m ají chladné podnebí s trvalou snìhovou pokrývkou a ledovci nad snìžnou èarou. Záp. vnitrozem ská èást m á extrém nì kontinentální podnebí s nedostatkem srážek a se suchým i prašným i vìtry. V ých. èást je pod vlivem m onzunù, které v létì pøinášejí dostatek srážek; již. pobøeží bývá postihováno trop. cyklonam i. Zim ní m onzuny jsou suché a chladné. N a S rostlinstvo jehliènatých až listnatých opadavých lesù m írného pásm a, které pøechází až do rostlinstva subtropù a tropù na J; v aridních obl. pouštì a stepi. ! 92 % È íòanù, 8 % nár. m enšiny (nejpoèetnìjší È uangové, C huejové, U jguøi). Ú ø. jaz. èínština. N áb. konfuciánství, buddhism us, taoism us, islám . K ojenecká úm rtnost 38 ‰ , stø. délka života 69 let (1995). ! A grárnì-prùm . stát, svìt. velm oc. H N P 620 U S $/obyv. (1995), stát. dluh 116,3 m ld. US $ (1996). ! O bdìlává se 10,1 % rozlohy, pastviny tvoøí 33,2 % a lesy 12,2 % územ í. H lavní plodiny (1992): rýže (187,2 m il. t; 1. na svìtì), pšenice (101,0 m il. t; 1.), kukuøice (95,0 m il. t; 2.), sója, bram bory, zelenina, cukrová øepa i tøtina, bavlník, ovoce, tabák, èajovník (568 000 t èaje, 1991; 2.). Intenzivní chov prasat (371 m il. ks, 1991; 1.). Sladkovodní i m oøský rybolov. Zem ìd. zajišt,uje zákl. potravinovou sobìstaènost; rezervy v užití um ìlých hnojiv a agrotechniky. ! R ozsáhlá prùm . výroba se širokým sortim entem produktù (1991): železo, ocel, cem ent (244,7 m il. t; 1.), benzin, televizory (26,2 m il. ks, 1.). Jad. a raketový potenciál, podíl na kosm . výzkum u. ! H l. pøístavy Shanghai, Guangzhou, Tianjin, D alian, Q ingdao. N ejvìtší m ezinárodní letištì B eijing, Shangai, G uangzhou, C hengdu. ! V yvážejí se látky a odìvy, potraviny, suroviny. M ìn. jed. 1 jüan (renm inbi yuan, C N Y ) = 10 t,iao = 100 fenù. ! Státní zøízení: lid. rep. s parlam entem (Všeèín. shrom áždìní lid. zástupcù) a vedoucí rolí K S. V èele státu prezident a pøedseda vlády (stát. rady). ! Správní èlenìní: 23 provincií (vè. Taiw anu), 5 auton. oblastí, 3 sam osprávná m ìsta.
96
1932!45
stát M andžukuo
1934!36
D louhý pochod
1937
dohoda K uom intangu a kom unistù o spoleèném protijap. boji
1937!45
èínsko-japonská válka
1946!49
èín. revoluce, obnovení obè. války m ezi K uom intangem a kom unisty
1.10.1949
vyhlášena È ín. lid. republika; nastolen režim M ao Ce-tunga
1950
prez. È ankajšek obnovil na Taiw anu režim È ín. republiky
1958!60
politika Velkého skoku
1965!69
V elká proletáøská kult. revoluce
1969
ozbrojené konflikty na èín.-sov. hranici u ø. U ssuri
1976
zem øel M ao Ce-tung
1979
navázání dipl. stykù s U SA ; válka s V ietnam skou social. republikou
80. léta
politické procesy se spolupracovníky M ao Ce-tunga
1984
zahájení ekon. reforem (Ten Siao-pching)
1989
protestní akce za dem okratizaèní reform y (m ilionové shrom áždìní na pekingském N ám ìstí nebeského klidu) brutálnì potlaèeny arm ádou
1991
norm alizace vztahù s Japonskem a V ietnam em
1993
prez. iang C e-m in (*1926), vùdce èín. kom unistù
1.7.1997
pøechod H onkongu pod èínskou správu
È íòané, souhrnné ozn. pro obyv. È íny (1,2 m ld., 1995), jehož 92 % tvoøí vl. È íòané (vl. jm . C hanové). Zbytek tvoøí velký poèet národnostních m enšin (È uangové, C huejové, U jgurové, M iaové, M andžuové, M ongolové). èinèilovití, èele( savcù z øádu hlodavcù; m ají dlouhou hustou a jem nou srst, chovají se na farm ách. èinely, talíøe ! hudební nástroj kovový, neladìný. Používá se ve dvojici, rozezvuèuje se úderem jednoho o druhý. èinìní kùže, vyèiòování kùže, vydìlávání kùže ! výr. proces, pøi nìm ž se surová, odchlupená kùže (holina) pøevádí na vydìlanou kùži (useò). 5 koželužství È ingischán, asi 1161!1227, vl. jm . Tem üdžin, 1206 zvolením È . velikým chánem M ongolù vyvrcholil sjednocování proces m ongolských km enù probíhající od konce 12. století. È . dobyl 1211!15 sev. È ínu, 1218!21 Turkestán, A fghánistán a sev. Indii, 1223 porazil rus. vojsko na ø. K alce; položil tak základ obrovské m ongolské øíše. V dobyvaèné polit. pokraèovali i jeho nástupci; v pol. 13. st. se vnitønì nejednotná øíše rozpadla do více sam ostatných celkù. 5 B atu-chán; Džuèi; Hülegü-chán; Chubilaj; Ö gedej È ingo Živko, 13.8.1936!11.8.1987, m ak. prozaik. A utor osobitých rom ánù (G olem ata voda ! O hrom ná voda), povídek (N ova Paskvelija ! N ová P askvelie) a novel (Bunilo ! Strašák). èinitel odrazu 5 reflektance èinitel pohlcení 5 absorptance èinitel prostupu 5 transm itance èinnost, fil. form a interakce èlovìka se svìtem i s jiným i lidm i. Patøí k podstatì èlovìka a kultury, at, jde o hru, uèení nebo úèelnou èinnost, a patøí zejm . k vyšším u sm yslu lidského bytí.
