m ají chladné podnebí s trvalou snìhovou pokrývkou a ledovci nad snìžnou èarou. Záp. vnitrozem ská èást m á extrém nì kontinentální podnebí s nedostatkem srážek a se suchým i prašným i vìtry. V ých. èást je pod vlivem m onzunù, které v létì pøinášejí dostatek srážek; již. pobøeží bývá postihováno trop. cyklonam i. Zim ní m onzuny jsou suché a chladné. N a S rostlinstvo jehliènatých až listnatých opadavých lesù m írného pásm a, které pøechází až do rostlinstva subtropù a tropù na J; v aridních obl. pouštì a stepi. ! 92 % È íòanù, 8 % nár. m enšiny (nejpoèetnìjší È uangové, C huejové, U jguøi). Ú ø. jaz. èínština. N áb. konfuciánství, buddhism us, taoism us, islám . K ojenecká úm rtnost 38 ‰ , stø. délka života 69 let (1995). ! A grárnì-prùm . stát, svìt. velm oc. H N P 620 U S $/obyv. (1995), stát. dluh 116,3 m ld. US $ (1996). ! O bdìlává se 10,1 % rozlohy, pastviny tvoøí 33,2 % a lesy 12,2 % územ í. H lavní plodiny (1992): rýže (187,2 m il. t; 1. na svìtì), pšenice (101,0 m il. t; 1.), kukuøice (95,0 m il. t; 2.), sója, bram bory, zelenina, cukrová øepa i tøtina, bavlník, ovoce, tabák, èajovník (568 000 t èaje, 1991; 2.). Intenzivní chov prasat (371 m il. ks, 1991; 1.). Sladkovodní i m oøský rybolov. Zem ìd. zajišt,uje zákl. potravinovou sobìstaènost; rezervy v užití um ìlých hnojiv a agrotechniky. ! R ozsáhlá prùm . výroba se širokým sortim entem produktù (1991): železo, ocel, cem ent (244,7 m il. t; 1.), benzin, televizory (26,2 m il. ks, 1.). Jad. a raketový potenciál, podíl na kosm . výzkum u. ! H l. pøístavy Shanghai, Guangzhou, Tianjin, D alian, Q ingdao. N ejvìtší m ezinárodní letištì B eijing, Shangai, G uangzhou, C hengdu. ! V yvážejí se látky a odìvy, potraviny, suroviny. M ìn. jed. 1 jüan (renm inbi yuan, C N Y ) = 10 t,iao = 100 fenù. ! Státní zøízení: lid. rep. s parlam entem (Všeèín. shrom áždìní lid. zástupcù) a vedoucí rolí K S. V èele státu prezident a pøedseda vlády (stát. rady). ! Správní èlenìní: 23 provincií (vè. Taiw anu), 5 auton. oblastí, 3 sam osprávná m ìsta.
96
1932!45
stát M andžukuo
1934!36
D louhý pochod
1937
dohoda K uom intangu a kom unistù o spoleèném protijap. boji
1937!45
èínsko-japonská válka
1946!49
èín. revoluce, obnovení obè. války m ezi K uom intangem a kom unisty
1.10.1949
vyhlášena È ín. lid. republika; nastolen režim M ao Ce-tunga
1950
prez. È ankajšek obnovil na Taiw anu režim È ín. republiky
1958!60
politika Velkého skoku
1965!69
V elká proletáøská kult. revoluce
1969
ozbrojené konflikty na èín.-sov. hranici u ø. U ssuri
1976
zem øel M ao Ce-tung
1979
navázání dipl. stykù s U SA ; válka s V ietnam skou social. republikou
80. léta
politické procesy se spolupracovníky M ao Ce-tunga
1984
zahájení ekon. reforem (Ten Siao-pching)
1989
protestní akce za dem okratizaèní reform y (m ilionové shrom áždìní na pekingském N ám ìstí nebeského klidu) brutálnì potlaèeny arm ádou
1991
norm alizace vztahù s Japonskem a V ietnam em
1993
prez. iang C e-m in (*1926), vùdce èín. kom unistù
1.7.1997
pøechod H onkongu pod èínskou správu
