86
jsou popsány v předešlé části a v kap. 9.3.1 Napětí periodontálních vláken. Při ztrátách více zubů v zubním oblouku dochází k jeho zmenšení, a jde-li o horní zubní oblouk, může vzniknout obrácený skus. Po extrakcích laterálních zubů může dojít ke vzniku hlubokého skusu. Při ztrátě horního středního řezáku dochází k posunu střední čáry, sklonu sousedních zubů do mezery a k estetickému poškození chrupu pacienta. Ztráty stálých zubů ve frontální krajině jsou obvykle způsobeny úrazem. Jde nejčastěji o horní řezáky, zvláště u pacientů s protruzí horních zubů. V laterální krajině jde častěji o následky zubního kazu. Nejčastěji extrahovanými zuby jsou první moláry.
8.3.7 Úrazy Kromě ztrát stálých zubů mohou vzniknout ortodontické anomálie následkem fraktur čelistí. Při fraktuře alveolárního výběžku, hlavně v horní čelisti, může dojít k jeho dislokaci a ke vzniku zákusu nebo zkříženého skusu. Není-li dislokace reponována, anomálie zůstává. Také dislokace celé horní čelisti nebo nereponované fraktury dolní čelisti mohou vést k anomáliím skusu. U dětí a mladistvých jsou poměrně časté fraktury kondylu dolní čelisti. Velmi často je kondyl tahem m. pterygoideus lateralis dislokován. Pro další vývoj a růst dolní čelisti je velmi důležité, aby se v oblasti čelistního kloubu nevytvořily jizevnaté srůsty, či dokonce ankylóza. To by růst dolní čelisti těžce poškodilo. Naštěstí, při zachované funkci dolní čelisti, se remodelací větve vytvoří kondyl nový (původní kondyl může v dislokované poloze dlouho přetrvávat) a růst dolní čelisti v podstatě pokračuje46,47. Přírůstky z nového kondylu jsou u části pacientů menší, a tím dochází k mírné asymetrii dolní čelisti. Asi 75 % dětí s časnými frakturami kondylu má zcela normální růst dolní čelisti30. Prognóza je tím lepší, čím mladší dítě je frakturou postiženo, snad proto, že všeobecný růstový potenciál je větší v mladším věku. Přesto je větev na postižené straně často kratší, kratší je i tělo dolní čelisti, větší úhel mezi tělem a větví a větší sklon mandibulární linie. Poúrazové tuhé jizvy v měkkých tkáních, tj. rtech a tvářích, zejména jizvy po spáleninách, svým stálým tlakem mohou výrazně deformovat zubní oblouky. Prognóza je tím horší, čím je pacient v době úrazu mladší. Tento mechanismus tlaku jizev na zubní oblouky je nejčastěji pozorovatelný u pacientů po operaci rozštěpu rtu a čelisti. Jizva na horním rtu může způsobit zákus řezáků, obrácený skus až pseudoprogenii.
Ortodoncie
8.3.8 Hormonální vlivy Nedostatek růstového hormonu má za následek nanismus. Velikost zubů nebývá příliš ovlivněna (zuby se zakládají intrauterinně, za přívodu hormonu od matky). Vzhledem k malým čelistem u pacientů s nanismem dochází k výraznému stěsnání zubů. Vývoj zubů a prořezávání jsou opožděny, patrně zpomalenou přestavbou kostí. Nastává u nich kompletní nesouhra věku dentálního, kostního a kalendářního. Při nadbytku růstového hormonu nastává gigantismus nebo akromegalie. Zvětšení kostí je proporcionální a nevede k ortodontickým anomáliím. Při kretenismu (nedostatek hormonů štítné žlázy) se vyskytuje makroglosie, je zpožděn růst čelistních kostí a kostry, je opožděno prořezávání zubů. Zdánlivě velké zuby jsou jakoby vějířovitě zasazeny do malých čelistí a velký jazyk až vyčnívá z úst.
8.3.9 Závěr Ortodontické anomálie vznikají působením mnoha různých příčin, které se ve svém působení kombinují. Ortodontické anomálie jsou velmi časté a pouze ve vzácných případech jsou způsobeny onemocněním nebo patologickými příčinami. Nejčastější příčinou, která se vyskytuje téměř u všech běžných anomálií, je dědičnost. Dědí se především variabilní tělesné znaky, které nelze pokládat za patologické. Variabilita se prosazuje podle genetických a statistických zákonů. Vliv vnějšího prostředí může vzniku ortodontických anomálií napomáhat, jeho význam u konkrétních anomálií a konkrétních jedinců je ale často málo prokazatelný. Zvýšený výskyt ortodontických anomálií u moderních civilizovaných populací se dá přisoudit geneticky přenášené variabilitě, která již není na chrupu plně kompenzována náročnou funkcí. Stavba orofaciální soustavy je poměrně složitá, na jejím vytváření se podílejí různé systémy. Nedokonalá souhra se na chrupu projeví velice snadno. Např. několikamilimetrová odchylka v artikulaci je již výraznou anomálií.
8.4 Možnosti prevence a profylaxe ortodontických anomálií Ve všech lékařských oborech se projevuje snaha nemoci nejen léčit, ale také jim předcházet. Prevence a profylaxe na základě podrobné znalosti etiologie choroby je obvykle mnohem účinnější a ekonomicky výhodnější než následné léčení již vzniklé nemoci.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS194912