È ína!dìjiny
èinný odpor 5 rezistance pø. n. l. asi 500 000
nejst. doklady lidského osídlení
asi 4000
poèátky èín. civilizace
26. st.
legendární poè. èínských dìjin (císaø C huang-ti)
asi 1766!1022
první hist. doložená dynastie v sev. È ínì (Šang)
1027!256
dynastie È ou; poè. konfucianism u a taoism u
221!207
dynastie È chin (první polit. sjednocení È íny); stavba È ínské zdi
206!220 n. l.
dynastie Chan; pronikání buddhism u; otevøena cesta na západ (hedvábná cesta)
n. l. 4.!7. st.
nájezdy koèovných km enù z M ongolska a Sibiøe
618!906
dynastie Tchang; upevòování buddhism u
868
první tištìná kniha
907!1125
øíše koèovných K itanù
960!1279
dynastie Sung
1271!1368
m ongolská dynastie Jüan
1271!95
cesta M . Pola do È íny
1351!68
rolnické povstání R udých turbanù
1368!1644
dynastie M ing
1514
pøíchod prvních Portugalcù do È íny
pol. 16. st.
zakládány port. obch. stanice a evr. kø. m isie
1644!1911
m andžuská dynastie È ching; nejvìtší územ ní rozm ach øíše
1662!1722
vláda císaøe K chang-si
1736!96
vláda císaøe È chien-lunga
1839!42
první opiová válka
1842
nankingská sm louva
1850!64
tchajpchingské povstání
1856!58
druhá opiová válka
1859!60
tøetí opiová válka
1894!95
èínsko-japonská válka
1898!1901
ichetchuanské povstání
1911!12
sinchajská revoluce
1.1.1912
vyhlášena È ínská republika
1912
založen K uom intang
1916
Sunjatsen vytvoøil v K antonu jihoèín. vládu
1916!28
období rozvratu a vzniku fakticky auton. regionálních vlád v provinciích
1924!27
obè. válka za nár. sjednocení È . vedená K uom intangem a kom unisty
1927
rozkol v Kuom intangu, rozpad kuom intangsko-kom unistické koalice; È ankajšek v èele vlády v Nankingu
1927!37
obèanská válka m ezi K uom intangem a kom unisty usilujícím i o sovìtizaci Èíny
záøí 1931
Japonci obsadili tøi provincie na severu
èinný výkon, zdánlivý výkon násobený úèiníkem ; m íra elm ag. energie, která se ve spotøebièi nevratnì m ìní na jiné druhy energie (m ech., tepelnou). Jednotkou v SI je w att. èinohra a) m luvené divadlo; b) soubor pro uvádìní dram atu; c) žánrový typ dram atu vzniklý splynutím znakù tragédie (vážnost tém atu a konfliktu) a kom edie (všednost tém atu a charakterù). èínská hudba, poè. sahají do 2. tis. pø. n. l.; v lid. hudbì jednohlasý zpìv doprovázen nástroji v paralelních oktávách, kvintách nebo kvartách. Tónový systém postupnì pìtistupòový (pentatonický), sedm istupòový a dvanáctistupòový. H ud. teorii se vìnovali m atem atici, filozofové a knìží. Z um ìlé hudby nejrozšíøenìjší liturgická a dvorská; poè. opery spadají do 13. st., vrchol do 19. st. (pekingská opera). V e 20. st. je i pøes pronikání evr. hudby kladen hl. dùraz na tradici. èínská literatura, první autentické texty pocházejí z 1. tis. pø. n. l. (W u-t,ing, soubory dokum entù, kom entáøù, básník È chü Jüan). Po sjednocení È íny (dyn. C han, 206 pø. n. l.!220 n. l.) se vytvoøil jednotný psaný jazyk. Próza byla stylovì i obsahovì elegantní, v poezii vznikly básnì v próze, pozdìji pìtislabièný verš. V 3.!7. st. vznikla lyrickom editativní poezie pod vlivem taoism u a buddhism u, próza usilovala o rytm us. Za dynastie Tchang (618!906) dospìla poezie k form ální dokonalosti (Li Po, Tu Fu, Po t,ü-i), v próze se rozvíjela povídka. Šíøila se tvorba lid. vypravìèù, hl. za dynastie Sung (960!1279), kdy vznikaly hovorové povídky a prototypy pozdìjších rom ánù, um ìlá próza vynikala eseji, lit. kritickou, fil. a hist. tvorbou. Za dyn. M ing (1368!1644) napodobovala oficiální próza i poezie staré vzory, kdežto „vulgární“ próza v hovorovém jazyce vytvoøila velká díla. D ram . tvorba ztratila lid. charakter a stala se knižním projevem vzdìlancù. Za m andžuské dyn. È ching (1644 až 1911) zesílil návrat ke klasikùm ; výjim kou bylo dílo Pchu Sung-linga. K vrcholu dospìla i rom ánová tvorba (Literáti a m andaríni, Sen R udé vìže). O d pol. 19. st. pronikaly do È íny m yšlenkové proudy z E vropy. Po 1911 zesílily snahy o m odernizaci È íny, v liter. o odstranìní klas. psaného jazyka a zavedení m luveného jazyka do literatury. O d 1915 se centrem nové è. l. staly osvìtová publicistika a vznikající lit. spoleènosti, kde prosazovali lit. realism us Lu Sün, M ao Tun a L ao Še. M oderní básnictví èerpalo z evr. a am . poezie a oživovalo lid. tvorbu. Za kult. revoluce 60. let poklesla úroveò liter., nastal odklon od tradic. Pøelom 