případech genotyp potomka segreguje jako homozygotní (AA, BB, CC, DD). Podle uvedené definice lze pak pro jedince IV/1 snadno vypočítat koeficient inbredu jako: F=
4 1 = 64 16
Na obr. 13.13 je rodokmenové schéma příbuzenského sňatku mezi strýcem a nevlastní neteří. V tom to rodokmenu je pouze otec v první generaci společným předkem pro rodiče jedince v poslední generaci. Uvažovaný gen má tři alely (A, B, *), společný otec je heterozygot AB, ostatní osoby, které se do této rodiny přiženily, respektive přivdaly, jsou homozygoti **. V takovém případě je možné pro potomka v poslední generaci snadno vypočítat koeficient inbredu jako: F=
2 1 = 32 16
Kdyby otec neteře a strýc byli vlastní sourozenci, byl by koeficient inbredu pro dítě dvojnásobný (F = 1/8). Obecně je výpočet koeficientu inbredu F založen na skutečnosti, že rodič a jeho potomek mají 1/2 alel IBD. Potom koeficient inbredu je F=
(27)
()
n+1
1 2
kde n je počet generací, či jinak, spojových čar rodokmenového schématu spojujících inbredního jedince (potomka inbredního spojení) s jeho předky, kteří jsou zdrojem alel IBD. Koeficient příbuznosti r popisuje pravděpodobnost, že namátkově vybraná alela u dvou příbuzných osob je IBD alela. V literatuře je zvykem popisovat stručně rodokmenovou situaci pomocí: r=
(28)
() 1 2
n
kde n je opět počet generací (spojových čar rodokmenového schématu). Z porovnání hodnot koeficientů r a F vyplývá, že F = 1/2r; tedy, že r = 2F. Hodnoty obou koeficientů pro nejvyšší stupně příbuznosti uvádí tabulka 13.5. Tab. 13.5 Koeficienty r a F pro blízké příbuzné. Stupeň příbuznosti v podstatě představuje počet rodových čar
Stupeň příbuznosti
r
F
rodič-dítě
1
1/2
1/4
sourozenci
1
1/2
1/4
strýc-neteř
2
1/4
1/8
bratranci 1. stupně
3
1/8
1/16
bratranci 2. stupně
5
1/32
1/64
98 /
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS194751