Investiční strategie
v zásadě nepředvídatelné a nemají velký význam ani pro vývoj ekonomiky, ani pro dlouhodobé výnosy akciového trhu. Pokud vývoj HDP a vývoj akciových indexů očistíme od dlouhodobého trendu, zbudou právě tyto náhodné nepodstatné výkyvy. Počítáme-li jejich vzájemnou korelaci, můžeme snadno dojít k libovolným náhodným hodnotám. Je však velmi užitečné vědět, že krátkodobé výkyvy růstu HDP a akciových kursů nemají žádný praktický význam. Analytici a investoři však přesto obvykle věnují 99 % pozornosti těmto výkyvům, které mají pro reálnou ekonomiku méně než 1% význam. USA 1959–1995
40 %
Následný růst akcií (%)
30 % 20 % 10 % 0%
–10 % –20 % –30 % –40 % –3 %
y = –1,5204x + 0,1225 R2 = 0,0525 –1 %
1% 3% Růst HDP (%)
5%
7%
Zdroj: Global Financial Data, Gwartney a Stroup
Bylo by však bohužel předčasné hovořit o tom, že dlouhodobé výnosy jsou jednoduše přímo úměrné dlouhodobým ekonomickým trendům. Následující graf podává přehled o průměrných dlouhodobých ročních reálných výnosech akciových indexů v závislosti na průměrném ročním růstu HDP ve 36 zemích, které zahrnují vyspělé trhy i emerging markets. V pravé části grafu na str. 99 vidíme skupinu čtyř zemí, které během období 1970–1990 dosáhly jak vysokého růstu HDP, tak vysokých výnosů akciových trhů. Jedná se o Singapur, Hongkong, Jižní Koreu a Tchaj-wan. Na druhé straně je skupina zemí, jejichž hospodářství během téhož období stagnovalo nebo klesalo, přičemž akciové trhy v těchto zemích zaznamenaly rovněž poměrně slušný růst. Jednalo se o Venezuelu, Argentinu, Peru a Jihoafrickou republiku. Mezi těmito extrémy se nachází zbývajících 28 zemí. Nelze však najít žádnou jednoduchou a přímočarou zákonitost mezi růstem ekonomiky a výnosy akcií. Například během 80. let posílil tchajwanský akciový index o 2 500 %, což se zdálo být v souladu s prudkým růstem tamní ekonomiky. Jenomže na počátku 90. 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS195898