70. a 80. let 20. st. pøinesl oživení spjaté s tzv. literaturou ran, jež se vyrovnává s tragédiem i m inulého období. È ínská národní strana 5 K uom intang èínská revoluce 1946!1949 5 obèanské a revoluèní války v È ínì È ínská ze(, V elká èínská ze( ! asi 4 800 km dlouhá obranná hradba v severoèínském pohranièí; stavba zahájena v 7. st. pø. n. l. budováním jednotlivých opìrných bodù, dokonèena 215 pø. n. l. proti hunským nájezdùm ; bìhem staletí rekonstruována, za dyn. M ing m ìla asi 20 000 opevnìných bran a strážních vìží. D nešní podoba (hradby vysoké až 11 m a více než 5 m široké) je z 15. století. Pam átka svìt. kult. dìdictví U N ESC O . èínské divadlo, pram eny od prvních st. n. l. v akcích taneèníkù, m im ù, zpìvákù, vypravìèù a akrobatù. Za dyn. Thang (618!906) zøízena škola pro tato um ìní, vznikaly taneèní pantom im y. Za dyn. Sung (960 až 1279) se poøádaly dvorské slavnosti s dialogickým i výstupy, vznikaly první dram . texty. È. d. získalo syntetický charakter spojením slova, hudby, tance, pantom im y i akrobacie. Za dyn. Jüan (1271!1368) se centrum div. kultury pøestìhovalo na sever, kde vznikaly hry z m ìstského prostøedí. Za dyn. M ing (1368!1644) se tìžištì divadla pøeneslo do jv. È íny a zform oval se hud. dram . styl kchun-èchü; jeho orientace na dvorské prostøedí a vzdìlance v 17. a 18. st. vytøíbila herecký projev do složitého systém u konvenèních znakù. O d konce 19. st. m ìla èelné postavení tzv. pekingská opera, která navázala na styl kchun-èchü; zde pùsobil ve 20.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS193597
st. i herec M ej Lan-fang. N a pøelom u 19. a 20. st. sílil vliv evr. divadla, po 1919 se uvádìl H . Ibsen a A . P. È echov, od 20. let se objevily i pùv. èín. hry. Po vzniku È L R rozvoj divadla po celé zem i, od 60. let 20. st. vlivem kult. revoluce úpadek a v souè. dobì opìt rozkvìt divadla a návrat k tradièním div. form ám a žánrùm . Znaèné obliby dosahovalo èín. stínové divadlo a loutkové div. m arionet. èínské výtvarné um ìní, dom énou je m alíøství a kaligrafie, glyptika, bronzy, keram ika a lakové výrobky. A rchitektura rozvíjela urbanistické, chrám ové a palácové kom plexy vè. zahradní architektury a závlahových a pevnostních staveb (È ínská ze(). Pro periodizaci è. v. u. se užívá názvù vládnoucích dynastií. Zpoèátku (5.!2. tis. pø. n. l.) úzce spojeno s náb. rity, k uvolnìní došlo v 1. tis. pø. n. l. za dynastie È ou. K rom ì taoism u a konfucianism u ovlivnil è. v. u. buddhism us (zejm . od 3. st. n. l.), který pøinesl nové nám ìty a postupy. V elký rozkvìt zaznam enalo è. v. u. od 6. do 13. st. ve všech odvìtvích (v m alíøství a sochaøství real. zobrazení figur, m onum entální tušová krajinom alba, m alíøství kvìtin a ptákù). S rozvojem knihtisku souvisí knižní ilustrace (v 15. st. èernobílý døevoøez). O d 17. st. se rozšíøila dom ácí výr. skla a text. výroba, v 18. st. vyvrcholil vývoj keram iky a porcelánu. V 19. st. význ. rozvoj m alíøství, ovlivnìného ve 20. st. záp. kulturou (technika olejom alby); pod evr. vlivem vznikla i m oderní grafika. èínsko-japonská válka 1894!1895, po jap. útoku a zhroucení èín. arm ády získalo Japonsko m j. Taiw an a L iao-tungský poloostrov, obch. privilegia a výsadní vliv v K oreji. To narazilo na odpor R uska, jehož zájm y byly ohroženy; Japonsko m uselo vrátit Liao-tungský poloostrov, soupeøení obou m ocností vedlo k rus.-jap. válce 1904!05. èínsko-japonská válka 1937!1945, jap. akce proti È ínì zaèaly 1931 obsazením tøí provincií na S; vl. útok zaèal 1937, což pøinutilo Kuom intang a kom unisty pøekonat vzáj. rozpory a zastavit obè. válku, aby spoleènì èelili Japoncùm . Tìm se podaøilo vìtšinu územ í ovládnout a vytvoøit loutkový stát M andžukuo a vládu v Nankingu; Japonci poraženi v srpnu 1945 po sov. ofenzivì v M andžusku. èínsko-tibetské jazyky 5 tibetoèínské jazyky èínština 5 tibetoèínské jazyky èip, neform ální ozn. integrovaného obvodu. èípek, lék. è. dìložní ! dolní úsek hrdla dìložního vyènívající do pochvy; farm . tvarovì specifická léková form a urèená k zavedení do koneèníku. èírka, rod kachen z øádu vrubozobých. èirok, sorgo ! jednoletá, až 3 m vysoká bylina z èeledi lipnicovitých. V è. zem ích pìst. na zelené krm ení, jinde užíván k výrobì kartáèù a košt,at. V È ínì pod názvem kaoliang dùl. obilnina.
