„Ze svých zkušeností mám dojem, že to jde nejlépe, když koroner vede šetření v jaksi umírněném stylu. Když jsou všichni uvolnění a v pohodě, svědci jsou vstřícnější.“ „Budu se co nejvíc snažit.“ Po malé odmlce pak Alison řekla: „Omlouvám se za ten předvčerejšek. Neměla jsem dát průchod emocím. Nebylo to ode mě zrovna profesionální.“ „Není to lehké období.“ „To ne.“ Alison se na chvíli tiše zamyslela, pak se otočila ke dveřím, položila ruku na kliku a ohlédla se přes rameno na Jenny. „Opravdu buďte opatrná, paní Cooperová.“ V devět třicet vyšla Jenny z kanceláře s pocitem, že má opět věci pod kontrolou. Zdálo se, že ji ty dvě tabletky uklidnily, ale nebyla připravená na to, co uvidí za dveřmi: sál byl plný k prasknutí a už teď tam bylo takřka nedýchatelno. Alison, která měla přes kostým oblečený talár, zvolala: „Všichni povstaňte,“ a celý sál najednou vstal. Čtyři řady židlí v zadní části sálu obsadili novináři, zástupci veřejnosti a sbor porotců. Mezi přihlížejícími zahlédla pana a paní Taylorovy. Andy měl na sobě oblek a svíral ruku své ženy. Claire Taylorová byla ještě bledší, než si Jenny pamatovala. Kousek od stolu, který Alison připravila pro ni, stál v úhlu pětačtyřiceti stupňů další stůl, u něhož seděli dva právníci. Mladého, sotva třicetiletého muže tipovala Jenny na právního zástupce a druhého, elegantního padesátníka v tmavomodrém obleku s bílými proužky a v košili s naškrobeným límečkem, na obhájce. Naproti stolu právníků umístila Alison menší stůl nahrazující lavici svědků. Stál na něm kazetový magnetofon, protože rozpočet koronera nebyl tak vysoký, aby si mohly dovolit stenografku. Alison seděla na židli vedle pódia, po Jennyině pravici. Tohle místo jí zajišťovalo nerušený výhled na celý sál. Jenny krátce, formálně pokývla a sedla si. Když ji všichni přítomní následovali a postupně si sedali, všimla si ještě jedné postavy v obleku, která vběhla do dveří a usadila se co nejvíce vzadu. Grantham. ~ 98 ~
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS193947