4
Kvalita života seniorů v kontextu ošetřovatelství Průzkumnou sondu absolvovalo 150 starých lidí žijících v domově pro seniory. Průměrný věk žen byl 84 let, u mužů 71 let a průměrná délka pobytu v zařízení byla 4 roky. Zjištěné výsledky potvrdily, že vztahy s příbuznými považovali probandi až ve 30 % za negativní. Pomoc příbuzným poskytují obyvatelé domovů důchodců v 11 %. Rozhod nutí odejít do domova pro seniory nikdy nelitovalo až 80 % seniorů. Přátelské vztahy (se spolubydlícími atd.) nebylo schopno navázat až 36 % respondentů. Zajímavá je skutečnost, že všichni dotázaní po tvrdili ochotu pomáhat jiným, samozřejmě v rámci svých možností. Reakce zkoumaných jsou přímo nabízeným impulzem pro sociální pracovníky v rámci možnosti zapojení této věkové skupiny do dobrovolnických aktivit (přiměřené jejich věku a zdravotnímu stavu). Právě tyto aktivity dávají starým lidem pocity užitečnosti a smyslu plnosti života i v případě, kdy chybí podpora okolí. Umožnění kon taktu starých lidí s jinými (seniory, závislými osobami) by přineslo do jejich života nové podněty a poskytlo jim pocit užitečnosti. Naše výzkumná zjištění nepotvrdila takovou absenci podpory blízkých u se niorů jako ve výzkumu Radkové a Bielové (2004). Evidentní je rozdíl ve výsledcích z hlediska lokality seniorů. Stejně tak časový rozsah jednotlivých výzkumů potvrzuje, že senioři vnímají podporu svých příbuzných pozitivněji než v minulých letech. V našem výzkumu za znamenávali geriatričtí pacienti menší podporu blízkých (M = 3,47) než senioři v sociálních zařízeních (M = 3,69). V nemocnicích senioři hledají u nejbližších pocity jistoty, v sociálních zařízeních se adaptují a vyžadují určitou stabilitu okolí. Z těchto důvodů je potřebné zajistit starším osobám příjemné a důvěrné prostředí v nemocnici a primární societu v sociálních zařízeních v kooperaci se sociální složkou. Nepřijatelná je sociální izolace seniorů. Hawton et al. (2010) upo zorňuje na negativní dopad sociální izolace na zdraví a well-being starších jedinců. Nedávný výzkum v Británii potvrdil, že 11–17 % osob ve věku nad 65 let se nachází ve společenské izolaci. U lidí ve věku nad 50 let a samostatně žijících existuje největší pravděpodobnost, že je ve 13 % postihne odloučení od společnosti. Efektivita intervencí sociálních a zdravotnických institucí by znamenala přínos pro tuto zranitelnou skupinu společnosti. Bylo by vhodné zajistit dobrovol nické aktivity (společné aktivity s dětmi, jinými seniory apod.) pro seniory v sociálních zařízeních. Přínosným řešením se v budoucnosti jeví vytvoření denních stacionářů pro seniory, jakási replika škol ky pro staré lidi, které by suplovaly absenci příbuzných během dne 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS195759