„Ze svých zkušeností mám dojem, že to jde nejlépe, když koroner vede šetření v jaksi umírněném stylu. Když jsou všichni uvolnění a v pohodě, svědci jsou vstřícnější.“ „Budu se co nejvíc snažit.“ Po malé odmlce pak Alison řekla: „Omlouvám se za ten předvčerejšek. Neměla jsem dát průchod emocím. Nebylo to ode mě zrovna profesionální.“ „Není to lehké období.“ „To ne.“ Alison se na chvíli tiše zamyslela, pak se otočila ke dveřím, položila ruku na kliku a ohlédla se přes rameno na Jenny. „Opravdu buďte opatrná, paní Cooperová.“ V devět třicet vyšla Jenny z kanceláře s pocitem, že má opět věci pod kontrolou. Zdálo se, že ji ty dvě tabletky uklidnily, ale nebyla připravená na to, co uvidí za dveřmi: sál byl plný k prasknutí a už teď tam bylo takřka nedýchatelno. Alison, která měla přes kostým oblečený talár, zvolala: „Všichni povstaňte,“ a celý sál najednou vstal. Čtyři řady židlí v zadní části sálu obsadili novináři, zástupci veřejnosti a sbor porotců. Mezi přihlížejícími zahlédla pana a paní Taylorovy. Andy měl na sobě oblek a svíral ruku své ženy. Claire Taylorová byla ještě bledší, než si Jenny pamatovala. Kousek od stolu, který Alison připravila pro ni, stál v úhlu pětačtyřiceti stupňů další stůl, u něhož seděli dva právníci. Mladého, sotva třicetiletého muže tipovala Jenny na právního zástupce a druhého, elegantního padesátníka v tmavomodrém obleku s bílými proužky a v košili s naškrobeným límečkem, na obhájce. Naproti stolu právníků umístila Alison menší stůl nahrazující lavici svědků. Stál na něm kazetový magnetofon, protože rozpočet koronera nebyl tak vysoký, aby si mohly dovolit stenografku. Alison seděla na židli vedle pódia, po Jennyině pravici. Tohle místo jí zajišťovalo nerušený výhled na celý sál. Jenny krátce, formálně pokývla a sedla si. Když ji všichni přítomní následovali a postupně si sedali, všimla si ještě jedné postavy v obleku, která vběhla do dveří a usadila se co nejvíce vzadu. Grantham. ~ 98 ~
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS193947
Položila ruce před sebe na stůl a lehce je sepjala. Její nervy zatím zůstávaly v klidu. „Dobré ráno, dámy a pánové.“ Pohlédla na papír, na který jí Alison napsala jméno přítomného advokáta. „Vyrozuměla jsem, že jste tady v zastoupení Policejního sboru Severn Vale, pane Hartleyi.“ Giles Hartley se načasovaným, teatrálním tempem zvedl ze židle a promluvil k ní přesně artikulovaným hlasem učitele na veřejné škole. „Ano, paní koronerko, a jsem pověřen zde přítomným panem Mallisonem.“ Mallison, právní zástupce, přikývl. „Než ale začneme, dovolíte mi položit právnickou otázku?“ Aniž by počkal na odpověď, pokračoval: „Jestli správně chápu, bylo jako příčina nešťastné smrti Katy Taylorové po pitvě provedené v úterý 2. května potvrzeno pře dávkování drogou, obecně známou jako heroin. Vzhledem k tomu, že bylo zjištění učiněno, je na místě zpochybnit platnost tohoto slyšení, bez ohledu na to, jak krásnou máme za sebou ranní cestu nádherným anglickým venkovem.“ V sále se zvedla vlna servilního smíchu. Jenny očekávala smršť útoků a byla na ni připravená. „Mám za to, že jste bezpochyby četl případ Terry versus Craze z roku 2001, pane Hartleyi, ve kterém Odvolací soud stanovil, že je koroner oprávněn vést vyšetřování i po vydání úmrtního listu, pokud důkazy zavdají rozumný důvod k podezření, že zesnulý zemřel nepřirozeným způsobem.“ „To je přesně to, co říkám, paní koronerko. Ta smrt byla nepřirozená a koroner, tedy pan Marshall, ji takto potvrdil. Možná udělal chybu, když nevedl řádné vyšetřování, ale to vás ne opravňuje k tomu, abyste ho teď svolala vy. Správný postup by jistě byl požádat Nejvyšší soud, a ne se hned pustit do nového vyšetřování.“ Hartley měl pravdu, ale pouze částečnou. Jenny si několikrát přečetla příslušné paragrafy a byla připravena svůj postup obhájit. Jen ať si Hartley klidně pospíchá k Odvolacímu soudu, když se mu chce, teď ji žádnými pohrůžkami nedonutí, aby upustila od svého úmyslu. „Pan Marshall skutečně udělal chybu, když podepsal úmrtní list, a já tím pádem považuji tento případ za nevyřízený. Nebylo provedeno žádné formální zjištění ~ 99 ~
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS193947
skutečností a já jsem proto nejen oprávněna, ale také ze zákona povinna toto vyšetřování vést. O ničem jiném mě nepřesvědčíte. Pane Hartleyi, děkuji vám.“ Otočila se k Alison, na které bylo vidět, že na ni její úvodní řeč udělala dojem. „Můžeme prosím svolat porotu?“ Rozladěný Hartley si sedl zpátky na židli. Zatímco Alison vyvolávala osm porotců ze zadní části sálu, naklonil se k právnímu zástupci a zašeptal mu nějaké pokyny. Mladší právník vyrazil k východu, a než zmizel za dveřmi, měl už u ucha telefon. Jenny si prohlížela tváře lidí ve vyhrazené části, která zde sloužila jako galerie pro veřejnost, zatímco si porotci sedali na svá místa podél stěny, naproti stolu právníků. Peterson ani žádný ze strážníků se nedostavili. Mallison určitě vyběhl ven proto, aby je upozornil, že nakonec budou muset přijít. Jenny pohlédla na Hartleyho, který netrpělivě poklepával plnicím perem o blok. Opravdu si o ní myslel, že se nechá tak snadno vykolejit? Viděla, jak natáhl krk a vyměnil si pohled s Granthamem, a pak, jako kdyby vycítil, že byl přistižen, popadl nějaké papíry a předstíral, že čte. První slovní potyčku sice vyhrála, ale bylo jí jasné, že Grant ham a jeho kamarádi mají v plánu jí co nejvíce znesnadnit život. Nejprve ucítila lehkou tíseň na hrudi, následoval záchvěv strachu. Připomněla si, že když Marshall zaryl příliš hluboko, nepřežil. První a jediný svědek, který vyhověl předvolání a dostavil se v určený čas, byl Justin Bennett, mladý sociální pracovník z Týmu pro mladistvé delikventy pro okres Severn Vale. Její syn by ho nazval úleťákem. Byl to čtyřiadvacetiletý běloch vysoký necelých sto sedmdesát centimetrů. Tmavé vlasy měl zcuchané do dredů, které si pro tuto formální příležitost stáhl do culíku. V každém uchu se mu lesklo několik kroužků, nos zdobil stříbrný hřebíček a dolní ret měl protkán dalším kroužkem, který mu buď způsobil, nebo prohloubil šišlání. Měl na sobě oblek v barvě khaki a košili rozepnutou u krku a celý nesvůj se ošíval na lavici svědků. Jenny si při pohledu na něj pomyslela, že možná není ~ 100 ~
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS193947