Vzápětí ucítila Marsiana silný stisk pod krkem, druhou rukou jí Trudar roztrhl šaty na hrudi a hrubě nahmátl levé ňadro. Víno přece jen zpomalilo její reakce a než se zmohla na obranu, muž ji svým tělem přitlačil ke stolku se džbánem. Ten se sice zakymácel, ale nespadl. Aby nemohla zavolat o pomoc, přisál se jí na ústa. Pak nohou rozrazil zdráhající se ženě kolena od sebe. Marsiana se sice snažila ze všech sil z nepříjemné situace vymanit, ale protitlak jejích rukou slábl, jak jí docházel dech. V tu chvíli se ze stínu vynořil démon, sňal ze zdi v předpokoji starý zrezivělý meč, který tam visel už léta jako památka na staré časy, a přiložil ho špičkou k Trudarově krku. „Pane, okamžitě toho nech!“ poručil mu důrazně. I když ostří zbraně už poznamenal zub času, ještě posloužilo dobře. Muž ztuhl a povolil stisk. „Ustup o dva kroky dozadu a otoč se,“ přikazoval dál démon. Trudar opět poslechl. Rezivý hrot se mu ocitl přímo před nosem. Příšeří však dostatečně skrylo všechny jeho nedostatky. „A nyní odejdi!“ Zeman beze slova vypochodoval z místnosti. Předpokoj vzal klusem a chodbu dokonce úprkem. Marsiana zrudla nejen z vinného opojení. Démon však mlčky opřel meč o zeď, zdvihl pochodeň, podal ji Marsianě a vzdálil se do tmy. Ukázka elektronické knihy, UID: KOS194932