3. Gender ve frazeologii
3.3.2 Sociální status muže/ženy: ženatý muž / vdaná žena – svobodný muž / neprovdaná žena, samotný/samotná, rozvedený/rozvedená; pohled na instituci manželství Sociální status muže/ženy charakterizuje 67 frazeologismů ze shromážděného materiálu. Relace f-frazémů, m-frazémů a f, m-frazémů je v jednotlivých jazycích následující: Tab. 31 Rod
Jazyk běloruština
polština
f.
17
14
8
m.
9
6
3
f., m.
4
4
2
30
24
13
Celkem
čeština
Jak vyplývá z tabulky, pro všechny tři jazyky jsou příznačné společné rysy: f-frazémy převažují nad m-frazémy a počet f, m-frazémů je relativně malý. Rozdíl mezi frazémy s mužským a ženským referentem je přitom ve všech třech jazycích poměrně velký. Daná skupina frazeologismů je pozoruhodná jak z hlediska sémantického, tak z hlediska systému obrazů tvořících jednotky, které sem byly zařazené. Řada rčení nominuje jednoho z členů manželského páru. Najdeme zde shodné frazémy i výrazy specifické pouze pro konkrétní jazyk. Mezi první z těchto typů patří např. běl. другая, дарагая палавіна, pol. czyjaś lepsza, druga połowa, č. druhá, lepší, drahá polovička. Tento frazeologismus je znám evropským jazykům ze světové literatury, jeho původ se spojuje s výrazem My dear, better half z románu Arcadia (1590) anglického spisovatele Philipa Sidneyho (viz RF: 553). Polská a běloruská rčení mohou označovat muže i ženu, zatímco český frazém se ve Slovníku české frazeologie a idiomatiky definuje jako „ženský člen manželského páru, manželka“ (SČFI 1988: 250). V angličtině, odkud, jak bylo řečeno, pochází daný výraz, se tento frazeologismus dříve používal pro označení manželky, což je spojeno s originálním textem již zmíněného románu Arcadia, který dal onomu rčení původ: „My dear, my better half (said he), I find I must now leave thee.“ Ovšem v současné době angličtina používá toto slovní spojení jak pro označení manželky, tak pro označení manžela (VAHDI). Čeština tedy projevuje shodu s původním významem anglického výrazu, zatímco běloruština a polština přijímají sémantickou změnu, která proběhla později – po univerzalizaci genderového významu. Vidíme tedy, že si daný frazeologismus osvojoval každý jazyk zvlášť, což vede k odlišné genderové sémantice ekvivalentů. Mezi dalšími frazeologismy, které se shodují v běloruštině, polštině a češtině, přitahuje pozornost trojice běl. першая дама – pol. pierwsza dama – č. první dáma. Tento výraz nominující choť prezidenta se rozšířil v posledních letech především v publicistických textech. Ale díky své frekventovanosti se toto publicistické klišé stalo součástí jazykového povědomí mluvčích a v poslední době se s ním stále častěji setkáváme v prostě sdělovacím stylu, srov. v českém kontextu: 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS195556
3.3 Muž a žena ve společenských vztazích
J. Hanzlík: „Boženka by byla první dámou.“ Z. Svěrák: „Víš, kolik voken by musela mejt na tom hradě?“ rozhovor v pořadu rádia Český rozhlas Mezi původní frazémy s originální obrazností patří běloruské rčení начная зязюля „manželka“. Pro označení ženy je v tomto výrazu zvolené metaforické pojmenování зязюля „kukačka“. Tento symbol se vyskytuje i v jiných běloruských výrazech s významem „být sám, bez partnera/partnerky“: адна нібы зязюля, зязюлька „být sama“, жыць як зязюлька „žít sama, bez manžela“. V daných frazémech se odráží vztah k ženě žijící samotně, bez manžela. Zdůrazněme, že se má na mysli především žena, která osaměla mimoděk, např. v důsledku ovdovění. Výskyt deminutivní formy substantiva nominujícího ženu v těchto rčeních svědčí o kladném vztahu vyjadřujícím soucit k osamělé ženě. Symbol kukačky vystihující ženu-partnerku a manželku odlišuje běloruštinu od jiných jazyků.42 Kde máme hledat kořeny této symboliky? V daném případě frazeologie pravděpodobně odráží mytologické představy běloruského národa. Kukačka se v běloruské lidové kultuře považuje za symbol samotnosti, vdovství a smutku. Podle lidových představ kukačka vznikla v důsledku proměny ženy v ptáka. Tato metamorfóza se hojně používá v písních, baladách aj. (BM: 199–200). Motiv vdovství, opuštěné ženy obsahují i další běloruské výrazy. Např. самотна як удаве на хутары „někdo se cítí opuštěně“ – dosl. sám jako vdova na samotě, адзінокая як таполя сярод поля „žena: být sama“ – dosl. je sama jako topol uprostřed pole. Tato přirovnání vyjadřují kladný vztah a soucit se ženou, která musí žít sama. V češtině také existuje významově blízký frazeologismus žít jako jeptiška „obv. s důrazem na sexuální stránku: žít nevesele, zdrženlivě, samotářsky, sama“. Jeho obraznost, konotace a také některé sémantické odstíny jsou ale odlišné od zmíněných běloruských frazeologismů: toto rčení na rozdíl od běloruských frazeologismů může být posměšným nebo žertovným vyjádřením. Naproti tomu běloruské frazémy postrádají sém „zdrženlivost“, a proto nemůžeme dané frazeologismy, i když se shodují ve významu „žít sám“, považovat za ekvivalenty. Zcela jiného rázu jsou frazeologismy označující ženu/muže žijící bez manžela/manželky jen dočasně (např. v důsledku služební cesty partnera/partnerky): běl. саламяная ўдава, саламяны ўдавец; pol. słomiana wdowa, słomiany wdowiec; č. (být) slaměná vdova, (být) slaměný vdovec. Daný frazeologismus vyskytující se ve všech třech jazycích je kalkem z němčiny, kde existuje ve formě označení muže i ženy (Strohwitwe a Strohwitwer) (SČFI 1988: 365). Tím můžeme vysvětlit přítomnost „ženské“ i „mužské“ varianty ve všech třech jazycích. Další aspekt vztahu k osamělé ženě-vdově představuje polské rčení сiepła wdówka „mladá a bohatá vdova“. Sémantika tohoto frazému napovídá, že je žena v daném případě vnímána jako objekt sexuálního a materiálního zájmu muže. Žena může být sama nejenom v důsledku ovdovění, ale také v důsledku rozvodu. Tuto stránku společenského postavení ženy odráží pouze polština: dziewica konsys-
42
Nezaměňujme rčení této skupiny s výrazy označujícími ženu-matku (běl. маці-зязюля, pol. matka-kuku łka) – o těchto frazémech viz s. 94.
