a postupně minimalizovala společné akce. Čtyřkoalice začala upadat. Po dalších dvou letech jsme vytvořili Klub otevřené demokracie, jehož jsem se stal prvním předsedou. Tato práce byla zajímavá: kluby většinou mají ve stranách, které reprezentují, donucovací páky, jimiž mohou své členy přesvědčovat. V KODu jsem nic takového neměl, a přesto jsme dosáhli dosti spolehlivé konzistence při hlasováních. Docházeli jsme k nim dobrou přípravou na Klubu samotném a chvíli se dařilo. Poslední dva roky jsem byl místopředsedou Senátu PČR, což bylo na chvilku také zajímavé, byť je zřejmé, že to byla ze všech mých funkcí ta, v níž jsem měl největší prestiž a zároveň nejméně pravomocí a odpovědnosti. Po šesti letech bylo načase odejít, už jsem tedy nekandidoval znovu. Pro státního úředníka, jímž jsem se celý život cítil, byla taková zkušenost zajímavá, ale není to prostředí, v němž bych byl chtěl strávit delší čas. Doufám, že jsem své voliče nezklamal, a po šesti letech jsem to rád přenechal jiným. Obvod po mně vyhrál místní kandidát ODS, slušný člověk. Četl jsem vaše brilantní vystoupení v Senátu PČR. Byla provázena velkým potleskem, přesto se v praxi podařilo prosadit pouze část vašich myšlenek. V čem byl podle vás tehdy hlavní problém? Zdálo se, že jste dokázal přesvědčit většinu senátorů o nutnosti nezávislé státní správy. Mým „plamenným“ projevům třeba tleskali; co si mysleli, přesně nevím, ale stejně hlasovali podle stranických linií. Hlavní důvod, pro který se u nás nepodařilo dosud reformovat státní službu, je podle mého soudu kombinace několika faktorů. Především u nás nebyla zkušenost s nezávislou státní správou. O komunismu a protektorátu netřeba mluvit, ale ani zkušenost z první republiky nebyla dobrá: Původní rakouská státní správa byla postupně nahrazována lidmi spojenými se stranami, takže její úroveň v 30. letech již byla daleko horší než při vzniku republiky. Politická teorie ovšem také podivným způsobem na pohled snižuje význam nezávislosti státní služby. Stále se skloňuje učení o třech státních mocích (legislativa, exekutiva, justice) a nutnosti jejich vzájemné rovnováhy, ale o státní službě se tolik nehovoří, takže lidé řídící se jen teorií bez praxe v moderních demokraciích, si její význam ani neuvědomují. 93
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS196512