97
charakteru. 5 druhy slov èistá ekonom ická renta, druh pozem kové renty; platba výr. faktoru a) je-li jeho celková nabídka fixní, dokonale neelastická; b) nem á-li žádné jiné použití. èistá linie [-ny-], biol. soubor hom ozygotù vzniklý pohlavním rozm nožováním . èistá výroba, penìžní ukazatel produkce charakterizující objem novì vytvoøené hodnoty ve výrobní jednotce za urèité období; urèuje se pom ocí ukazatele hrubá výroba, od nìhož se odeèítá hodnota hm otných nákladù. èisté a hrubé investice [-ty-], èisté investice pøedstavují investice firm y na rozšíøení, nikoli obnovení výroby; hrubé investice pøedstavují souhrn èistých a obnovovacích investic. èistec, rod dvoudìložných rostlin z èeledi hluchavkovitých. Statná bylina. èistièka, stroj, který odstraòuje ze sm ìsi pøím ìsi a neèistoty tak, aby zùstala tém ìø èistá. èistírenské nádrže, nádrže používané pøi èištìní odpadních vod, nazývané podle svého úèelu nádrže aktivaèní (aktivace odpadních vod), dosazovací (usazování aktivovaného kalu), usazovací (usazování a separace usaditelných látek), vyhnívací (vyhnívání kalu), egalizaèní (èištìní prùm . odpadních vod). èistý dom ácí produkt, angl. N et D om estic Product, N D P ! m akroekon. velièina; rozdíl m ezi hrubým dom ácím produktem (G D P) a odpisy z opotøebovaného (znehodnoceného) kapitálu; proti èistém u nár. produktu (N N P) se zapoèítává také produkt cizincù na územ í státu i jejich tam ní investice.
Èistec lesní
èistý ekonom ický blahobyt, angl. N et Econom ic W elfare, N EW ! m akroekon. velièina, která jako výkon ekonom iky zapoèítává pouze ty položky, které jsou skuteèným pøínosem k blahobytu, a odeèítá položky, které blahobyt daného státu snižují, zejm . škody vznikající v dùsledku ekon. èinností na životním prostøedí. èistý národní produkt, angl. N et N ational Product, N N P ! m akroekon. velièina; rozdíl m ezi hrubým nár. produktem (G N P) a odpisy ze znehodnocení kapitálu. N N P na jednoho obyvatele je jeden z nejdùl. ukazatelù m ìøení výkonnosti nár. hospodáøství. èistý zisk, èistý pøíjem ! souhrn finanèních prostøedkù, který zùstává daném u subjektu po pokrytí všech výdajù. èíše, nádoba na nápoje kónického tvaru bez nohy. Postupnì se z ní vyvinul pohár, tj. zm enšená èíše na krátké noze.
èirùvka, rod lupenatých stopkovýtrusých hub. Ø ada druhù je jedlá. èiøen í, potr. operace sm ìøující k opt. vyjasòování kapalin (olejù, cukrových št,áv) pøídavkem vhodného èinidla, schopného reagovat s nepøíznivým i složkam i (bílkovinam i, barvivy). èiøidla, látky užívané k èiøení v potr. výrobì, napø. želatina, tanin, akt. uhlí, vajeèný bílek, v cukrovarnictví vápenné m léko, v analytice cukrù m j. octan olovnatý, C arrezovo èiøidlo, v hut. k èištìní tavenin.
