„O tom, že je to všechno čistý, nepochybuju, jen ta představa, že si vy, dámy, přisáváte na prsa mašinku, co vám cucá bradavku, je trochu zvláštní… nebo ne?“ Nikdo na to nic neřekl. „Hele, takhle se na mě nedívejte. Pro nás chlapy je to těžký. Jsme naprogramovaný tak, abysme o ženským těle fantazírovali, že jo, Matthewe? Už v pubertě sníme o tom, až uvidíme kozy naostro, natož až si na ně sáhneme. Pak, jak dospíváme, nám dovolíte, abysme vaše ženský tvary poznali o něco víc, a najednou, zrovna když máme pocit, že je držíme pevně v rukou, prásk, musíme na všechny sny zapomenout. Veškerou svou náklonnost věnujete miminu, který nemá ani páru o tom, jaký má štěstí, nebo hůř, nějaký zatracený mašině. Mašina se s vašima ceckama pomazlit může, ale my už ne.“ Když Ben domluvil, Matthew, Katy i Alison na něj zírali s pusou otevřenou. „Bylo to výborný, Alison. Dáme si teď hlavní chod?“ navrhla Katy po delší pomlce. Její potřeba uspíšit večeři byla najednou ještě silnější. „Samozřejmě,“ souhlasila Alison a okamžitě se zvedla. „Matthewe, pomůžeš mi sklidit ze stolu?“ „Mohl by ses trochu krotit, Bene?“ zašeptala Katy, když zůstali v místnosti sami. „Proč? Co jsem řekl?“ „Podle mě celá ta story o fantazírování a o kozách nebyla moc vhodná.“ „Jen jsem se snažil o konverzaci, aby se trochu prolomily ledy. Podle mě je problém spíš v tom, že Alison je studenej čumák. Potřebovala by se uvolnit. To neumí mluvit o ničem jiným než o zatracených miminech? Musíme ji přetáhnout k jinýmu tématu, nebo se prostě ožeru a bude.“ „Pst, už jdou,“ sykla Katy. „Jen se, prosím tě, mírni.“ „Už jsme tu. Teď si dáme zapékané kuřátko s medovými pastináky a bramborovou kaši s hořčicí. Doufám, že vám bude chutnat,“ pronesla Alison. „Vypadá to skvěle,“ uznal Ben a zeširoka se na Alison, která se usmívala poněkud chladně, zazubil. Trochu roztála, až když uviděla, jak Ben s chutí zabodává nůž do kuřecího prsíčka na svém talíři.
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS195652
„A co cesta do porodnice, Bene? Máš ji už naplánovanou?“ zajímala se. „My jsme vyzkoušeli několik tras podle různých částí dne, abychom zjistili, která je nejrychlejší.“ Ben na ni zůstal s plnou pusou užasle hledět. „To se ještě uvidí,“ řekl nakonec. „Jak uvidí?“ podivila se Alison. „Bude totiž záležet na tom, jestli pojedu z domu, nebo z Edinburku.“ „Z Edinburku?“ Teď se užasle zatvářila zase Alison. „Proč bys měl jet proboha ze Skotska?“ „Kolem termínu porodu tam bude kámoš slavit rozlučku se svobodou.“ Alison v šoku málem upustila příbor. „Ty jedeš na rozlučku v době, kdy má Katy rodit?“ dostala ze sebe. „Jo,“ pronesl Ben, jako by čekal, že tím je záležitost uzavřená. Alison svůj výslech zaměřila na Katy. „Ty se nebojíš, Katy? Teda, kdyby se mě Matthew zeptal, jestli může na oslavu těsně před termínem, nepustila bych ho.“ „Edinburk není zas tak daleko,“ bránila se Katy. „Já Benovi neříkám, co má nebo nemá dělat,“ dodala a přitom letmo pohlédla na Matthewa. Alison na Katy chvíli hleděla, jako by spadla z měsíce, a pak vstala ze židle. „Tak to je skvělé,“ pronesla, zatímco sklízela talíře ze stolu. „Jen doufám, že máš někoho v záloze, kdyby ti začaly kontrakce. Já bych na ně sama být nechtěla.