98
Naomi Woodová
lézají z bazénu. Obklopují jej kvajávy a fíkovníky přetékající plody. Dovnitř se naklánějí zapoty a z jejich silné kůry vytéká kaučuk. Fife vypilovává svůj skok a se zahanbenou radostí si vzpomíná, jak Hadley skočila do vln v Antibes placáka. Ernest se zdokonaluje v ležení na vodě. Jeho jizvy jsou ve vodě růžovější. Na čele má řeznou ránu z Paříže, na lýtkách od harpuny na žraloky a na koleně zranění z války. Nikdy se nesetkala s někým tak náchylným ke zraněním, k odjištěným zbraním a kluzkým silnicím s prudkými zatáčkami. Ernest zůstává většinou na mělčině a pozoruje, jak kolem jeho ženy vždycky vystříkne voda. Fife povzbuzuje k dalším skokům adrenalin, který se jí nahrne do těla, jakmile rozrazí vodu – Fife vždycky milovala ponoření do zvuku. Pamatuje si, jak onoho dne v Antibes skákala ze člunu do vody jen proto, aby ho potěšila. Ale také si pamatuje, jak ho požádala, aby s ní šel nahoru do skal, poté co Hadley odešla. Cize se na ni zahleděl, jako by byl postavou z knihy a přemýšlel, co by tato postava udělala dál. Pak odmítl. Bylo to depresivní: Ernest si ji mohl očividně vzít, nebo ji opustit. Ona ho naopak chtěla pořád. Jednou jí řekl, že láska nikdy není o moci a bezmoci. Ale Fife nenapadá nic jiného, z čeho by se manželství skládalo. Po posledním skoku doplave k němu na mělčinu. Chce ho srazit do vody, aby mu voda natekla do nosu. Místo toho mu však roztáhne kotníky a vyfoukne bubliny, které mu stoupají po kůži. Ernest ji vytáhne nahoru za ramena, aby jí znovu zatlačil hlavu pod vodu. „Natekla mi do nosu voda,“ zapiští Fife komiksovým hláskem, poté co vyplave na hladinu. Když začne bušení v dutinách odeznívat, vytáhne se na břeh. Ernest ji pozoruje tím úžasně soustředěným pohledem, jako by znovu byla předmětem jeho fascinace. Co udělala, že se k ní manžel vrátil?
PANI HEMINGWAYOVA_TISK.indd 98
13.3.2014 14:41:16 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS195091