Tess Stimson
a nepokryla to pak inzulinem. A co? Však by si měla máma napřed zkusit být aspoň pět minut v její kůži, než jí začne kázat o tom, jak je nezodpovědná. „Myslíte, že bychom měly znovu zvážit tu inzulinovou pumpu?“ zeptala se máma lékařky. „Říkala jste, že by s nástupem puberty mohla pomoci lépe hlídat hladinu cukru.“ Florence prudce zvedla hlavu. Jestli teď zazní slovo měsíčky, tak odtud okamžitě zdrhám! „To si musí rozhodnout Florence, paní Lockwoodová.“ „Žádná pumpa nebude,“ prohlásila Florence kategoricky. „Snad bys to mohla aspoň zvážit,“ povzdechla si matka. „Poskytla by ti ohromnou svobodu. Všechno by počítala za tebe. Nemusela by sis píchat injekci pokaždé, když si chceš dát sklenici pomerančového džusu…“ „Nechci být napojená na nějakou pitomou pumpu, jako by se mnou něco bylo!“ vybuchla. „U injekcí je to aspoň tak, že si píchnu a hotovo, můžu normálně žít! Myslíš, že se chci promenovat po škole s nějakou přiblblou pumpou pod trikem, aby všem furt připomínala, že jsem zrůda? Jo, mami, mám cukrovku! Jenomže já nejsem jenom chodící cukrovka!“ „Jen myslím na to, co by pro tebe bylo nejlepší.“ „To právě není pravda! Myslíš na to, co by bylo nejlepší pro tebe!“ Rozhostilo se krátké ticho. „Paní Lockwoodová,“ oslovila ji lékařka mírně a otevřela dveře ordinace. „Co kdybyste si zašla na kávu a my bychom si tu s Florence zatím trochu popovídaly?“ Matka zaváhala. Florence se kabonila na tenisky. Tou poslední hláškou možná zašla trochu moc daleko, ale rozhodně nedovolí, aby to mámě prošlo. Tentokrát už ne. „Automat je venku na chodbě,“ dodala lékařka. „Dám vám vědět, až skončíme.“ 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS193692