2
Ošetřovatelství pro střední zdravotnické školy II
Bezprostřední předoperační příprava
Bezprostřední předoperační příprava se omezuje na časový úsek těsně, tj. asi 2 hodiny před operací. Součástí je kontrola dokumentace klienta, kontrola operačního pole, přikládání bandáží na dolní končetiny, kontrola chrupu, lačnění, vyprázdnění a provedení speciálních požadavků chirurga (např. zavedení permanentního močového katétru, žaludeční sondy, venózního přístupu – o všech výkonech se provede záznam do dokumentace). Premedikace se aplikuje na základě ordinace anesteziologa. Ten také rozhoduje o tom, jaké léky, v jaké formě a ve kterou dobu klient dostane (např. benzodiazepiny, analgetika, anticholinergika).
Příprava diabetika k plánovanému operačnímu výkonu
Dlouhodobá i bezprostřední příprava u klienta s diabetem je dále ještě rozšířena o kontrolu v diabetologické poradně. Zde je proveden velký glykemický profil a po jeho vyhodnocení určí diabetolog např. dávky perorálních antidiabetik nebo jakým způsobem a jaké množství inzulinu si bude klient aplikovat. Diabetik musí být hospitalizován nejméně jeden den před operačním výkonem. Opakovaně se provede glykemický profil, zajistí se žilní vstup podle rozsahu operace (buď se zajistí centrální žíla, nebo periferní). I u diabetika je důležité dodržet lačnění. Z toho důvodu lékař ordinuje aplikaci infuzního roztoku glukózy a inzulinu podle aktuální hladiny glykemie. Inzulin se aplikuje subkutánně, nebo se přidává do glukózy a je podán parenterální cestou. Glykemie se vyhodnotí glukometrem. V žádném případě se nepodávají per os antidiabetika (klient je krátkodobě převeden na léčbu inzulinem) a dlouhodobě působící inzuliny. V operačním programu je diabetik zařazen na první místo. V pooperačním období musíme mít na zřeteli, že diabetikům hrozí větší riziko komplikací.
Příprava klienta k urgentní (neodkladné) operaci
Riziko možných komplikací v důsledku krátkého času na přípravu a nedostatku vstupních informací od klienta se zvyšuje (klient trpí bolestmi, nachází se ve stavu bezprostředního ohrožení, nejsou k dispozici všechny výsledky). Nejvíce jsou ohroženy děti a starší klienti pro možná další přidružená onemocnění. Předoperační příprava se omezuje na odběry biologického materiálu na STATIM (KO, biochemie krve a moči, krevní skupina, Rh faktor), hygiena je zaměřena pouze na odstranění hrubých nečistot, vyjmutí snímacích náhrad z dutiny ústní, koupel je kontraindikována. Dále je třeba uschovat cennosti, připravit operační pole. Podmínky lačnění je vhodné konzultovat s anesteziologem, popřípadě zavést žaludeční sondu a odsát žaludeční obsah, zavést permanentní močový katétr, očistné klyzma je kontraindikováno, zajistit žilní vstup, provést bandáže dolních končetin a aplikovat premedikaci podle ordinace anesteziologa.
Pooperační péče Po ukončení operace zůstává klient pod intenzivním dohledem, dokud nemá stabilizovaný oběh, dostatečně spontánně nedýchá a nejsou u něho patrné obranné reflexy – schopnost kašlat a polykat. Časným operativním komplikacím je zabráněno zajištěním anesteziologické péče v časné fázi po operaci (např. nebezpečí zapadání jazyka, přetrvávající relaxace dýchacích svalů, laryngospazmus, aspirace zvratků). Po dlouhotrvajících a obtížných chirurgických výkonech jsou klienti převezeni z operačního sálu 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS193135
Ošetřovatelský proces na chirurgickém oddělení
2
na jednotky intenzivní péče nebo na ARO, pokud je nutné po operaci pokračovat v umělé plicní ventilaci. K zajištění bezprostředního pooperačního období jsou zřizovány pooperační – reanimační pokoje (reanimace – resuscitace, je to označení pro soubor opatření zaměřených na udržení a obnovení základních životních funkcí klienta), můžeme se setkat i s označením dospávací pokoje (jsou součástí operačního traktu). Do klientova chorobopisu po operaci provede operatér zápis, který se týká příslušné ordinace léků, infuzních roztoků, transfuzí, pokynů ohledně polohy klienta, převazů operační rány, odstranění drénů apod. Klient je převezen z operačního sálu již extubován a při vědomí (reaguje na oslovení). Důležité je sledování pravidelného dýchání. Klient zaujímá polohu na zádech. Při každé jiné poloze po operaci se musí dbát u klienta na dobré rozpětí plic, na pravidelné změny poloh, které zabraňují vytvoření plicních komplikací, dekubitů a pooperačních flebotrombóz.