Èíselná osa èíselná osa, pøím ka, na níž jsou zobrazena reálná èísla. Jsou-li na pøím ce dány dva rùzné body, lze jejich vzdálenost považovat za jednotkovou. Pak lze sestrojit bijekci m ezi m nožinou všech reálných èísel a m nožinou všech bodù této pøím ky. Pøi této bijekci odpovídá jednom u ze zvolených bodù èíslo 0 a druhém u èíslo 1. Tato geom . interpretace reálných èísel se užívá ve školské m atem atice. 5 reálná osa èíselná soustava, zpùsob zápisu èísel pom ocí znakù zvaných èíslice (cifry). V g-adické è. s., jejím ž základem je celé èíslo g > 1, se užívá g rùzných znakù, které reprezentují èísla 0, 1, 2, ..., (g ! 1). N apø. je-li g deset (desítková, dekadická è. s.), používají se cifry 0, 1, ..., 9 a zápis 20,3 znam ená 2A10 1 + 0A10 0 + + 3A10 !1. Poèítaèe pracují obvykle ve dvojkové (binární) è. s. (g = 2), která používá cifry 0 a 1. 5 øím ské èíslice èíselná výstøednost 5 excentricita èíslice 5 arabské èíslice; èíselná soustava; øím ské èíslice èíslicové øízení, program ové øízení výr. strojù, pøi nìm ž je øídicí program zadán ve form ì èísel. Inform ace jsou kódovány na záznam ovém m édiu, které se založí do èteèky øídicího systém u, nebo se vytváøí pøím o prostøednictvím øídicího systém u stroje a ukládají se do pam ìti. èíslicový poèítaè, sestava tech. prostøedkù, urèená pro provádìní výpoètù nebo zpracování inform ace, øízených zadaným program em . Program y, èíselné hodnoty i zpracovávaná inform ace jsou vyjádøeny diskrétním i, obv. binárním i velièinam i. èíslo, jeden ze zákl. m at. pojm ù. Pùv. poèet pøedm ìtù, pozdìji byla tato tzv. pøirozená è. 1, 2, 3, ... zobecnìna na è. celá, racionální, reálná, kom plexní. Teorie è. patøí k nejst. m at. disciplínám , m á však znaèný význam i v souè. m atem atice. 5 algebraické èíslo; im aginární èíslo; kardinální èíslo; kom binaèní èíslo; kom plexní èíslo; kvaterniony; prvoèíslo; pøirozené èíslo; racionální èíslo; reálné èíslo èíslo clony 5 clonové èíslo
Sklenìná èíše, 1605
Pozlacený cechovní pohár, 17. století
èíška, bot. pohárkovitì prohloubené kvìtní lùžko, zèásti nebo zcela obalující kvìt a plod (u dubu). èíšník, vyšší dvorský úøedník, pùv. povìøený dozorem nad sklepy a vinicem i panovníkova dvora. V øím skonìm . øíši titul arcièíšník spojen s kurfiøstvím a svìøen èeském u panovníkovi. Ú øad nejvyššího è. byl od 12. st. i v èeském království. Zanikl v 17. století. èištìní odpadních vod, odstranìní zneèišt,ujících látek z odpadních vod; a) m ech. ! odstraòuje hrubé unášené látky èesly, síty, lapáky; b) fyz.-chem . ! provádí se pom ocí srážedel, flotací, dezinfekcí, reverzní osm ózou; c) biol. ! zpùsob odstraòování koloidnì dispergovaných org. látek za pøítom nosti kyslíku (aerobnì), nebo bez pøístupu kyslíku (anaerobnì). 5 koøenová èistírna odpadních vod È ita, obl. m . v R usku na východní Sibiøi v Zabajkalí; 369 000 obyv. (1993). M ontáž nákladních autom obilù, zpracování ovèích kožešin. ! Znám a od 1653. È itágáon, C hittagong, È attagrám ! m . v B angladéši na ø. K arnaphulí, 20 km od ústí do Bengálského zálivu; 1,57 m il. obyv. (1991). Prùm . text. (juta), potr., stroj.; ocelárny, rafinerie ropy. H l. pøístav Bangladéše, lodìnice, doky; m ez. letištì. U niv. (1966).
èíslo m luvnické, gram atická kategorie pro rozlišování m nožství pom ocí tvarù (podstatných jm en, pøídavných jm en, zájm en a sloves). Rozlišuje se jednotné èíslo (singulár, vyjadøuje jednost) a m nožné èíslo (plurál, vyjadøuje m nohost), v nìkterých jazycích dvojné èíslo (duál) a trojné èíslo (triál).
È itván, angl. C hitw an ! nár. park v N epálu, pam átka svìt. pøír. dìdictví U N ESC O .
èíslo v pevné øádové èárce, èíslo, které je v dané èíselné soustavì m ožné vyjádøit stanoveným m ax. poètem èíslic a u nìhož je pevnì urèena pozice desetinné èárky.