È íòané, souhrnné ozn. pro obyv. È íny (1,2 m ld., 1995), jehož 92 % tvoøí vl. È íòané (vl. jm . C hanové). Zbytek tvoøí velký poèet národnostních m enšin (È uangové, C huejové, U jgurové, M iaové, M andžuové, M ongolové). èinèilovití, èele( savcù z øádu hlodavcù; m ají dlouhou hustou a jem nou srst, chovají se na farm ách. èinely, talíøe ! hudební nástroj kovový, neladìný. Používá se ve dvojici, rozezvuèuje se úderem jednoho o druhý. èinìní kùže, vyèiòování kùže, vydìlávání kùže ! výr. proces, pøi nìm ž se surová, odchlupená kùže (holina) pøevádí na vydìlanou kùži (useò). 5 koželužství È ingischán, asi 1161!1227, vl. jm . Tem üdžin, 1206 zvolením È . velikým chánem M ongolù vyvrcholil sjednocování proces m ongolských km enù probíhající od konce 12. století. È . dobyl 1211!15 sev. È ínu, 1218!21 Turkestán, A fghánistán a sev. Indii, 1223 porazil rus. vojsko na ø. K alce; položil tak základ obrovské m ongolské øíše. V dobyvaèné polit. pokraèovali i jeho nástupci; v pol. 13. st. se vnitønì nejednotná øíše rozpadla do více sam ostatných celkù. 5 B atu-chán; Džuèi; Hülegü-chán; Chubilaj; Ö gedej È ingo Živko, 13.8.1936!11.8.1987, m ak. prozaik. A utor osobitých rom ánù (G olem ata voda ! O hrom ná voda), povídek (N ova Paskvelija ! N ová P askvelie) a novel (Bunilo ! Strašák). èinitel odrazu 5 reflektance èinitel pohlcení 5 absorptance èinitel prostupu 5 transm itance èinnost, fil. form a interakce èlovìka se svìtem i s jiným i lidm i. Patøí k podstatì èlovìka a kultury, at, jde o hru, uèení nebo úèelnou èinnost, a patøí zejm . k vyšším u sm yslu lidského bytí.
È ína!dìjiny
èinný odpor 5 rezistance pø. n. l. asi 500 000
nejst. doklady lidského osídlení
asi 4000
poèátky èín. civilizace
26. st.
legendární poè. èínských dìjin (císaø C huang-ti)
asi 1766!1022
první hist. doložená dynastie v sev. È ínì (Šang)
1027!256
dynastie È ou; poè. konfucianism u a taoism u
221!207
dynastie È chin (první polit. sjednocení È íny); stavba È ínské zdi
206!220 n. l.
dynastie Chan; pronikání buddhism u; otevøena cesta na západ (hedvábná cesta)
n. l. 4.!7. st.
nájezdy koèovných km enù z M ongolska a Sibiøe
618!906
dynastie Tchang; upevòování buddhism u
868
první tištìná kniha
907!1125
øíše koèovných K itanù
960!1279
dynastie Sung
1271!1368
m ongolská dynastie Jüan
1271!95
cesta M . Pola do È íny
1351!68
rolnické povstání R udých turbanù
1368!1644
dynastie M ing
1514
pøíchod prvních Portugalcù do È íny
pol. 16. st.
zakládány port. obch. stanice a evr. kø. m isie
1644!1911
m andžuská dynastie È ching; nejvìtší územ ní rozm ach øíše
1662!1722
vláda císaøe K chang-si
1736!96
vláda císaøe È chien-lunga
1839!42
první opiová válka
1842
nankingská sm louva
1850!64
tchajpchingské povstání
1856!58
druhá opiová válka
1859!60
tøetí opiová válka
1894!95
èínsko-japonská válka
1898!1901
ichetchuanské povstání
1911!12
sinchajská revoluce
1.1.1912
vyhlášena È ínská republika
1912
založen K uom intang
1916
Sunjatsen vytvoøil v K antonu jihoèín. vládu
1916!28
období rozvratu a vzniku fakticky auton. regionálních vlád v provinciích
1924!27
obè. válka za nár. sjednocení È . vedená K uom intangem a kom unisty
1927
rozkol v Kuom intangu, rozpad kuom intangsko-kom unistické koalice; È ankajšek v èele vlády v Nankingu
1927!37
obèanská válka m ezi K uom intangem a kom unisty usilujícím i o sovìtizaci Èíny
záøí 1931
Japonci obsadili tøi provincie na severu
èinný výkon, zdánlivý výkon násobený úèiníkem ; m íra elm ag. energie, která se ve spotøebièi nevratnì m ìní na jiné druhy energie (m ech., tepelnou). Jednotkou v SI je w att. èinohra a) m luvené divadlo; b) soubor pro uvádìní dram atu; c) žánrový typ dram atu vzniklý splynutím znakù tragédie (vážnost tém atu a konfliktu) a kom edie (všednost tém atu a charakterù). èínská hudba, poè. sahají do 2. tis. pø. n. l.; v lid. hudbì jednohlasý zpìv doprovázen nástroji v paralelních oktávách, kvintách nebo kvartách. Tónový systém postupnì pìtistupòový (pentatonický), sedm istupòový a dvanáctistupòový. H