Dopis č. 45
AHOJ EMILE, protože jsem se v posledním čase díval příliš mnoho na televizi, můžu tě upozornit na několik postřehů. Například že slečny, které hlásí předpověď počasí, se usmívají, i když má být ošklivo. Nemyslím si, že by měly zrovna plakat, ale když se tak pořád usmívají, vypadá to, jako by nevěděly, co říkají. Jako by tvář už nesouvisela se slovy, která vycházejí z úst. To by se potom mohly usmívat i hlasatelky zpráv, když oznamují, že se někde stalo neštěstí nebo že někdo umřel. V rádiu, tam se pořád chechtají, ale to už jsem ti jednou říkal, zkrátka všem je dneska do smíchu. Mně taky, protože tu byl na návštěvě nějaký politik. Nevím odkud a nevím proč, přál nám hodně zdraví, a potom se nás ptal, jaké máme předsevzetí do nového roku. Kijanička se přihlásil a řekl, že naše předsevzetí je, abychom i tento rok přežili. Všichni se začali smát kromě toho politika, protože nevěděl, jestli si to může dovolit. Já mám ještě speciální předsevzetí, abych párkrát nasral Fedorčákovou, o které jsem ti už psal. Zase vzpomínala, jaké to bylo krásné, když přišel k nim do školy, kde byla vedoucí školní družiny, Děda Mráz i se Sněhurkou! A přísahám ti, Emile, ona doteď věří, že to byl skutečný Děda Mráz z Kamčatky! Tvrdila, že jednou se k nim dostal o den později, protože nejely vlaky. Když jsem řekl, že Děda Mráz jezdil na saních, chvíli přemýšlela, a potom řekla, že tenkrát sníh před Vánoci nebyl, tak asi musel jet vlakem. Řekl jsem jí, že kdyby to bylo v šedesátém osmém a objevil by se nedopatřením v srpnu, tak mohl přijet na tanku. Urazila se a odešla. Mimochodem pamatuju se, jak se tehdy v srpnu ( 101 )
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS193328
Milan Lasica / Dopisy Emilovi
rozšířila zpráva, že Rusové budou brát lidi do zajetí, a Fero Brheľ řekl ženě, že musí odejít do ilegality a odstěhoval se k milence. Po návratu z ilegality zjistil, že se k nim nastěhoval Braňo Čaniga, který byl taky v ilegalitě. Skončilo to rozvodem a přesvědčením, že za všechno může ta zkurvená doba, kterou jsme prožívali. Emile, musím končit, protože za chvíli máme v jídelně přednášku o zdravé výživě. Čau, Miro
( 102 )
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS193328
Dopis č. 46
EMILE, co je to dvojí občanství? Jestli se nemýlím, když jsi občan, tak to stačí jednou a platí to všeobecně. Taky by mohlo fungovat i dvojí otroctví, že bys byl otrok ve starém Římě a také v Americe, když tam ještě bylo otrokářství. Ale to bys časově nestihl. Když jsi otrok, tak jsi otrok všude, kde existuje otroctví. Je to nadnárodní záležitost. Nemůžeš být někde otrok a zároveň někde občan. Zrovna tak nemůžeš být zároveň občan dvakrát. Stačí jednou, ne? Promiň, že tě tím otravuju, ale nemám co dělat… Je po Novém roce a všichni jsou nemocní. To je z těch kolísavých teplot. Všem teče z nosu a leží. Já taky většinou ležím, ale jsem zdravý. Jsem na pokoji a sám, protože se prý nemáme stýkat, abychom se navzájem nenakazili. Dívám se na televizi. Furt vysílají staré programy ze šedesátých let. Jestli je to záměr, abychom se cítili mladší, tak to v podstatě vyšlo. Zajímavé je, že po desetiletích se ty hovadiny zdají takové milé a snesitelné. Člověk si zavzpomíná a jaksi se mu uleví. Je dobře, že v televizi konečně pochopili, že mají vysílat pro důchodce, protože důchodci nemají nic jiného na práci, než se dívat na televizi. Horší je, když vypnou proud a nebo když se televize rozbije. Co potom s volným časem? Když píšu o volném čase, tak to myslím jako srandu, protože my žádný jiný čas než volný nemáme. A když nefunguje telka a venku prší, tak ti nezbude nic jiného než číst. Nikdy jsem nebyl velký čtenář, ale teď mi nic jiného nezbývá, než sáhnout po knize. Máme tady knihovnu a tam je pár dobrých kousků. Například Vinnetou druhý díl. Ten jsme jako kluci nikdy nemohli sehnat, nevím proč, první nebo třetí ( 103 )
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS193328