È K 5 È ervený køíž
èíslo v pohyblivé øádové èárce, èíslo v plovoucí øádové èárce ! èíslo, které je v dané èíselné soustavì m ožné vyjádøit stanoveným m ax. poètem èíslic a jehož zápis je proveden tak, že sestává ze dvou èástí ! m antisy a exponentu a hodnota èísla je dána souèinem m antisy a základu um ocnìného na exponent. Exponent se obvykle znaèí písm enem E a m ùže nabývat kladných i záporných hodnot (zápis 0,945E4 v dekadické soustavì znam ená dekadické èíslo 9 450). Zápis v pohyblivé øádové èárce um ožòuje oproti zápisu v pevné øádové èárce (pøi stejném m axim álním poètu èíslic) za cenu m írného zm enšení pøesnosti (m enší poèet øádù m antisy) vyjádøit podstatnì vìtší rozsah èísel (daný m ožnou velikostí exponentu). N evýhodou je nutnost norm alizace èísel pøi provádìní operací sèítání a odèítání. èíslování pøízí, vyjádøení jem nosti pøíze; èíslování délkové, udávající poèet délkových jednotek na jednotku hm otnosti (napø. èíslo m etrické, èm , poèet m na 1 g) je nahrazováno èíslováním hm otnostním : a) titr udává v gram ech hm otnost 9 000 m pøíze, èíselnì se vyjadøuje v denierech (den), napøíklad titr 120 den znam ená, že pøadeno dlouhé 9 000 m m á hm otnost 120 g; b) tex udává hm otnost 1 000 m délkové textilie v g ! 1 tex je ozn. pøíze, jejíž 1 000 m m á hm otnost 1 g. èíslovka, num erale ! jaz. druh plnovýznam ových slov s èíselným význam em . Podle význam u se è. dìlí na základní (tøi), øadové (tøetí), druhové (trojí) a násobné (tøikrát, trojnásobný). Z hlediska m orfologicko-syntaktického jsou è. podstatná jm . (tøi), pøídavná jm . (tøetí) nebo pøíslovce (tøikrát), ohýbají se podle svého slovnìdruhového
èížek, rod ptákù z èeledi pìnkavovitých; hojnì hnízdí v jehliènatých lesích. èlánek, bot. èást stonku m ezi dvìm a po sobì následujícím i listy. È . jsou oddìleny uzlinam i; zool. 5 èlánkování èlánkování, zool. segm entace, m etam erie ! rozdìlení tìla živoèichù nebo nìkterých jejich orgánù do øady za sebou položených èlánkù, ve kterých se opakují nìkteré orgány (kroužkovci, èlenovci). èlen, jaz. a) form ální výraz gram atické kategorie urèenosti, obv. vázaný na jm éno; stojí pøed slovem nebo za slovem . È . urèitý (pùv. zájm eno ukazovací), è. neurèitý (pùv. èíslovka jeden), è. dìlivý, partitivní; b) vìtný èlen. 5 doplnìk; podm ìt; pøedm ìt; pøísudek; pøísloveèné urèení; pøívlastek; vìta èlenitost reliéfu, celkový ráz povrchu; a) horizontální ! geogr. v globálním m ìøítku
o ka: a dvojvypuklá, b ploskovypuklá, c dutovypuklá, d dvojdutá, e ploskodutá rozložení pevnin (29 % povrchu) a oceánù (71 % povrchu) na Zem i. Je výraznì asym etrické; na sev. polokouli zaujím ají pevniny 39 % a oceány 61 % rozlohy, na jižní polokouli pevniny 19 % a oceány 81 % ; zem ìd. rozèlenìní povrchu rùzným i objekty a pøekážkam i (lesy, vodní toky, cesty); b) vertikální ! geogr. v globálním m ìøítku
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS193597
zastoupení ploch jednotlivých výškových stupòù nad i pod hladinou svìt. oceánu; graf. vyjádøením je hypsograf. køivka. N a urèitém územ í pøedstavuje vertikální è. r. rozdílnost nadm oøských výšek; zem ìd. stupeò svažitosti územ í.
98
èlenovci, Arthropoda ! nejvìtší km en bezobratlých živoèichù. Tìlo je složeno z vìtšího poètu nestejnocenných èlánkù, rozlišuje se hlava (cephalon), hru( (thorax) a zadeèek
Nekonvexní ètyøúhelník
Vývoj lov ka: a spole ný pÍedek lov ka a lidoopç, b ramapiték, c australopiték, d lov k zru ný, e lov k vzpÍímený, f lov k neandertálský, g, h lov k vysp lý (abdom en). M ají èlánkované konèetiny a vnìjší kostru krytou silnou kutikulou s chitinem , otevøenou cévní soustavu a žebøíèkovitou nervovou soustavu. Jejich vývoj je pøím ý nebo nepøím ý. V yskytují se od kam bria. èlovìk 5 H om o èlovìk krom aòonský 5 krom aòonec èlovìk m oudrý, H om o sapiens ! vývojový stupeò èlovìka zahrnující m j. èlovìka steinheim ského, èlovìka neandertálského a èlovìka vyspìlého. èlovìk neandertálský, neandertálec, praèlovìk, H om o sapiens neanderthalensis ! vyhynulá vývojová form a èlovìka rozšíøená v Evropì, A frice a A sii. Tìlesným i znaky stojí pøibližnì m ezi èlovìkem vzpøím eným a èlovìkem vyspìlým . R obustnì stavìný, s lebeèní kapacitou 1 350!1 700 cm ³. M ìl systém kultù a rituálù. N álezy klas. neandertálcù se kladou do období pøed 100 000!35 000 lety, èasní neandertálci (protoneandertálci) žili asi pøed 150 000 lety. èlovìk steinheim ský [štajnhajm ský], anteneandertálec, H om o sapiens steinheim ensis ! geol. nejst. nálezy èlovìka neandertálského, jejichž stáøí se odhaduje na 250 000!300 000 let. Lebeèní kapacita asi 1 150!1 250 cm ³. N a rozdíl od klas. neandertálcù byli jem nìjší, více podobní souè. èlovìku. èlovìk vyspìlý, H om o sapiens sapiens ! dnes žijící form a èlovìka, která vystøídala vývojový stupeò èlovìka neandertálského. N ejst. znám é form y žily asi pøed 35 000 lety. D øíve dìlen na èlovìka pøedvìkého a èlovìka souèasného, dnes je tendence používat jednotný název èlovìk vyspìlý. èlovìk vzpøím ený, opoèlovìk, H om o erectus ! vyhynulá form a èlovìka žijícího pøed 350 000 až 1 m il. let. T ìlesná výška 155!175 cm , kapacita m ozkovny 775!1 250 cm ³. V yrábìl a používal nástroje, byl schopný prim itivních forem m yšlení. èlovìk zruèný, pøedchùdce èlovìka, H om o habilis ! vyhynulá form a èlovìka žijícího pøed 1,7!2 m il. lety. Žil souè. s australopitéky. K apacita m ozkovny 657 cm ³, výška 120 cm , hm otnost 40!50 kg. Pohyboval se vzpøím enì, vyrábìl a používal nástroje. èlun, plavidlo se speciálním urèením , úèelem (è. nákladní, vleèný, bojový, dop., rekreaèní), popø. m enší otevøené, polozakryté a zakryté plavidlo (è. sport., záchranný, m otorový, veslový), dále plachetnice, jachty. K pohonu se používají vesla, m otor, lugová nebo šalupová takeláž s jedním nebo dvìm a stìžni.