“ Matthew, Katy a Ben zůstali v tichosti sedět. Zaposlouchali se do vrzání kuchyňských dveří, které se za Alison zavřely. „Myslím, že má pravdu,“ ozval se Matthew. „Přece na to nechceš být sama?“ „Hele, můžeme změnit téma? Stejně k tomu nedojde. Až bude Ben pryč, do termínu budou zbývat skoro dva týdny. Kdybych začala opravdu rodit, zavolám Danielovi,“ řekla Katy, protože si sklíčeně uvědomila, že Daniel je její jediná možnost. „Proč zrovna Danielovi?“ zašklebil se Ben. „Ne že by mi vadil, mám ho fakt rád, ale jestli se narodí kluk, chtěl bych, aby měl aspoň možnost přejít na správnou stranu.“ „S tím asi nic neuděláš, když u toho nebudeš,“ pronesl Matthew trochu moc rychle a ostře.
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS195652
„Hele, já myslel, že ty mě pochopíš,“ podivil se Ben trochu ukřivděně. „To jo, ale…“ Matthew se odmlčel. „Kdyby to bylo moje dítě, v žádným případě bych neriskoval, že u toho nebudu.“ Rychle sklopil oči, protože mu došlo, že zašel moc daleko. „Však já o to přijít nechci, kámo. Vlakem jsem zpátky za pět hodin, nebo za hodinu letadlem. Mám všechno zjištěný a Katy je v pohodě, že jo, lásko?“ „Jo, jasně,“ přitakala Katy, i když ji zmínka o pěti hodinách cesty trochu šokovala. Ještě víc ji ovšem znepokojilo to, co předtím řekl Matthew. Znovu se ozvalo zaskřípání kuchyňských dveří a do místnosti se vrátila Alison s velkým podnosem. „Snad nebude vadit, že jako dezert jsem udělala jen něco opravdu jednoduchého. Je to ale jeden z mých nejoblíbenějších.“ Matthew vyskočil ze židle, aby jí pomohl položit na stůl čtyři malé skleněné talířky, z nichž každý obsahoval směs mražených lesních plodů. Ben pohlédl tázavě na Katy, jako by žádal o povolení promluvit. Katy se na něj zatvářila podobně, protože netušila, co se chystá říct. Ben si znovu prohlédl talířek před sebou. Potom si nabral malinu, vložil si ji do pusy a hlasitě zakřupal. „Ježiši, to je studený,“ poznamenal a chytil se za čelist. „Tak ne, Bene,“ řekla Alison. „Podívej, bobulky musíš polít roztavenou bílou čokoládou, aby se ohřály. Zkus to teď.“ Ben ochutnal znovu, přičemž každé sousto několikrát převalil v ústech, dokud nebylo úplně rozmrazené. „Dobrý,“ uznal nakonec. „Myslím, že to zvládnu.“ „Katy, moc ráda bych věděla, jaký byl Matthew na škole,“ nadhodila Alison, která se v kuchyni očividně rozhodla, že je třeba změnit téma. Katy se sevřelo srdce v hrudi. Byla už unavená a tohle bylo vážně příliš. Jak může z téhle otázky vyváznout živá? V mysli se jí vybavila Alison v močálech se sekerou v ruce. „No, byl to prostě normální kluk. Pamatuju si, že měl dlouhý vlasy, ale to bylo tenkrát celkem běžný.“ „Ano, to vím. Viděla jsem pár příšerných fotek u jeho matky. A nosil taky bezprstové rukavice. Nikdy by mě nenapadlo, že byl taková oběť módy,“ posmívala se Alison s nakrčeným nosem.
100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS195652