Členění základních úkolů pooperační péče Sledování fyziologických funkcí Sledování vědomí, tepu, dechu, tělesné teploty, krevního tlaku se provádí v pravidelných intervalech (první hodinu měříme každých 15 minut, další hodinu každých 30 minut a následně do 24 hodin každou hodinu) podle stavu klienta a závažnosti provedené operace. Všechny údaje se zaznamenávají do příslušné dokumentace (akutní karta). Lehké výkyvy fyziologických funkcí jsou u klientů v prvních pooperačních dnech častými jevy. Nejčastější příčinou těchto jevů je zatížení organizmu narkózou, ztrátou krve při operaci apod. Zvláštní sledování Je doplněno kontrolou operační rány (krvácení, bolest, drenáže, barva kůže a sliznic), diurézy a invazivních vstupů (tab. 9). Tab. 9 Klasifikace tíže flebitis dle Maddona Stupeň
Reakce
0
není bolest ani reakce v okolí
I.
pouze bolest, není reakce v okolí
II.
bolest a zarudnutí
III.
bolest, zarudnutí, otok a nebo bolestivý pruh v průběhu žíly
IV.
hnis, otok, zarudnutí a bolestivý pruh v průběhu žíly
Bolest (dolor) a porucha spánku Bolest v operační ráně je častým projevem, který se dostavuje po vymizení anestetika. Pokud se jedná o nekomplikovaný průběh hojení operační rány, bolest po jednom až dvou dnech vymizí (hojení rány per primam). Přetrvávající intenzivní bolest charakterizuje akutní zánět, ranné krvácení, rozestup rány a píštěle (hojení rány per secundam). Nikdy bolest u klienta nepodceňujeme. Mezi hodnotící metody intenzity bolesti patří nejčastěji verbální škály (klient vyjadřuje pocit bolesti číslem na stupnici 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS193135
2
Ošetřovatelství pro střední zdravotnické školy II stanovené od 1 do 10, slovně od slabé po nesnesitelnou nebo oběma způsoby), neverbální škály (paralingvistické projevy: pláč, bolest, vzdechy, sykání, naříkání apod., mimika: grimasy, pohyby končetin: ucuknutí), vizuální škály (úsečky, na nichž klient umístí intenzitu bolesti), dotazníky. Bolest u klienta sledujeme současně s fyziologickými funkcemi. O výskytu bolesti informujeme lékaře. Lékař ordinuje analgetika, analgetika opiátového typu (analgetika opiátového typu se aplikují až po úplném odeznění anestetika) a hypnotika, pokud se dostaví i poruchy spánku. Všechny tyto faktory mohou ovlivňovat rekonvalescenci klienta. Zvláštní péče o dutinu ústní Hlavním důvodem, proč je zvláštní péče zaměřena na dutinu ústní, je omezení příjmu tekutin jak před operací, tak po určitou dobu po operaci. Dochází k osychání jazyka a sliznice dutiny ústní a tím k nepříjemnému zápachu. K tomuto stavu se ještě může přidružit pooperační nauzea a zvracení. Dutinu ústní pravidelně ošetřujeme a podle stavu klienta motivujeme k čištění zubů a vyplachování úst několikrát denně. Hygiena dutiny ústní je doplněna celkovou hygienou. Nauzea a zvracení Jako následek premedikace, anestezie a podávání analgetik se může v prvním po operačním dnu u klienta objevit nauzea a zvracení. Zvratky mohou způsobit aspiraci hlavně u klienta, který se ještě úplně neprobudil z narkózy. Zvratky odsáváme katétrem z dutiny ústní a klienta polohujeme na bok jako prevenci aspirace. Parenterální cestou se aplikují léky, které tlumí nauzeu a zvracení. Pokud se objeví zvracení později, může být nejčastější příčinou atonie hladkého svalstva v gastrointestinálním traktu, nebo se jedná o poruchu elektrolytové rovnováhy. Vyprazdňování moči Před některými z operačních výkonů se klientům zavádí permanentní močový katétr. Po operaci se buď zruší, nebo se ponechá zavedený i nadále (např. u adenomu prostaty). Nevymočí-li se klient po operaci do 6–8 hodin spontánně, provedeme katetrizaci močového měchýře. Odchod stolice a plynů Zástava plynů a stolice patří k přechodným pooperačním stavům. Příčinou je dočasné zastavení střevní peristaltiky, které se projevuje plynatostí (meteorizmem). Mezi příznaky meteorizmu patří vzedmutí břicha, nevolnost, bolest břicha až kolikovitého charakteru. Obtíže vycházející z meteorizmu můžeme zmenšit zavedením rektální rourky do konečníku. Dojde k vyřazení rektálního sfinkteru z činnosti a plyny mohou volně odcházet (rektální rourku necháme zavedenou nejvíce 20 minut). Meteorizmus můžeme dobře ovlivnit i změnou polohy klienta, posazováním a včasnou mobilizací klienta. K podpoření střevní peristaltiky se aplikují léky. Vodní a elektrolytové hospodářství Z důvodu ztráty tělesných tekutin způsobené krvácením při operačním výkonu dochází ke změnám ve vodním a elektrolytovém hospodářství. Proto je důležité sledování příjmu a výdeje tekutin. Po chirurgických výkonech na zažívacím traktu se v prvních pooperačních dnech perorální příjem tekutin nahrazuje parenterálním podáním ná100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS193135