkušenost s nezávislou státní správou. O komunismu a protektorátu netřeba mluvit, ale ani zkušenost z první republiky nebyla dobrá: Původní rakouská státní správa byla postupně nahrazována lidmi spojenými se stranami, takže její úroveň v 30. letech již byla daleko horší než při vzniku republiky. Politická teorie ovšem také podivným způsobem na pohled snižuje význam nezávislosti státní služby. Stále se skloňuje učení o třech státních mocích (legislativa, exekutiva, justice) a nutnosti jejich vzájemné rovnováhy, ale o státní službě se tolik nehovoří, takže lidé řídící se jen teorií bez praxe v moderních demokraciích, si její význam ani neuvědomují. 93
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS196512
K tomu dále přistoupily špatně pochopené zájmy účastníků: Zamindrákovaní státní úředníci se naučili přisluhovat politikům a v podstatě se obávají změny, která by odhalila jejich nedostatečnosti. Naopak zamindrákovaní politici se bojí pracovat s lidmi, které důvěrně neznají, a snaží se proto se obklopovat známými. Neuvědomují si přitom, že se tím oslabují: Má-li být člověk v moderním světě úspěšný, potřebuje v práci právě lidi, kteří smýšlejí jinak než on a potřebuje z konfrontace různých názorů a odborností vybudovat nejlepší řešení pro své úkoly. Obklopení se těmi, s nimiž se nám žije nejsnáze, je v dnešním světě bezpečný recept pro selhání. Kdo tomu na první pohled nevěří, ať se jen podívá na úroveň naší politiky, která je výsledkem tohoto způsobu vládnutí po celou jednu generaci. A ovšem, když převažuje nedostatek sebedůvěry na obou stranách, otevírá se příležitost pro opravdické lumpy a roste klientelismus a korupce. Bohužel buď jen úplné selhání, nebo nástup nové, vzdělanější generace přivede naše politiky k přezkoumání jejich představ o způsobech řízení. Pesimisté tvrdí, že se vše bude jen zhoršovat, mně se však nicméně zdá, že se začínají objevovat příznaky možné změny: jak výrazné očisty, tak i té vzdělanější, nové generace. Odcházel jste z postu senátora spokojen? Spokojen jsem tak docela neodcházel, protože již bylo jasné, že síly, které brání účinnosti služebního zákona, nabyly vrchu a naše státní správa se dále propadala do marasmu, jemuž jsem chtěl bránit.
94
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS196512
Na podzim 2000 byl Edvard Outrata zvolen ve volebním obvodě 17 (Praha 12) senátorem jako bezpartijní za tehdejší Čtyřkoalici (navrhla US). Kampaň si hradil převážně z vlastních prostředků.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS196512