Embryologie-8.qxp
100
19.6.2006
20:49
StrÆnka 100
Organogeneze
přitom zaniká, rozpadá se v mezenchym. Výjimku tvoří: krček, hlavice, processus condylaris a processus coronoideus, které osifikují mnohem později, a to enchondrálně (obr. 8.15). 2. V druhém žaberním oblouku, hyoidním, se rovněž tvoří zahuštěním mezenchymu blastémový provazec, který se později mění v chrupavku. Z dorzálního konce se diferencuje třmínek (stapes), který jako chrupavčitý kroužek obkružuje arteria stapedia. Zbytek dorzálního blastému splývá se stěnou capsula otica a podílí se na vytvoření stěny canalis facialis a eminentia pyramidalis. Ventrálně od těchto útvarů se zakládá další blastémový pruh, připojující se k základu kopuly. Blastémový pruh zpočátku souvisí úzkým proužkem se základem třmínku. Později se spojení přeruší a současně s procesem chondrifikace pruh sroste jako Reichertova chrupavka se stěnou capsula otica. Z dorzální části Reichertovy chrupavky se diferencuje processus styloideus, ze střední části ligamentum stylohyoideum a z přední části cornu minus ossis hyoidei a horní část těla jazylky. 3. Z mezenchymového blastému třetího žaberního oblouku se diferencuje chrupavčitý základ cornu majus ossis hyoidei a dolní část těla jazylky. 4.–6. Z blastému čtvrtého, pátého a šestého žaberního oblouku se vyvíjejí hyalinní a elastické chrupavky laryngu. Vývojem chondrokrania, primordiálního a viscerálního, vznikne chrupavkový základ lebky, odpovídající z hlediska srovnávací morfologie celé lebce nižších obratlovců. Během fylogenetického vývoje vyšších obratlovců zůstalo chondrokranium pozadu za mohutným vzrůstem objemu mozku, na dorzální straně se rozevřelo, takže zůstalo pod mozkovou spodinou. Chondrokranium tím nabylo podoby ploténky, vzadu miskovitě prohloubené a rozšířené, na níž spočívá mozek, který je vzadu jen částečně shora překrytý tectum posterius. Ke stavbě lebky vyšších obratlovců se proto přidávají „krycí kosti“, vznikající desmogenní osifikací, jež začíná většinou dříve. Krycí lebeční kosti mají hlavní podíl na překrytí mozku, tvoříce lebeční klenbu, zatímco chrupavčité složky chondrokrania dávají základ lebeční bázi. Krycí lebeční kosti vznikají bu celé osifikací desmogenní, nebo se kombinují s kostěnými částmi vytvořenými Obr. 8.15 Kostra lebky 80 mm dlouhého chondrogenní osifikací. fétu, asi 11–12 týdnů starého. Součásti chondrokrania jsou v definiChondrokranium znázorněno modře, splanchnokranium červeně, ala temporalis vytečkovativní lebce zavzaty do os occipitale, os ná. 1 – hranice mozku, 2 – os parietale, 3 – tecsphenoidale, os ethmoidale a concha tum posterius, 4 – squama temporalis, nasalis inferior. Z nich pouze os ethmoi5 – capsula auditiva, 6 – cartilago thyroidea, dale a zřejmě i concha nasalis inferior 7 – mandibula, 8 – maxilla, 9 – capsula nasalis, celé vznikají enchondrální osifikací 10 – os nasale, 11 – os frontale. z chrupavkového základu. K enchondrálně osifikujícím kostem lebeční báze dále patří laterální části a přilehlá část šupiny týlní kosti (horní část šupiny osifikuje desmogenní osifikací), kost skalní, processus mastoideus a styloideus ossis temporalis (squama temporalis osifikuje desmogenně) a převážná část os sphenoidale.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS193565