„O tom, že je to všechno čistý, nepochybuju, jen ta představa, že si vy, dámy, přisáváte na prsa mašinku, co vám cucá bradavku, je trochu zvláštní… nebo ne?“ Nikdo na to nic neřekl. „Hele, takhle se na mě nedívejte. Pro nás chlapy je to těžký. Jsme naprogramovaný tak, abysme o ženským těle fantazírovali, že jo, Matthewe? Už v pubertě sníme o tom, až uvidíme kozy naostro, natož až si na ně sáhneme. Pak, jak dospíváme, nám dovolíte, abysme vaše ženský tvary poznali o něco víc, a najednou, zrovna když máme pocit, že je držíme pevně v rukou, prásk, musíme na všechny sny zapomenout. Veškerou svou náklonnost věnujete miminu, který nemá ani páru o tom, jaký má štěstí, nebo hůř, nějaký zatracený mašině. Mašina se s vašima ceckama pomazlit může, ale my už ne.“ Když Ben domluvil, Matthew, Katy i Alison na něj zírali s pusou otevřenou. „Bylo to výborný, Alison. Dáme si teď hlavní chod?“ navrhla Katy po delší pomlce. Její potřeba uspíšit večeři byla najednou ještě silnější. „Samozřejmě,“ souhlasila Alison a okamžitě se zvedla. „Matthewe, pomůžeš mi sklidit ze stolu?“ „Mohl by ses trochu krotit, Bene?“ zašeptala Katy, když zůstali v místnosti sami. „Proč? Co jsem řekl?“ „Podle mě celá ta story o fantazírování a o kozách nebyla moc vhodná.“ „Jen jsem se snažil o konverzaci, aby se trochu prolomily ledy. Podle mě je problém spíš v tom, že Alison je studenej čumák. Potřebovala by se uvolnit. To neumí mluvit o ničem jiným než o zatracených miminech? Musíme ji přetáhnout k jinýmu tématu, nebo se prostě ožeru a bude.“ „Pst, už jdou,“ sykla Katy. „Jen se, prosím tě, mírni.“ „Už jsme tu. Teď si dáme zapékané kuřátko s medovými pastináky a bramborovou kaši s hořčicí. Doufám, že vám bude chutnat,“ pronesla Alison. „Vypadá to skvěle,“ uznal Ben a zeširoka se na Alison, která se usmívala poněkud chladně, zazubil. Trochu roztála, až když uviděla, jak Ben s chutí zabodává nůž do kuřecího prsíčka na svém talíři.
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS195652