se s lumpy. Vysoce postavený vévoda, kterému by jen stěží mohlo záležet na obyčejné dívce. Je nebezpečný. Ve snaze uniknout pokušení se rozhodla důkladně studovat čínský porcelán, který stál před ní na stole. Na každém kousku křehkého nádobí byl vyobrazen erb jeho rodiny, stejně jako na stříbrných příborech. A mezi tím vším stály broušené mísy s jablky a hruškami, které sváděly k zakousnutí. Ve světle svíce jejich slupky zářily zlatavou a rudou barvou. V místnosti se rozhostilo napjaté ticho. Upřeně ji pozoroval, jako by byla nějaký jeho vědecký experiment. Zhluboka se nadechla, zvedla hlavu a vyzývavě se na něho podívala. „Pozorujete mě.“ „Jsi tak krásná, že z tebe nemohu odtrhnout zrak.“ Udiveně se zamračila. „Kate, zkus se uvolnit.“ „Jak asi, když mi říkáte takové věci?“ „To ti mám raději lhát?“ „To ne.“ Nešťastně se zavrtěla na židli. „Dobře. Také bych chtěl, abychom k sobě byli upřímní.“ „To já jsem! Možná byste mi mohl odpovědět na pár otázek.“ Pokrčil rameny. „Klidně se ptej.“ Ostražitě se na něho podívala, zatímco on ji pozoroval s pobaveným zájmem, jako muž, který je zvyklý na nové hračky. „Proč před dveřmi mé ložnice stála stráž?“ „Aby mě od tebe drželi dál.“ Kate se jeho rádoby vtipu nesmála. „Říkal jste, že k sobě budeme upřímní.“ „Jsou tady, aby tě chránili, Kate. Myslel jsem, že po tom všem, co sis prožila, to uvítáš.“ „Hm.“ Kate o pravdivosti jeho slov vážně pochybovala. „Doufám, že tě nijak neobtěžovali?“ „Ne, to vůbec ne. Vlastně jsem o nich do té doby, než jsem vyšla z ložnice, ani nevěděla. Když jsem je pak uviděla, napadlo mě, že jsem tady jako vězeň.“ „Kdybys byla vězeň, proč bych tě zval na večeři?“ ~ 98 ~
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS195785