ud. teorii se vìnovali m atem atici, filozofové a knìží. Z um ìlé hudby nejrozšíøenìjší liturgická a dvorská; poè. opery spadají do 13. st., vrchol do 19. st. (pekingská opera). V e 20. st. je i pøes pronikání evr. hudby kladen hl. dùraz na tradici. èínská literatura, první autentické texty pocházejí z 1. tis. pø. n. l. (W u-t,ing, soubory dokum entù, kom entáøù, básník È chü Jüan). Po sjednocení È íny (dyn. C han, 206 pø. n. l.!220 n. l.) se vytvoøil jednotný psaný jazyk. Próza byla stylovì i obsahovì elegantní, v poezii vznikly básnì v próze, pozdìji pìtislabièný verš. V 3.!7. st. vznikla lyrickom editativní poezie pod vlivem taoism u a buddhism u, próza usilovala o rytm us. Za dynastie Tchang (618!906) dospìla poezie k form ální dokonalosti (Li Po, Tu Fu, Po t,ü-i), v próze se rozvíjela povídka. Šíøila se tvorba lid. vypravìèù, hl. za dynastie Sung (960!1279), kdy vznikaly hovorové povídky a prototypy pozdìjších rom ánù, um ìlá próza vynikala eseji, lit. kritickou, fil. a hist. tvorbou. Za dyn. M ing (1368!1644) napodobovala oficiální próza i poezie staré vzory, kdežto „vulgární“ próza v hovorovém jazyce vytvoøila velká díla. D ram . tvorba ztratila lid. charakter a stala se knižním projevem vzdìlancù. Za m andžuské dyn. È ching (1644 až 1911) zesílil návrat ke klasikùm ; výjim kou bylo dílo Pchu Sung-linga. K vrcholu dospìla i rom ánová tvorba (Literáti a m andaríni, Sen R udé vìže). O d pol. 19. st. pronikaly do È íny m yšlenkové proudy z E vropy. Po 1911 zesílily snahy o m odernizaci È íny, v liter. o odstranìní klas. psaného jazyka a zavedení m luveného jazyka do literatury. O d 1915 se centrem nové è. l. staly osvìtová publicistika a vznikající lit. spoleènosti, kde prosazovali lit. realism us Lu Sün, M ao Tun a L ao Še. M oderní básnictví èerpalo z evr. a am . poezie a oživovalo lid. tvorbu. Za kult. revoluce 60. let poklesla úroveò liter., nastal odklon od tradic. Pøelom 70. a 80. let 20. st. pøinesl oživení spjaté s tzv. literaturou ran, jež se vyrovnává s tragédiem i m inulého období. È ínská národní strana 5 K uom intang èínská revoluce 1946!1949 5 obèanské a revoluèní války v È ínì È ínská ze(, V elká èínská ze( ! asi 4 800 km dlouhá obranná hradba v severoèínském pohranièí; stavba zahájena v 7. st. pø. n. l. budováním jednotlivých opìrných bodù, dokonèena 215 pø. n. l. proti hunským nájezdùm ; bìhem staletí rekonstruována, za dyn. M ing m ìla asi 20 000 opevnìných bran a strážních vìží. D nešní podoba (hradby vysoké až 11 m a více než 5 m široké) je z 15. století. Pam átka svìt. kult. dìdictví U N ESC O . èínské divadlo, pram eny od prvních st. n. l. v akcích taneèníkù, m im ù, zpìvákù, vypravìèù a akrobatù. Za dyn. Thang (618!906) zøízena škola pro tato um ìní, vznikaly taneèní pantom im y. Za dyn. Sung (960 až 1279) se poøádaly dvorské slavnosti s dialogickým i výstupy, vznikaly první dram . texty. È. d. získalo syntetický charakter spojením slova, hudby, tance, pantom im y i akrobacie. Za dyn. Jüan (1271!1368) se centrum div. kultury pøestìhovalo na sever, kde vznikaly hry z m ìstského prostøedí. Za dyn. M ing (1368!1644) se tìžištì divadla pøeneslo do jv. È íny a zform oval se hud. dram . styl kchun-èchü; jeho orientace na dvorské prostøedí a vzdìlance v 17. a 18. st. vytøíbila herecký projev do složitého systém u konvenèních znakù. O d konce 19. st. m ìla èelné postavení tzv. pekingská opera, která navázala na styl kchun-èchü; zde pùsobil ve 20.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS193597