Ètverec: A, B, C, D vrcholy ètverce, S støed ètverce, a strany ètverce, u1 , u2 úhlopøíèky ètverce ètverec, m at. rovnobìžník, jehož sousední strany m ají stejnou velikost a a jsou k sobì kolm é. O bvod è. o = 4a, obsah P = a 2. 5 square ètvereèná krystalografická soustava 5 tetragonální krystalografická soustava ètverylka, quadrille ! spol. øadový tanec složený z nìkolika èástí, tanèený obv. ètyøm i páry. Vyvíjela se v 17.!19. st., vrchol v 18. století. 5 beseda È tvrtek V áclav, 4.4.1911!6.11.1976, è. spisovatel. A utor pohádek (o R um cajsovi, M akové panence, K øem ílkovi a Vochom ùrkovi), próz pro dìti (M y tøi a pes z Pìtipes) i dospìlé (N ezbedné povìsti). ètvrtohory, kvartér ! geol. éra v historii Zem ì, jež zaujím á èasový úsek 1,8 m il. let do souèasnosti. R ozdìluje se na starší (pleistocén, 1,8!0,01 m il. let) a mladší (holocén, 0,01 m il. let až souèasnost). D ìlení na jednotlivé stupnì je odlišné na severní a jižní polokouli. ètvrttónová hudba, hudba z tónového m ateriálu rozdìleného v rám ci oktávy na 24 stejných dílù. Znám a z lid. hudby rùzných zem í; tvùrcem èeské è. h. byl A . H ába. ètyøbarvotisk, tisk polotónových barevných obrázkù zhotovených soutiskem tøí dílèích tiskových desek ve stanovených barvách (obv. žlutá, èervená, m odrá), doplnìných tiskovou deskou ve ètvrté neutrální barvì (obv. èerné), k zvýšení kontrastu a barevné vìrnosti. 5 barvotisk È tyødohoda 5 D ohoda ètyøi artikuly pražské [-ty-], pražské èlánky ! spoleèný program husitských stran vypracovaný v èervenci 1420 a pøijatý na snìm u v È áslavi 1421. Požadoval: 1. svobodné hlásání B ožího slova; 2. podávání eucharistie pod obojí zpùsobou (chleba i vína) všem køest,anùm ; 3. zákaz panování knìží nad svìtským m ajetkem ; 4. trestání sm rtelných høíchù. ètyølístek 5 št,avel ètyølist, arch. køížový útvar ze ètyø kruhových segm entù. ètyøpól, eltech. a) prvek el. obvodu související s jiným i èástm i obvodu ètyøm i svorkam i. Proudy tøem i svorkam i obvodu jsou libovolné, proud ètvrtou svorkou závislý; b) nesprávné ozn. dvojbranu. ètyørozm ìrný prostor 5 èasoprostor È tyøspolek 5 centrální m ocnosti
èm elák, rod spoleèensky žijícího hm yzu z øádu blanokøídlých. V ýzn. opylovaèi kvìtù.
ètyøstìn 5 tetraedr
èm elíkovití, èele( roztoèù; cizopasníci ptákù a savcù. N apadají i èlovìka a zpùsobují vyrážky.
ètyøúhelník, m nohoúhelník se ètyøm i vrcholy A, B, C , D , stranam i a, b, c, d, vnitøním i úhly á, â, ã, ä. M ùže být konvexní (vypuklý, všechny vnitøní úhly jsou ostré, jejich souèet se rovná 360E), nebo nekonvexní. 5 ètverec; deltoid; lichobìžník; obdélník
È N B 5 È eská národní banka ènìlka, horní, obv. dutá èást pestíku rostlin spojující sem eník s bliznou. U nìkterých rostlin chybí. È N R 5 È eská národní rada èoèinka 5 lenticela èoèka, anat. lens ! prùhledná diskovitá èást oka uložená za duhovkou a upevnìná po celém obvodu k øasnatém u tìlesu. Stahy svalu øasnatého tìlesa um ožòují zm ìny zakøivení è., a tím zm ìny ohniskové vzdálenosti. 5 akom odace; fyz. èást prùhledné látky om ezená dvìm a, nejèastìji kulovým i, plocham i. Slouží k opt. zobrazení pøedm ìtù, dìlí se na spojky a rozptylky; bot. rod dvoudìložných rostlin z èeledi bobovitých. È . jedlá je jednoletá bylina, luskovina pìst. pro dobøe vaøivá sem ena s tenkou slupkou. È ogori, èín. Q ogir Feng, st. názvy G odw in Austen, D apsang, K 2 ! nejvyšší hora K arakoram u, na hranicích È íny s Indií (Pákistánem obsazená èást ind. K ašm íru); 8 611 m . Poprvé zlezena 1954 it. výpravou; 1983 bez kyslíkového pøístroje J. R akoncajem a Italem A . da Polenzou.
