98
Došli jsme v klidu na nároží, byl tam zaparkovaný policejní tran sportér, blokoval vjezd k velvyslanectví. Přes Karmelitskou jsme ještě přešli v klidu. A na rohu Malostranského náměstí se to stalo! Vešli jsme do podloubí, zabráni do tiché rozmluvy, zaklesnuti do sebe. A tu pojednou, jako by se vynořili z dlažby, z chodníku, stanuli vedle nás dva rozesmátí vysocí mládenci. Ramenáči se klenuli nad námi a jejich veselost byla takřka uvěřitelná, jenom jí bylo nějak příliš. Hráli rozverné opilé chasníky, ptali se mě — proč mám ten palestinský šátek? A copak děláme tuhle v noci tak sami, to se vůbec nebojíme? Smáli se na nás přátelsky, vojácké, ostříhané zátylky… S úsměvem od ucha k uchu jim bezelstně odpovídám, že mi je zima na hlavu — nemám už moc vlasů (můj smích), oni se též přidávají do úlevného chechtotu, a že jsme se byli projít se slečnou na Petříně, no však to znáte, jarní noc… Mládenci se polohlasně o něčem domlouvají. Vtom cítím, jak se mi někde v bundě rozdrnčel můj tehdejší první mobil. Jak balíček sušenek, černá těžká tatranka Motorola. Vytáhnul jsem z kapsy zelený rozsvícený displej a přijal hovor… Byli to moji rodiče! Celé týdny si nezavoláme a najednou, o půlnoci, mi volají a ptají se, jak žiji, jak se mám a kde teď zrovna jsem a proč jim někdy nezavolám, že mamka má o mě strach, co jím atd. Rozmlouvám s mým hodným otcem a cítím, že to zasáhla ruka prozřetelnosti. Ramenáčům cosi zacvrliká v uchu, jeden z nich tlumeně hovoří někam ke své náprsní kapse — a vzápětí mizí za rohem… Dohodnu brzkou návštěvu u rodičů a loučím se… Okolo nás je ztichlé podloubí, nikde ani noha. Jdeme pomalu na Karlův most, jdeme spát do Luisina bytu v Pařížské ulici. Usínám okamžitě a vzbudím se nad ránem, pootevřeným oknem proniká dovnitř probouzející se ruch města. Jdu se napít a dívám se na věž Židovské radnice. V nějaké síni tam svítí světlo celou noc, už léta. Potichu se vracím a hledím s něhou na to spící dívčí tělo. Jako by opravdu v těch pokrývkách ležela lesní panna, jelení laň, bytost z rozhraní. Utkaná z touhy a samoty samců na počátku světa. Temné vlasy rozhozené na polštáři. Lehký dech.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS195309