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS195556
3. Gender ve frazeologii
torska „rozvedená žena, jejíž manželství bylo uznáno za neplatné církevním soudem“, panna z odzysku „rozvedená žena“. Nezájem mužů o ženu může vést k tomu, že zůstane sama příliš dlouho nebo napořád. Tuto vizi reflektuje řada frazémů ve všech třech jazycích. Daný význam je pro všechny tři jazyky univerzální, nicméně každý z nich si vybírá vlastní způsob jeho realizace. Např. běloruština zdůrazňuje dlouhodobost takového „stavu“ ženy, a proto se ve frazémech vyskytují komponenty, jejichž význam vystihuje tuto sémantickou nuanci: застацца ў дзеўках („zůstat“), сядзець, засядзецца у дзеўках („zůstat nadlouho“), у дзеўках быць, векаваць („být po dlouhou dobu, stále, po celý život“). Pro polštinu je příznačné symbolické označení činnosti (siać rutę „být starou pannou“ – dosl. zasévat routu, siać, sprzedawać pietruszkę „nemít u mužů úspěch na zábavě, dlouho se nemoci provdat“ – dosl. zasévat, prodávat petrželku) nebo předmětu (osiąść, zostać na koszu „zůstat sama, neprovdat se“ – dosl. zůstat na koši), které se v kulturním vědomí mluvčích spojují s projevem nezájmu ze strany mužů. V češtině nacházíme ekvivalenty ujel jí poslední vlak a zkysnout, zůstat na ocet. Poslední frazém je autory Slovníku české frazeologie a idiomatiky definován následujícím způsobem: „(zvl. starší dívka v nepříznivém, popř. posměšném hodnocení druhých) nevdat se, zůstat svobodný“ (SČFI 1994/1: 559). Všimneme si, že daný díl slovníku je sice relativně nový, ale v současné době se tento frazém běžně používá rovněž pro označení muže, což svědčí o probíhající změně genderové sémantiky daného výrazu. Úvahu o skupině f-frazémů uzavřeme krátkou zmínkou o běloruském výrazu са брацца, пайсці ў прочкі „odejít (na nějakou dobu) od manžela, od rodiny, obv. v důsledku neshod, neporozumění“. Sémantika tohoto frazému obsahuje pojmenování nejenom samotné situace (odchod ženy od manžela), ale také příčinu její vzniku. Expresivitu běloruského frazému vytváří slovo прочкі, jež má podobu substantiva v nominativu množného čísla. Tento komponent vznikl z příslovce прэч „pryč“ a používá se pouze v daném frazeologismu. Frazém má specifický strukturně sémantický model, který se nevyskytuje ani v polštině, ani v češtině. V nyní probírané skupině frazeologismů tvoří mnohá rčení popisující muže páry s f-frazémy. Jsou to např. výrazy: běl. спадарожнік жыцця – спадарожніца жыцця; pol. dozgonny towarzysz życia – dozgonna towarzyszka życia, panna z odzysku – kawaler z odzysku; č. žít jako mnich – žít jako jeptiška. Na první pohled se tyto páry zdají být shodné, a proto málo zajímavé. Ale při bližším pozorování nám neuniknou odlišnosti. Např. oba frazeologismy z uvedeného českého páru žít jako mnich – žít jako jeptiška mají negativní konotaci, ale vyslovují se s odlišným zabarvením: zatímco u frazému žít jako jeptiška nacházíme poznámku „někdy posm. i žert.“, u frazému žít jako mnich – „nepřízn.“ (SČFI 1983: 139; 207). Kromě toho, stejně jako v případě zmíněného polského páru, se jedná o rozdíly ve formální rovině: nacházíme komponenty vyjádřené odlišnými lexémy: č. mnich – jeptiška, pol. kawaler – panna. Běloruský výraz грамадзянскі муж „partner žijící s ženou v oficiálně neuzavřeném manželství“ má „ženský protějšek“ грамадзянская жонка. Frazém грамадзянскі муж je běloruským kalkem z ruského jazyka. Slovníky ho neregistrují, přesto je výraz hojně používán v psané i mluvené řeči. Jeho protějšek pro označení ženy je méně frekventovaný, ale v současné době se používá stále aktivněji, což dokládají četné kontexty, např.: 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS195556