Konvexní ètyøúhelník È u-m u-lang-m a 5 Everest È uangská autonom ní oblast K uang-si 5 G uangxi Zhuangzu Zizhiqu èuèky, dekorativní m otivy renes. štítù v podobì vázièek, koulí, šišek.
È ondžu 5 Jo¢ nju
È udské jezero, È udsko-pskovské jezero, rus. È udskoje ozero, estonsky Peipsi järv ! v hranièní obl. Ruska a Estonska; 30 m n. m ., 3 650 km ² (vè. Pskovského j., s kterým je spojeno prùlivem ), m ax. hloubka 14 m . Tektonicko-ledovcového pùvodu. Z j. vytéká ø. N arva. ! 1242 porazil na zam rzlém j. kníže A lexandr N ìvský vojska øádu nìm . rytíøù.
È orný K uzm a, 24.6.1900!22.11.1944, vl. jm . M ikalaj R om anouski, bìlorus. spisovatel. D ovršil zakladatelskou etapu bìlorus. rom ánu (Backaušèyna ! O tèina, Trecjaje pakalìnnì ! Tøetí pokolení, M lìèny šlajch ! M léèná dráha).
È ukèové, národnost v M agadanské obl. na V Ruska (15 200, 1989). Jaz. patøí m ezi paleoas. jazyky. N áb. šam anism us a anim ism us. Pøevažuje koèovný chov sobù, u jiných skupin lov m oøských savcù a ryb.
È ou a) èín. dyn. 1027!256 pø. n. l. V znikla po porážce Šangù a sjednocení sev. èín. km enù. D ìlí se na st. období 1027!771 pø. n. l. (Záp. È ou) a období 771 až 256 pø. n. l. (V ých. È ou). Zanikla po dobytí státem È chin; b) hist. období dyn. È ., spjaté se vznikem konfucianism u a taoism u a s tradièním i základy um ìní.
èukèská literatura, vznikla na základì folklorní tradice a pod vlivem rus. klas. a sov. literatury. V l. písm o užívá od 1931.
èolek, rod obojživelníkù z podtøídy ocasatých; larvy m ají vnìjší žábry.
È ou E n-laj, 1898!8.1.1976, èín. politik; spolubojovník M ao C e-tunga, jeden z vùdcù D louhého pochodu. 1949 stál u zrodu È LR . 1949!58 m in. zahr., od 1954 pøedseda vlády, od 1956 èlen vedení K S. È ou-kchou-tien 5 Zhoukoudian È O V 5 È eský olym pijský výbor èpavek 5 am oniak È R 5 È eská republika È SA V 5 È eskoslovenská akadem ie vìd È SFR 5 È eskoslovensko È SL 5 È eskoslovenská strana lidová È SN S 5 È eskoslovenská strana národnì socialistická È SR 5 È eskoslovensko È SS 5 È eskoslovenská strana socialistická È SSD 5 È eská strana sociálnì dem okratická; È eskoslovenská sociální dem okracie È SSR 5 È eskoslovensko ètrnáct bodù prezidenta W ilsona [vilzona], podm ínky prez. USA T. W . W ilsona pro ukonèení 1. svìt. války, pøednesené K ongresu U SA v lednu 1918. Zahrnovaly napø. odstranìní kabinetní diplom acie, om ezení zbrojení, vyøešení kolon. otázky a øešení povál. uspoøádání Evropy a svìta za pom oci Spol. národù; staly se zákl. pro m írová jednání m ezi Dohodou a centrálním i m ocnostm i. Desátý bod požadoval volný auton. vývoj pro národy rak.-uh. øíše.
È ukotský autonom ní okruh, v R uské federaci v M agadanské obl.; 737 700 km ², 124 000 obyv. (R u-sové, È ukèové, U krajinci; 1993), správní støedisko A nadyr'. Tìžba zlata, rtuti, uhlí, rud cínu a w olfram u. Prùm . rybný. Jad. teplárna (B ilibino). C hov sobù; lov ryb a kožešinové zvìøe. ! O d 1991 snahy o spolupráci s A ljaškou (U SA ). È ukotský poloostrov, nejzazší výbìžek na SV A sie, územ í R uska. O bklopen na S m oøem È ukotským , na J B eringovým . È upr František, 11.4.1821!29.6.1882, è. pedagog a filozof; vypracoval novou soustavu školství vè. nového typu reálného gym názia. È uøík Jan, 1.11.1924!4.12.1996, è. kam eram an (krátké a dokum entární film y, hrané film y Transport z ráje, Bloudìní, Valérie a týden divù, tv. Zlatí úhoøi). èuvašská literatura, vyrùstala z ústní lid. slovesnosti; první záznam y pocházejí z 18. století. Ve 2. pol. 19. st. se èuvaština prosadila jako lit. jazyk. Zùstává vìrná real. m etodì. È uvašsko, È uvašská republika, èuvašsky È aváš R espubliki ! rep. v R uské federaci, ve V olžsko-vjateckém regionu; 18 300 km ², 1,36 m il. obyv. (Èuvaši, Rusové, Tataøi, 1993), hl. m . Šupaškar (È eboksary). Prùm . stroj., eltech., text., potr., døevozpracující. H ydroelektrárna. Pìst. žita, pšenice, chm ele, bram bor. C hov skotu, prasat. D op. po V olze. ! V øíjnu 1990 vyhlášena svrchovanost. È V U T 5 È eské vysoké uèení technické È Z U 5 È eská zem ìdìlská univerzita v Praze
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS193597