Dcery pana Darcyho (Ukázka, strana 99)

„Jako kněz je velice žádaný, davy se hrnou vyposlechnout jeho kázání.“ „Davy se hrnou kouknout i na popravu nebo na psa s dvěma hlavami. Z toho ještě nevyplývá, že by vrazi nebo zrůdy měli tančit v Almacksu.“ „Soudíte ho moc přísně,“ zasmála se Camilla. „Je to živoucí urážka.“ Požádal ji pak o tanec, a cestou na parket Camillu potěšilo, když zahlédla, že Letty stejně tak odvádí lord Rampton, vyhlášený tanečník, přestože ho Fanny měla zapsaného na čelném místě na seznamu mužů, kteří nepřicházejí v úvahu. „Kdopak to tančí se sirem Sidneym?“ otázala se lady Jarvieová, čtyřicátnice v nápadně purpurové hedvábné róbě, doplněné aranžmá z per a perel ve vlasech.

Její společnice, lady Warrenová, pročesala očima taneční parket. „Ale to je jedna ze slečen Darcyových. Doslechla jsem se, že sir Sidney jeví v tom směru zájem, a slečna bude mít štěstí, jestli se jí podaří ho ulovit, jelikož je známo, že k manželství příliš netíhne.“ Obě ženy se rozesmály. „Tohle ale není prvorozená slečna Darcyová, že?“ „Ne, to je slečna Camilla, druhá sestra.“ „Tolik sester,“ zamumlala lady Jarvieová a uhladila si purpurovou sukni. „Řada přímo nekonečná, jak jsem slyšela.“ „Ano, je jich pět nebo šest, možná i sedm,“ sdělila jim paní Naburnová, která se k nim právě se zavířením okázalého vějíře přidružila. „Doma je jich ještě plný dětský pokoj. A každá má padesát tisíc. Pana Darcyho přichází draho, že zplodil tolik dcer.“ Lady Warrenová nelibě nesla, že musí rok za rokem poslouchat zprávy o trvale vzrůstajícím darcyovském bohatství. „Slušná věna, jen mě udivuje, že nejsou větší.“ 102 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS193295

„A k tomu jsou prý všechny ještě krasavice,“ pokračovala paní Naburnová. „Pokud tenhle typ odpovídá vašemu vkusu,“ podotkla lady Warrenová, která jej nesdílela.

Paní Naburnové však nešly z hlavy hmotné statky. „To panství Pemberley tolik vynáší?“ „Manžel o tom mluvil právě včera,“ informovala lady Jarvieová. „Je tam uhlí a ještě další nerostná ložiska, nevzpomínám si už jaká, ale jsou velice žádaná a prodávají se draze.

Také se říká, že pan Darcy hodně investoval, když ceny akcií tak klesly, a výnosně prodával, když začaly prosakovat zvěsti o míru, a znovu nakupoval, když se šířily nejčernější zprávy, a po Waterloo opět prodal, což mu vyneslo hotové jmění.“ „Není on spřízněný s tou zámožnou lady Catherine de Burgh?“ zeptala se paní Naburnová. Pokynula dámě v růžovém, usmála se na ni a po straně dodala: „Co to probůh drahou Elizu napadlo, vzít si na sebe růžovou k těm zrzavým vlasům!“ Lady Jarvieové naskočily vrásky na čele, jak se soustředila na rodinnou posloupnost. „Lady Catherine musí být Darcyho teta, sestra jeho matky. Její jediné dítě, dcera, pokud vím, před pár lety zemřela.“ „Slyšela jsem, že odkáže všechno panu Fitzwilliamovi, a řekla bych, že mu dědictví přijde velmi vhod,“ podotkla lady Warrenová. „To víte, mladší syn, i když jeho otec je hrabě. Panství žádné, a rodina se mu rozrůstá.“ „To mají muži z toho, když si zvolí mladou ženušku, a lady Fanny je nesporně plodná: že by opět byla v požehnaném stavu?“ Všechny tři se otočily a zíraly na Fanny, která svou štíhlou postavou jejich podezření vyvracela. „U těchhle zvýšených pasů se to těžko pozná,“ usoudila paní Naburnová po delší rekognoskaci terénu. „Prý se 103 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS193295

s velkým potěšením věnuje dětem a její manžel jakbysmet. Manželku zbožňuje a na zálety ani nepomyslí.“ „Takového manžela bych nechtěla ani zanic,“ zvolala lady Jarvieová. „Pořád by trčel doma, a to by mě hrozně obtěžovalo, namísto aby chodil do společnosti.“ „Tam, kde šustí mušelín?“ nadhodila paní Naburnová ironicky. „Já se nevyptávám.“ Lady Warrenová přehlížela tančící. „Támhle je nejstarší slečna Darcyová, ta, co tančí s lordem Ramptonem. Ten by se k ní hodil. Tuším, že by to považovali za dobrou partii.“ Ano, potěšilo by ji, kdyby si slečna Darcyová vzala takového marnotratného floutka, i když floutek bez titulu by byl ještě lepší. „Toho by ani padesát tisíc nevytrhlo, jak jsem slyšela,“ prohodila lady Jarvieová hlasem o poznání tlumenějším. „Třeba by papínek slečny Darcyové mladé dvojici vypomohl,“ řekla paní Naburnová. „Stačí požádat pana Gardinera, který je z přízně jeho manželky, ten si přijde týden co týden na pěkné tisíce.“ „Tahle děvčata jsou příbuzná Gardinerových?“ otázala se lady Jarvieová. „To se divím, že je sem vpustili.“ Lady Warrenová přispěchala s vysvětlením, neboť o ní bylo známo, že je příbuzná Darcyových. „Je to jen vzdálená přízeň, a Darcyovi mají ovšem mezi šlechtou řadu bratranců a sestřenic. Nepřichází v úvahu, že by se jim odepřel přístup, na to nestačí ani Sally Jerseyová. Ne pro jejich původ.“ „Co jejich matka?“ „Nic pozoruhodného, dcera venkovského vrchnostpána s malým panstvím, kdoví, jestli mu vynášelo dva tisíce ročně. Neměla žádné věno, vůbec žádné věno. Potkalo ji velké štěstí, že ulovila Darcyho, bylo kolem toho tenkrát 104 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS193295